Jan Jeřábek byl milevský rodák a příslušník Britského královského letectva. V roce 1939 opustil svoji vlast a vrhl se do boje proti fašistickému Německu. Z druhé světové války se ale domů nevrátil. Narodil se v roce 1919 v budově dnešní milevské radnice. Jeho otec byl četníkem a později také prvním poválečným předsedou místního národního výboru.
Martin Strouhal se o válečného pilota Jeřábka zajímá už více než třicet let. Na besedě promítl spoustu historických fotografií. Na jedné třeba malý Jan sáňkuje na milevském náměstí, které pokrývá sněhová peřina. Dnes už sníh na náměstí najdeme jen zřídka a děti na sáňkách vůbec. Jan Jeřábek navštěvoval základní školu, která tehdy byla v místě dnešního gymnázia. Nová základní škola nad dnešní poliklinikou v době jeho dětství ještě nebyla dostavěna. Zajímavostí je, že škola se dnes nachází v Jeřábkově ulici pojmenované po tomto významném rodákovi. I když, jak poznamenal Martin Strouhal, tato ulice s Jeřábkem nemá žádnou přímou souvislost. Po narození bydlel na náměstí a rodina si později postavila vilku v dnešní Blechově ulici. Jak Martin Strouhal doplnil, dnešní Jeřábkova ulice byla dříve Gottwaldova, přestože prezident Klement Gottwald s ní také neměl nikdy nic společného. Jan Jeřábek později navštěvoval školu i v Táboře.

Miloval Francouzky i Angličanky

Po obsazení Československa hitlerovským Německem, ke kterému došlo v roce 1939, odešel tehdy 20letý Jan přes Polsko do Francie. Odtud pocházejí další historické fotografie. Jeřábek na nich spolu s dvěma dívkami pomáhá s vařením. Podle Martina Strouhala jedna dívka na fotce byla nejspíše jeho partnerkou a druhá partnerkou kamaráda.
Po porážce Francie Jan Jeřábek spolu s dalšími Čechy přesídlil do Anglie k Britskému královskému letectvu. Tam se stal, i přes svůj mladý věk, nejprve leteckým instruktorem. Bylo to nejspíš díky jeho pilotnímu umění a zkušenostem. Za tuto činnost obdržel také vyznamenání, které se dodnes zachovalo a jehož originál byl v Klisinci k vidění. V Anglii si našel také přítelkyni a s tou se zřejmě i zasnoubil. V kontaktu byl však stále také s dívkou z Francie a obě jeho partnerky si prý i dopisovaly.
Za nějaký čas se dobrovolně přihlásil k bojovým letům a létal na letounu Spitfire u 313. perutě RAF. Českoslovenští letci nosili na uniformě hrdě nápis Czechoslovakia. Všichni si zaslouží obdiv a většina se domů bohužel nevrátila.
Každý bojový let trval přibližně hodinu. Často se letouny z bojů vracely tak poškozené, že sotva držely pohromadě, jak na fotkách dokládal Martin Strouhal. Takový návrat piloti nazývali bojové štěstí.

Osudný let v červenci

Štěstí však neměl 15. července 1942 Jan Jeřábek. Toho dne vyrazil i se svým kamarádem Václavem Rabou opět do boje. Jeho letoun však byl nad kanálem La Manche zasažen. Nejdřív se objevil bílý kouř, zřejmě byl poškozen chladič, popisoval později Václav Raba letící ve druhém letadle. Radil vysílačkou Jeřábkovi, aby stoupal do co největší výšky a vyskočil. Ten mu však odpověděl, že to nejde. Možná byl i zraněn. Poškozený Spitfire pak tvrdě přistál na mořské hladině. Raba ještě chvíli kroužil nad místem nehody, ale kamaráda nezahlédl. Pak už se musel vrátit.
Tělo Jana Jeřábka vyplavilo moře na francouzském pobřeží. Pohřben je tedy v zemi galského kohouta na hřbitově ve městě Saint-Brieuc.

Na počest přeletěly Gripeny

Martin Strouhal také kdysi spolupracoval s Milevským muzeem na výstavě o Janu Jeřábkovi. Ta byla slavnostně zahájena 3. března 2019, v roce, kdy uplynulo sto let od jeho narození. A právě na žádost Martina Strouhala povolil tehdy ministr obrany přelet dvou stíhaček JAS-39 Gripen nad Milevskem. Ty prolétly nad klášterem v nejnižší povolené výšce 300 metrů.
Martin Strouhal na své již sedmé besedě vyprávěl o dalších československých válečných letcích působících v Anglii. S některými z těch, kteří válku přežili hovořil i osobně. Také byla řeč o jejich strojích i o letadlech protivníků z Německa a o dalších zajímavostech. Vysvětlil principy a průběh leteckých soubojů a odkryl i zákulisí odpočinku mezi bojovými akcemi.

Veselí hrdinové

„Byli to mladí, veselí kluci. Válečný stres potlačovali i alkoholem, bujarými večírky a ve společnosti žen. Ale to je pochopitelné,“ vysvětlil Martin Strouhal, autor knihy Věčně usměvavý nebeský jezdec Jan Jeřábek. V historickém albu se 150 fotografiemi ze života válečného letce jsou také dva snímky vyfocené u jeho hrobu. Na každém je jedna dívka. Martin Strouhal neví přesně, kdo dívky jsou. Předpokládá ale, že by to mohly být obě pilotovy přítelkyně. Zřejmě se tak rozloučily se svým partnerem, válečným hrdinou, pilotem a slavným rodákem z Milevska, Janem Jeřábkem.