Při vyplňování pocitové mapy se Prachatičtí zaměřovali na místa, na nichž mají problém s fyzickými překážkami například v podobě přechodů, vstupů do objektů, výtahů, či osvětlení. Dalším bodem byla otázka, kam se nedostanou s invalidním vozíkem, kočárkem, či s vodícím psem. Poukazovali i na chybějící označení v bodovém písmu nebo zvukové podobě a na to, kde mají lidé pocit, že jsou velké komunikační bariéry, ať už třeba v podobě tlumočení do znakového jazyka, nebo nedostatčné empatie.

„Mapy mají obrovskou moc prezentovat prostorové informace v srozumitelné a široce akceptovatelné formě. Mentální mapování a mentální mapa jsou koncepty, které hrají důležitou roli především v prvních fázích tvorby prostorových představ a informací o našem okolí. Mentální mapování lze popsat jako metodu reprezentující především volnou kresbu podle paměti. Výsledná mapa obsahuje hlavní prvky, které si komunita sama určí a jsou pro ni proto důležité,“ vysvětlil Jiří Pánek z Přírodovědecké fakulty Univerzita Palackého v Olomouci, který pocitovou mapu pro Prachatice vytvořil.

Výsledky pocitové mapy jsou zapracovány do Plánu vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením města Prachatice 2022–2024. Radnice tak chce postupně řešit a odstraňovat problémy, na něž obyvatelé upozorňují. Mezi ty patří mimo jiné třeba schod do kostela, schody do Galerie Dolní brána, malé množství nájezdů na náměstí, jejichž využití ještě mnohdy znemožňují zaparkovaná auta, chybějící plošiny a nápisy pro nevidomé u škol, nebo chybějící lavičky ve Volovické, Zahradní, v Parkánu, Sokolovské ulici, u obchodu FLOP a na Tankovce.