„Název výstavy Malé drobné a velké barevné vymyslela Alžběta, která tady s námi bohužel dnes není. Spolu nás pojí především učitelská práce. Pořád něco řešíme, co je spojené s výukou dětí. Tvoříme spolu jakýsi tandem. Alžběta velkoryse maluje, já mám spíš takové drobnopisné malování. Název výstavy si z toho dělá trochu legraci. Za sebe tady představuji svou práci pro děti, ilustrace dětských knih,“ prozradila pozadí vzniku názvu výstavy Eva Volfová. Ilustrovala již pět knih pro děti a na dvou dalších se podílela.

Na výstavě jsou ale také její krajiny vyšívané na plátně, třeba motiv ze Šumavy Mrtvý luh. Do některých obrazů zakomponovala textilní artefakty. Při bližším zkoumání jsou tyto obrazy vtipné, zábavné a trochu bláznivé. „Pokud máte témata, která máte rádi, tak si je hýčkejte. Stojí za to, stát si za tím, co máme rádi,“ povzbuzovala návštěvníky Eva Volfová. „Ještě poděkování patří našim statečným studentkám za přípravu občerstvení. My jsme byli ve skluzu a chyběly nám další ruce, děkujeme,“ připojila Eva Volfová.

„Alžběta se na vernisáž velice těšila, výstavou docela dlouho žila. Tvorba v ateliéru nebo v plenéru s sebou nese osamocení. Pak je zajímavý kontakt s lidmi, kteří nějakým způsobem na vystavené obrazy reagují. Přináší pro autora radost, o kterou se nyní Alžběta vlastně připravila, je jí to určitě líto. Alžbětina tvorba se spjatá s krajinou. Letos je to 20 let, co jsem svou ženu „zavlekl“ do jižních Čech. Alžběta začala zdejší krajinu portrétovat, chce ji pochopit, inspiruje se krajinou. Cyklus zde vystavený není ale pouze o krajině. Je také o stromech v krajině. Stromy, které zde zobrazuje, nejsou zdravé, jsou nějak znetvořené. Jsou vždy krásné, ale je na nich vždycky zachycený nějaký šrám, nějaký děj, který je znetvořil.

Stromy nejsou vnímány jako nějaký předmět. Strom je vnímán jako živá bytost, která má vědomí, která s nadsázkou o nás něco ví, něco tuší. Vnímá naši přítomnost. A pro její žačky zde nemám zapomenout vyřídit, že to není žádný ezoterismus,“ přiblížil tvorbu své ženy kastelán zámku Červená Lhota Tomáš Horyna. U každé skupiny obrazů je napsaný příběh. Jeden je třeba z Itálie, kde byli Horynovi na dovolené. Obraz Alžběta Horynová namalovala v místech, kde krajina přechází ze strmých hor do táhlé nížiny. Nachází se tu jakoby zapomenutá starobylá vila se zarůstající zahradou, která je zapsaná na seznamu památek UNESCO.

„Jsem rád, že se nám pro školu podařilo získat tyto dvě úžasné dámy Evu Volfovou a Alžbětu Horynovou. Protože dobrou školu nedělá ředitel nebo budova, ale její učitelé. Obě jsou umělkyně, s jasně definovaným názorem, svou vlastní cestou, které přitom nevytvářejí ze žáků klony sebe sama. Otevírají svým žáků dveře k umění,“ uvedl ředitel ZUŠ Sezimovo Ústí Richard Mlázovský.

Hudebně doprovodily vernisáž pedagožky z hudebního oddělení ZUŠ. Na klavír zahrála Daniela Lange a na violoncello Marcela Malinová. Výstava ve Spektru bude přístupná do 8. března.