Už víc než 40 tisíc Slováků písemně odmítlo bojovat se zbraní v ruce, pokud by byla vyhlášena mobilizace. Loni to bylo 1500 lidí. V předchozích letech službu v armádě odmítalo na Slovensku obvykle jen několik stovek lidí ročně. Letošních slovenských odmítačů je větší počet, než kolik vojáků má celá česká profesionální armáda.

Jaká je situace v České republice? Přibývá nebo ubývá příslušníků armády? Jak se vyvíjejí počty aktivních záloh? A mohou i Češi odmítnout bojovat v případě mobilizace? Na otázky Jihočeských týdeníků odpověděla Vlastimila Cyprisová z oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Jak lze službu v armádě odmítnout?

Při vyhlášení stavu ohrožení státu, mobilizace může být částečná. Platí pak jen pro část vojáků v záloze (tj. lidí ve věku 18 až 60 let) nebo na část republiky. Tento stav je vyhlášen, pokud je ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost nebo jeho demokratické základy. Pokud je vyhlášen válečný stav, mobilizace se vztahuje na všechny vojáky v záloze. Válečný stav by byl vyhlášen, pokud by byla Česká republika napadena nebo plnila své závazky o společné obraně

Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se provádí odvodní řízení občanů, kteří mají brannou povinnost. Účelem odvodního řízení je rozhodnout o schopnosti nebo neschopnosti konkrétního občana vykonávat mimořádnou vojenskou službu. K odvodnímu řízení povolává krajské vojenské velitelství.

Také v České republice lze při vyhlášení mobilizace službu v armádě odmítnout. Jako důvod lze uvést rozpor se svědomím nebo náboženským vyznáním. Odmítnout lze do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí vydaného při odvodním řízení a také do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se uvede jméno, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu a adresa pro doručování podle správního řádu. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen.

Vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná povinnost. Tuto skutečnost zapíše krajské vojenské velitelství do vojenské evidence a prohlášení vojáka v záloze do deseti dnů předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Takový občan pak podléhá pracovní povinnosti například v nemocnicích, na železnici nebo v jiných provozech nezbytných pro obranu a fungování státu.

Kdo má výjimku?

K výkonu mimořádné služby se nepovolávají poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy. Výjimku mají také příslušníci bezpečnostního sboru po dobu trvání služebního poměru i zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v bezpečnostním sboru.

K odvodnímu řízení a do mimořádné služby se nepovolává těhotná žena. Žena nebo muž pečující o dítě do tří let smí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem, do mimořádné služby ale nenastupují. Stejně tak žena nebo muž pečující o dítě do osmi let. Ti jsou ale povoláni k odvodnímu řízení. Stejná pravidla platí i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.

Kolik má Česká republika vojáků?

V březnu 2022 mluvčí ministerstva obrany pro CNN Prima news sdělil, že má armáda přibližně 26 tisíc vojáků. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) ale uváděl, že k boji jich je připraveno přibližně 18 tisíc, ostatní jsou úředníci, příslušníci vojenské policie nebo vojenského zpravodajství. Cílovým počtem má být 30 tisíc vojáků do roku 2025.

Vlastimila Cyprisová z oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády ČR uvedla na začátku února tyto počty:
K 31. 12. 2019 měla armáda celkem 19 330 vojáků mužů a 2 721 žen. K 31. 12. 2022 měla armáda celkem 20 205 vojáků mužů a 3 097 žen. Za roky 2020 – 2022 byl přírůstek 875 vojáků mužů a 376 žen.

Kdo se může stát vojákem z povolání a jak lze z armády odejít?

„Vojákem z povolání je podle zákona o vojácích z povolání občan, který vojenskou službu vykonává jako svoje povolání. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti a za daných podmínek stanovených zákonem o vojácích z povolání. Do služebního poměru může být povolán občan České republiky starší 18 let, který složil vojenskou přísahu, není členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace, nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovu zášť, nebo zášť vůči jiné skupině osob, je trestně bezúhonný, je zdravotně způsobilý k výkonu služby a který splňuje kvalifikační předpoklady pro služební zařazení.

Do služebního poměru se občan povolává na dobu určitou v délce od dvou do dvaceti let. Dobu trvání služebního poměru může následně služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka dále prodloužit. Služební poměr vojáka z povolání zaniká dle jasně specifikovaných podmínek – uplynutím stanovené doby, propuštěním, odnětím hodnosti, na základě rozhodnutí soudu o ztrátě vojenské hodnosti, úmrtím vojáka, prohlášením vojáka za mrtvého, pozbytím státního občanství České republiky, ztrátou zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí přezkumné komise, omezením svéprávnosti, zrušením ve zkušební době.

Pokud si voják podá žádost o propuštění ze služebního poměru zaniká služební poměr uplynutím devíti kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Zde zpravidla dochází k dohodě a voják odchází v době kratší než devět měsíců. Současně v tomto případě náleží vojákovi výsluhové náležitosti v poloviční výši,“ informovala Vlastimila Cyprisová.

Kolik je aktivních záloh?

Podle vyjádření mluvčí aktivních vojenských záloh přibývá. „K 1. 12. 2019 bylo v aktivních zálohách 3192 vojáků. K 1. 12. 2022 to bylo 4142 vojáků,“ uvedla Cyprisová.