Písecký Nový most spojuje břehy Otavy nedaleko Kamenného mostu už dlouhá léta. Dnes přes něj denně projíždí tisíce aut. Nový most s válcovým jezem byl postaven v rámci regulace řeky v letech 1938 až 1941. Malá vodní elektrárna byla zřízena v letech 1948 až 1951 za stejným účelem na místě zbouraného Cafourkova mlýna.

„Most i vodní elektrárnu navrhl přední představitel českého funkcionalismu architekt Adolf Benš, který projektoval například odbavovací halu letiště na pražské Ruzyni,“ popsala Jana Štorková z Národního památkového ústavu s tím, že válcový jez nýtované konstrukce je jedním z posledních dochovaných jezů tohoto typu v České republice. Stavba je tak cenným dokladem městské mostní architektury z první poloviny 20. století.

Železniční most přes řeku Lužnici na trati Tábor – Bechyně

Na základě návrhů Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích a vlastníků prohlásilo ministerstvo kultury ve druhé polovině loňského roku i další nové kulturní památky. Patří mezi ně i další most, tentokrát železniční přes řeku Lužnici na trati Tábor – Bechyně, který byl postaven v letech 1902–1903. 

„Je velkorysou stavbou, která je součástí první elektrifikované dráhy v Rakousku – Uhersku a je bezprostředně spjat s dílem Františka Křižíka,“ uvádí Jana Štorková. Současně se jedná o jeden z posledních příhradových mostů se zachovalými původními ocelovými i zděnými konstrukcemi, který se nachází na železničních tratích v českých zemích. „Koncepce mostu zdařile vyřešila složitou terénní situaci a je hodnotným příkladem zapojení inženýrské stavby do krajiny. Je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb nejen v jihočeském regionu,“ hodnotí Daniel Šnejd, ředitel českobudějovického Národního památkového ústavu.

Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích

Další kulturní památkou se stala neobarokní Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích, kterou si v roce 1911 nechal stavitelem Johannem Stepanem postavit průmyslník a stavitel Franz Hardtmuth a podle památkářů dodnes svou kvalitou vysoce převyšuje regionální poměry. „Jde o naprostou špičku mezi předválečnými vilami, co se týče velikosti stavby, luxusního komfortu technického vybavení i míry dochování původních konstrukcí a materiálů. Velkorysé pojetí celého projektu ještě umocňovala okolní zahrada, která se bohužel nedochovala v původní velikosti ani stavu,“ uvádí Daniel Šnejd.

Návesní kaple v Herbertově

V Herbertově na Českokrumlovsku zůstaly z původní zástavby 42 domu zachovány pouze dvě usedlosti a jedna návesní kaple. Vyhlášení kaple postavené po roce 1826 kulturní památkou přispělo k její záchraně. „Přestože se dochovala bez střechy, vykazuje i nadále vysoké památkové hodnoty,“ upřesňuje Štorková. Město Vyšší Brod teď připravuje projekt na rekonstrukci kaple.

Usedlost s kovárnou v Číčenicích

Poslední novinkou mezi jihočeskými památkami je areál usedlosti s kovárnou na číčenické návsi, postavený patrně v 18. století. V průběhu 19. a 20. století pak prošel přestavbou. „Památkově nejhodnotnější částí je kovárna s obydlím tovaryše, která je ukázkou dochovaného zázemí řemeslnického živnostníka z 19. století,“ konstatuje Štorková. Kovárna si i přes zrušení původní otevřené předsíně pro kování koní zachovala svůj původní ráz.