Táboráci třídí málo

Za likvidaci odpadu platí město okolo 50 milionů korun ročně. Na poplatcích od občanů vybere při současné výši poplatku ročně 21 milionů. Poplatek na osobu je nyní 696 korun, náklady ale vycházejí ročně na 1500 korun na občana. Rozdíl hradí město. Navýšením se má pokrýt 30 milionů z 50 milionů vynaložených nákladů. Poplatek se naposledy zvyšoval v roce 2019.
V Táboře je 5500 popelnic, 600 kontejnerů, 187 hnízd s cca 600 nádobami na tříděný odpad a čtyři sběrné dvory. Táboráci ale třídí málo, za rok vyprodukují na hlavu 237 kilogramů směsného odpadu. Průměr v Jihočeském kraji je 202,5 kg na hlavu a průměr České republiky 193,4 kg na hlavu. Opoziční zastupitelé proto volali po tom, aby město hledalo nástroje, jak motivovat k vyššímu třídění a ne pouze vytahat lidem další peníze z kapes. Místostarosta Radoslav Kacerovský (Tábor 2020) ujišťoval, že různé kroky město připravuje, ale reagovat na růst nákladů na svoz a likvidaci odpadů musí hned. Náklady totiž od roku 2020 vzrostly o 58 procent.

Problémy systému

Postupně se zdražuje skládkování. Pouze obce, kde je na hlavu občana směsného odpadu ročně do 180 kg, platí 500 Kč za tunu odpadu uloženého na skládku. Nad 180 kg už to není 500, ale 1000 korun. Příští rok se limit snižuje na 170 kilo na hlavu občana a při překročení už se nebude platit 1000, ale 1250 korun za uloženou tunu. O rok později v roce 2025 to bude 160 kilo na hlavu a 1500 korun za tunu při překročení tohoto limitu. V roce 2027 má být limit směsného odpadu na občana 140 kilogramů.
Kacerovský zmínil i problémy současného systému. Jednak je to legislativní nejistota, připravuje se zálohování PET láhví a plechovek. Dalším problémem je evidence odpadu předávaného ve sběrných dvorech. Ty má město v Klokotech, v Bydlinského ulici na Maredově vrchu, na sídlišti Nad Lužnicí a v Chýnovské ulici. Posledně jmenovaný dvůr je poměrně malý a město jej plánuje nahradit velkým moderním sběrným dvorem, pro který hledá pozemky. „Potřebovali bychom zlepšit evidenci, kdo a co nám do sběrných dvorů vozí. Dokud nemáme elektronické propojení, může někdo na jeden občanský průkaz postupně vyvážet odpad do všech sběrných dvorů,“ zmínil místostarosta.
Snaha je také rozšiřovat Re-Use centra, kam lidé odevzdávají například nepotřebný nábytek a jiní lidé ho mohou ještě využít. Město uvažuje o zřízení druhého takového centra na sídlišti Nad Lužnicí. První je ve sběrném dvoře v Klokotech.

Město připravilo letáky

V plánu je rozšíření sběru biologicky rozložitelného odpadu, na který je zatím po městě 2800 popelnic. Tento odpad tvoří čtvrtinu směsného komunálního odpadu a navíc je těžký. „Máme spoustu žadatelů o tyto popelnice. Problém je na sídlištích, kde v nich bývá odpad znečištěný,“ konstatoval místostarosta. „Uvažujeme také o systému door to door – popelnice na tříděný odpad umístěné u domu, aby člověk nemusel docházet ke stanovištím s kontejnery na tříděný odpad. Zároveň jsme připravili letáky Doplať za psa nebo Doplať za odpad. A využíváme městské vymahače. Jednomu z nich už se přihlásil člověk, který dluží na poplatku 5500 korun a teď navrhuje, že dluh ve dvou splátkách zaplatí,“ zaznělo od místostarosty. To vnímají představitelé města jako důkaz, že poplatek 960 korun není tak fatální, když pak dlužník najednou klidně najde peníze na úhradu ve dvou splátkách.
„Uvažujeme i o prověření možnosti zpoplatnění některých odpadů na sběrných dvorech při překročení limitu, například u sutě,“ řekl. Třicet milionů, které město na odpady doplácí, by raději viděl investovaných do zeleně nebo modernizace dětských hřišť. „Zdražení může být pro některé lidi nepříjemné, ale my musíme udržet systém v určité kondici,“ prezentoval návrh na zvýšení poplatků Radoslav Kacerovský. Zdůraznil, že je třeba do plateb také víc zapojit podnikatele.

Zvýhodnění za třídění nebude

Opozici se razantní navýšení poplatku nelíbí. Zastupitel Miroslav Ryba z ANO upozornil, že zdražení na 138 procent současné výše je nešťastně načasováno. Lidem se zvyšují životní náklady všude. „Napřed by se měla realizovat opatření, o kterých mluvíte. Pak by se dalo říct – snažili jsme se, vy jste nám moc nepomohli, tak musíme zdražit. A ne naopak. A úplně mi tam chybí složka motivace pro občany k vyššímu třídění. Chystáte nějaká?,“ ptal se Ryba. Podle něj by bylo dobré nastavit systém tak, aby si člověk mohl zasloužit snížení poplatku. „Motivace občanů je hrozně těžké téma. My potřebujeme, aby legislativa postihovala především výrobce, kteří produkují zbytečný odpad,“ řekl Kacerovský.
Ryba zopakoval, že on by preferoval motivaci. „Mohli bychom zvýhodnit například občany, kteří by vytříděné odpady odvezli sami do sběrného dvora. Pouhé zdražení je demotivující,“ řekl.
Na to zareagovala odmítavě vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Lenka Koubková. „Znevýhodnil byste lidi, kteří nemají auto,“ řekla. „Zní to dobře, ale já s tím nesouhlasím. Lidi by sem začali tahat odpad odjinud, aby získali výhody,“ řekl Kacerovský. Ryba oponoval: „Ať to sem klidně vozí, jestliže vytříděný odpad pak budeme moci prodat.“ Místostarosta připomněl, že v poslední době spíš převládají období, kdy se odběr papíru nebo plastu naopak musí ještě dotovat. „Jestli najdeme motivační program, který bude jednoduše administrovatelný, tak ano,“ podotkl Kacerovský.

Neprošly ani dvě splátky

Soňa Šicnerová z ANO namítla: „Překvapil mě dluh za poplatky ve výši 11,3 milionu. Domníváte se, že když o 38 procent poplatek navýšíme, že budou občané platit lépe? Stačilo by vybrat dluh a byla by tu částka, kterou se chystáme vybrat navíc. Nemusíme tak razantně zdražovat a nutit občany platit za neplatiče. Vždyť 4800 korun za pětičlennou rodinu, to je pro některé lidi třetina jejich příjmu,“ připomněla Šicnerová. Připomněla také, že podle výkladu ministerstva vnitra má i náklady za občany, které město ve vyhláškách od poplatků osvobodí, nést samotná obec a ne je přenášet na ty, kteří poplatky platí. Jelikož bylo jasné, že koalice se dostavila v dostatečném počtu, aby zvýšený poplatek prohlasovala, navrhovala Šicnerová alespoň to, aby se úhrada poplatku rozložila do dvou splátek během roku. Vedoucí finančního odboru Dana Daňková to ale také odmítla: „Od dvou splátek jsme ustoupili, protože většina lidí posílala poplatky už v květnu a když měli složenku na poloviční částku, snažili se nějak dopočítat, kolik mají zaplatit za celý rok a vznikaly různé chyby.“
Starosta Pavlík se bránil argumentu, že město přenáší veškeré náklady na občany. „Z 21 vybraných milionů chceme navýšení na 30 milionový podíl z celkových nákladů ve výši 50 milionů. Město bude pořád 20 milionů doplácet,“ připomněl.

Bude Tábor nejdražší?

Antonín Snášel (Šance pro Tábor) pro porovnání zmínil poplatky dalších jihočeských měst, například v Písku poplatek 440 korun, v Prachaticích 500 korun, v Českých Budějovicích 680 korun a ve Strakonicích se neplatí žádný poplatek. „Když zvýšíme na 960 korun, budeme nejdražší v kraji. Ať se město podílí tak, abychom se dostali alespoň na krajský průměr,“ navrhoval Snášel.
Starosta řekl, že výše poplatku je politické gesto. Je to výraz toho, jaké si politická reprezentace nastaví priority. Jiří Horecký z ODS si myslí, že poplatky na konci roku stejně zvýší i ostatní města. Takže nelze operovat současnou výší poplatků. „Je tu ale reálná hrozba, že budeme nejdražší,“ ozvala se Olga Bastlová z opozičního klubu Šance pro Tábor.
„Náš úkol je hospodařit s péčí řádného hospodáře. Za ty peníze bude město třeba čistější,“ řekl starosta Pavlík. Místostarosta Kacerovský připomněl, že město bude muset vynakládat další prostředky na investice do rozšíření sběrného dvora nebo na nákup biopopelnic. „Budeme se snažit získat dotace, ale když se to nepodaří, musíme to zaplatit,“ řekl.

Městský úřad bobtná, padl návrh – zeštíhlit

„Občane, zaplať! To je to nejjednodušší řešení. Lidé už ale platí kdeco, kde na to mají vzít? Právě připravujete rozpočet, uvažujete například o snížení úvazků na radnici?,“ naznačila Bastlová, kde by město mohlo šetřit. A vyžádala si přehled o počtu zaměstnanců radnice za poslední roky i výhled na příští rok. „Zpoplatnění ve sběrných dvorech mě vystrašilo. To by jen generovalo další černé skládky,“ dodala. „Já věřím, že lidem velké problémy nezpůsobíme. Je to jen 22 korun měsíčně na osobu,“ oponoval starosta.
Zastupitel ANO Jiří Depta se přimlouval za seniory nad 65 let. „Tito lidé už nemohou většinou pracovat, méně nakupují a produkují tak méně odpadu,“ argumentoval. Zastupitel Ryba zopakoval, že stále čeká na nějaký návrh motivační úlevy za třídění. Místostarostka Lenka Horejsková (TOP 09) vyjádřila názor, že třídění je to minimum, co může každý udělat. „Je to o zodpovědnosti každého z nás,“ oponovala názorům, že lidé mají dostávat nějaké pobídky, aby se snažili třídit.
Jiří Horecký z ODS řekl, že nezná obec, která by zavedla motivační program a nezadělala si tím na další problémy. „Kdysi jsme tu motivační program měli. Někdo si mohl nechat vyvézt popelnici jednou, někdo dvakrát. Co si kdo zaplatil. Lidé si ale sypali odpad navzájem do popelnic, až se začaly popelnice zamykat,“ zmínil.
Václav Ebert (Šance pro Tábor) debatu uzavřel: „Zdražení projde. Máte většinu a jste domluvení. Když umí ve Strakonicích dát lidem poplatek za nulu, tak tam asi mají jiné priority. Nám při zdražení jen narostou dluhy, které očividně neumíme vymoct.“ Pozměňovací návrh však nikdo z opozice nepodal.

Zdražení prošlo nejtěsnější většinou

Pak už se hlasovalo. Koalici chyběl nemocný radní Jan Příbramský z Pirátů, všichni ostatní jako jeden muž 14 hlasy zdražení podpořili – starosta Štěpán Pavlík z Tábora 2020, místostarostové Radoslav Kacerovský (Tábor 2020), Lenka Horejsková (TOP 09) a Martin Mareda (Piráti), ostatní z klubu Tábora 2020 – Jan Čulík, Lucia Kopřivová Markovová, František Korbel, Martin Kraus, Ivana Mizerová, Matěj Pospíchal a Jakub Valeš, také Jiří Horecký a Martina Smětáková z ODS a Kryštof Kothbauer z TOP 09. Ten také spolu s Martinou Smětákovou krátce po prohlasování ze zastupitelstva odešel. Zdražení nejtěsnější většinou prošlo, jejich hlasy už nebyly potřeba.
Proti bylo 10 hlasů – Milan Breda, Jiří Depta, Alena Heršálková, Štěpán Kadilák, Miroslav Novák, Miroslav Ryba a Soňa Šicnerová z ANO. V lavicích ANO chyběl Jaroslav Jankovský, Šanci pro Tábor Petr Bohuslávek. Proti byli z tohoto klubu Olga Bastlová, Václav Ebert a Antonín Snášel.

V Týdeníku Táborsko si můžete přečíst i názor Antonína Merhauta ze společnosti Obce jinak, kterou si město Tábor najalo pro poradenství v oblasti odpadů.