Rodáky vítala už tabule před kulturním domem a další nápis připomínal, že Zahořany slaví 700 let – poprvé se písemně zmiňují v roce 1323. Domácí i přespolní rodáci se shromáždili v sále kulturního domu a přivítal je Jiří Hubička, starosta Sboru dobrovolných hasičů v Zahořanech. Hasičský sbor má také úctyhodnou historii. Byl založen v roce 1891 a ze stejného roku pochází historická stříkačka, kterou hasiči udržují v provozuschopném stavu a před zraky diváků s ní v sobotu zalili čerstvě zasazenou pamětní lípu nedaleko kapličky.

Jiří Hubička na úvod setkání přivítal nově všechny rodáky, kteří se během uplynulých osmi let od posledního setkání zařadili mezi padesátníky a dostali tedy na sraz rodáků pozvánku. Pozváno bylo na 140 lidí. Minutou ticha se připomněla památka těch, kteří v době od posledního setkání odešli. Rodáky přišla pozdravit Gabriela Zítková, starostka obce Kovářov, k níž dnes Zahořany náleží. Zmínila, že Zahořany ve své 700 leté historii prožívaly období rozkvětu i krize. Důležité je, že nezanikly. „Důkazem je toto setkání,“ zmínila starostka.

Pořadatelé nezapomněli s dárkem na nestarší přítomné rodáky – 94 letého Václava Dvořáka, který jako vojenský pilot a učitel létání působil v Českých Budějovicích a žije tam stále. Květiny dostala nejstarší rodačka Marie Kastnerová, dáma, u níž mnoha ženám neuniklo, že přišla ve střevíčcích na vysokém podpatku. Bylo vidět, že elegance je jí vlastní už z titulu profese, vyučila se dámskou krejčovou. Oba nejstarší rodáci o sobě prozradí víc v příštích Milevských novinách.

Rodáci společně poobědvali, ochutnali z bohaté hostiny zákusků a chlebíčků, na níž se podílely místní ženy. Hosté dostali jako dárek také jubilejní koláč. Koláče napekla členka hasičského sboru Jana Plaňanská. Zájem byl o výstavu kronik, kreslených vtipů Evy Janouškové ze Zahořan, výstavu obrazů Marie Slavkové a málokdo si nechal ujít film, dokumentující historii vesničky. Nechyběly záběry z velké vody v letech 2013, 2014 a 2021, z posledního srazu v roce 2015, ale třeba také z loňského pádu stromu na budovu sauny. Místní dominanta – Koňský vrch se zeměměřičskou věží, byla zachycena na krásných záběrech ve všech ročních obdobích.

Následovalo položení věnce k památníku obětem první světové války. Pomník padlé místní muže dělí na svobodné a ženaté. Nad kapličkou byla vysazena další pamětní lípa, která bude připomínat letošní setkání. A hasiči ji zalili při ukázce práce se svou historickou stříkačkou. Dál už byl prostor na společnou zábavu a popovídání, co se u koho za posledních osm let změnilo.

Jak šel čas v Zahořanech

Každý si mohl na setkání rodáků připomenout zajímavou místní historii. Poprvé jsou Zahořany zmíněny 19. srpna roku 1323, když král Jan Lucemburský vyplácel Zvíkov, zastavený Petru z Rožmberka spolu s dalšími vesnicemi a zdejšími zlatými doly. Ty se nacházely jihozápadně od Zahořan a byly patrně důvodem rozkvětu Zahořan. Ty získaly statut městečka s právem pořádat trhy a spadaly pod ně Žebrakov, Chrást, Voltýřov a Zlákovice.

Roku 1420 byly Zahořany zastaveny Mikuláši z Lobkovic, jako městečko se připomínají ještě v listině ze 14. září 1475, kdy Kryštof ze Švamberka koupil hrad Zvíkov a s ním „Zahořany městečko celé kromě jednoho člověka lašovského.“ Dalším majitelem byl od roku 1608 Jiří z Orlíka.

Zkázu však do kraje přinesla třicetiletá válka. V roce 1654 se v Zahořanech zmiňuje jen 19 stavení, z toho šest pustých. Obec pak pomalu znovu rostla – v roce 1713 měla 26 domů se 111 dušemi, v roce 1880 52 stavení s 381 obyvateli. Největší byla v roce 1900, kdy tu žilo 389 lidí v 52 domech. Sčítání obyvatel z roku 2021 hovoří o současnosti a ta představuje 140 obyvatel ve 48 trvale obydlených domech.

Roku 1891 byl založen místní hasičský sbor a ze stejného roku pochází i jeho historická stříkačka. Od roku 1900 se vedla obecní kronika, v roce 1921 vznikla v obci knihovna. Dokument, který se na setkání promítal, ukazoval i opravu sloupových božích muk na Babínech, které byly postaveny roku 1840 na památku obětí moru a třicetileté války. Zeměměřičská věž na Koňském vrchu pochází z roku 1941.

Výstava připomněla i zdejší slavné rodáky – jak sběratele lidových písní Čeňka Holase, tak katolického básníka Josefa Sirotka Orlického, k vidění byly knížečky jeho básní. Zahořany měly také osvíceného hostinského Jana Čapka, který na počátku 20. století úspěšně sestrojil letadlo a pokoušel se obnovit těžbu burelu. I dnes má vesnička známého obyvatele – frontmana kapely Jelen Jindru Poláka, který tu s rodinou žije a mezi sousedy se v sobotu přišel také podívat.

K novodobé historii patří stavba kulturního domu ze 70. let minulého století, v jehož objektu se nedávno podařilo znovu zprovoznit obchod. Funguje i místní hospůdka, ta je v režii hasičů, kteří se o její provoz starají. Zdejší hasičská nádrž byla upravena na koupaliště a v obci je i dětské hřiště. Jak zaznělo nejen v oficiálních projevech, ale i od pamětníků i současníků – žije se tu dobře.