Poprvé tehdy zvítězilo zvíře červenostrakatého skotu, do té doby vždy vítězil černý strakatý skot. Fanatička pak reprezentovala Českou republiku a skončila na čtvrtém místě ve světové soutěži, kde svá nejlepší zvířata červenostrakatého skotu prezentovalo devět zemí světa. 

Dar věnovaný zemědělskou společností z Meclova je výrazem spolupráce akademické sféry s praxí, studenti tak v prostorách fakulty vidí, jakých úspěchů mohou čeští zemědělci dosáhnout. O rozšiřování kontaktů fakulty se zemědělskými podniky mluvil i děkan hostitelské fakulty Petr Bartoš. Zmínil i současnou diskusi o umělé inteligenci. Podle jeho slov je v zemědělství vítána. Může nahradit pracovníky, kteří v současnosti v provozu chybí. 

Kdo může za drahé potraviny? 

Hlavní diskusní příspěvek o současné situaci v zemědělství přednesl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Když se dnes podíváme na administrativní nároky na pěstování plodin, chov zvířat, péče o krajinu či výrobu potravin, tak je až s podivem, že se celý agrární systém ještě nezhroutil,“ řekl. Nejen Jan Doležal, ale i další diskutující naráželi na vytváření mediálního obrazu, který veřejnosti sugeruje, že za drahotu potravin mohou zemědělci. Jaký by ale měla média důvod? Nejen Jan Doležal nabídl úvahu, že jsou to obchodní řetězce, kdo média vydatně sanuje inzercí. 

Na otázku, zda má nějaký efekt nedávná schůzka všech členů řetězce od výroby potravin až po obchod u ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, když na počítání supermarketových řetězců nemá stát prakticky žádné páky, Jan Doležal řekl, že určitý smysl vidí – už v tom, že se tak před očima veřejnosti rozkrývá velikost marží obchodníků a skutečná příčina rostoucích cen potravin. 

Proč vadí ukrajinské obilí? 

Jan Doležal také upozornil, že dotace pro zemědělce jsou stejné jako v roce 2014, ale inflace jejich hodnotu devalvuje. Mnozí zemědělci se ptají, zda vůbec pro ně má náročná administrativa kolem dotací smysl.

„Těžko vysvětluji, proč mají nechávat neobdělané úhory, nepoužívat určité přípravky, když k nám pak bezcelně proudí produkce ze zemí, kde tyto podmínky dodržovat nemusí,“ poukázal Jan Doležal na momentální problém přílivu ukrajinského obilí, které místo do Afriky proudí do zemí Evropské unie.

„Řešením není dávat další dotace za to, že evropským zemědělcům vznikají škody kvůli obilí z Ukrajiny, při jehož výrobě nejsou tamní zemědělci zatíženi náklady plynoucími z předpisů Evropské unie, a dotace dostanou ty země, které nejvíc řvou,“ vyjádřil se prezident Agrární komory.

Jan Doležal podotkl, že do vypuknutí války na Ukrajině plynulo 90 procent ukrajinského obilí k africkým odběratelům přes Černé moře. Dnes, když je tato cesta nepřístupná a obilí se veze kamiony do přístavu v Hamburku a putuje odtud, zatíží dopravní náklady cenu obilí natolik, že se vyrovná evropské produkci. „Z toho plyne snaha prodat obilí už cestou, tady. A my nevíme, co to je za obilí, s čím ho překupníci namíchali,“ řekl Doležal.

Čeští zemědělci varují před pokračováním bezcelní unie, která se pro ukrajinskou produkci vytvořila, za nynější bezsystémovosti. Jejich představa je, že obilí má putovat z Ukrajiny do Hamburku v zaplombovaných kamionech a směřovat tam, kde je sjednán jeho odběr. Obilniny jsou jedna z posledních zemědělských komodit, v nichž je Česká republika soběstačná. „Ještě jeden takový rok s ukrajinským obilím a už tomu tak nebude,“ zaznělo. I když produkce obilí ve válkou zasažené zemi bude letos nižší, předpokládá se zhruba poloviční. 

Jestliže ukrajinští zemědělci nemusí dodržovat evropské výrobní standardy a členské země EU jsou jimi zatíženy, nemůže být jejich produkce konkurenceschopná. Zemědělci také upozorňují, že na unijní trh se pod ukrajinskou vlajkou dostává dokonce ruská nebo běloruská produkce a dochází i k míchání technického obilí, určeného pro energetické účely, s obilím potravinářským. Proto zemědělci volají po stanovení kontrolního systému, pokud má bezcelní dohoda pokračovat. O pokračování dohody se má rozhodovat v červnu. 

Stát by měl zohlednit péči o krajinu

Udržitelnost českého zemědělství, aneb chceme kvalitní a cenově dostupné potraviny tuzemské produkce? To jsou podle Jana Doležala otázky, na které bychom si měli odpovědět. Pochybnosti o tom, že vnitřní trh EU je chráněnou hodnotou, vyjadřovali i přítomní zemědělští podnikatelé. A co by se mělo stát, aby se situace mezi jednotlivými zeměmi narovnala? Soukromá zemědělkyně z Plzeňska Jana Marečková pracovala jako advokátka, než zdědila farmu o 500 hektarech a začala na ní hospodařit. Z legislativního stavu tohoto odvětví je velmi rozčarovaná.

„Ceny komodit se odvíjí od burzy MATIF a kdo cenu tvoří, to jsem se nikdy nedozvěděla. Když bylo například v letech 2015 a 2016 sucho, cena komodit na to vůbec nereagovala,“ uvedla. Podle Jany Marečkové by se především mělo v evropské politice přehodnotit, jestli je kysličník uhličitý důvodem globálního oteplování. Naopak vliv vegetace na klima podle ní není brán v potaz. V odlesňování vidí Jana Marečková hlavní příčinu globálního oteplování. 

„Všechna omezení zemědělců jsou navázána na filozofii, že to má přinést efekt životnímu prostředí. Že neobdělávané půdy jsou jen zdrojem pro množení hrabošů, nechce nikdo slyšet. Podle mne by stát měl zemědělcům platit za péči o krajinu,“ je přesvědčena Jana Marečková. 

„Je logické, že nedostatečné finanční a společenské ohodnocení a nestabilní dotační pravidla pro zemědělství vedou k omezování náročných a dlouhodobě prodělečných odvětví jako je třeba živočišná výroba. V Jihočeském kraji za posledních dvacet let ubylo 80 procent prasat a téměř třetina pracovníků ze zemědělské prvovýroby odešla,“ konstatovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná. V republice dochází k likvidaci tisíců hektarů zeleniny, ovoce, brambor i celých ovocných sadů. 

Ze všech vystoupení jasně zaznívalo, že čeští zemědělci očekávají od politiků zastání a pomoc, ne jen plané sliby. Stát v zemědělské politice nerespektuje vysoké ceny energií, hnojiv a lidské práce. Podle prezidenta Agrární komory ČR Doležala se přitom inspirovat lze hned za jihočeskými hranicemi.