Co se stalo? 

Ředitel Kulturního domu Soběslav Petr Valeš vysvětlil důvody: „Ladislav Kubeš mladší měl pocit, že by hudební festival měl být dvoudenní. Ale my jako město jsme ten pocit neměli. V tomto jsme se tedy neshodli, jinak jsme zůstali kamarádi. Takže název Kubešova Soběslav nebudeme používat, ale Veselka na naší akci zahraje normálně, pan Kubeš taky bude hrát a festival bude v termínu, co bývával. Aby byl festival tohoto typu a žánru dvoudenní, to je neúnosné.“

Přehlídka dechovek se tedy už nebude jmenovat Kubešova Soběslav, ale Festival dechových hudeb Soběslav. „Fanoušci dechovky se můžou těšit na 20. července, třetí sobotu v červenci, kdy býval původní festival. Hrát bude Veselka, Babouci, Jižani, Třeboňská dvanáctka a Krajanka Václava Hlaváčka. Moderátor taky zůstává, přehlídka se uskuteční opět na soběslavském náměstí. Zůstává vlastně všechno, jenom místo dvoudenní akce bude jednodenní a název přehlídky je jiný,“ pokračuje Petr Valeš.

Ladislav Kubeš mladší, syn legendárního hudebníka Ladislava Kubeše staršího, říká, že nešlo o neshodu. „To by byla zavádějící informace. Zastupitelé Soběslavi přišli s tím, že si spočítali, že je festival ztrátový podnik. A že Soběslav to nehodlá dál financovat v této dvoudenní podobě. Že na to nemají peníze. A že udělají jednodenní přehlídku pěti dechovek v sobotu večer. Já jsem s tím mohl jedině souhlasit. Protože já jim nemůžu říkat, že peníze na to jsou nebo nejsou. Tak jsem jim i napsal, aby to měli písemně. Náš koncept se zahraničními partnery byl ten, že půjde o dvoudenní mezinárodní festival dechových hudeb. A když dělají v sobotu večer přehlídku pěti českých dechovek, tak to je jejich problém, ale ať to nenazývají Mezinárodní festival dechových hudeb Kubešova Soběslav, s tím nesouhlasíme. A to bylo všechno.“

Kubeš mladší vývoje situce zalitoval. „Musím říct, že mě to mrzí z jednoho důvodu. V posledních letech to prý bylo ztrátové, ale řada ročníků byla zisková. Na to se zapomíná. Na název Kubešova Soběslav přišli v Soběslavi. Ne že bychom my jako rodina Kubešů tam chtěli něco dělat. S tím názvem tehdy přišli z kulturního domu, pan Škoda. Příští rok má otec 100. výročí. A že by Soběslav nenašla pár korun, aby to mohla uspořádat v té formě, jak to bylo připravené? Plánovali jsme, že přijede velká kapela z Rakouska, mimo jiné. Oslavu otce udělají v Rakousku i ve Švýcarsku. A kulturní dědictví Unesco a příhraniční spolupráci muselo vyřídit Rakousko. To mi je docela líto.“

Co Ladislav Kubeš mladší plánuje k výročí otcova jubilea? „Připravujeme oslavy v Rakousku, konkrétně v Brandu, potom taky ve Švýcarsku. Ale slavnosti plánujeme v jiném termínu, aby to náhodou někdo nespojoval, že si se Soběslaví děláme trucy. Já akceptuji, že nemají peníze. Mrzí mě to, ale nic s tím nenadělám. Původně jsem si myslel, že bychom to financovali my, ale potom jsem si to rozmyslel. Dokonce se psalo, že jsem peníze na festival slíbil, a pak nesehnal. Jenže to není pravda, já Soběslavským peníze neslíbil. Řekl jsem jim, že nehodlám Soběslavi dávat peníze za to, abych si mohl oslavit, že otec má 100 let. To se mi zdálo dost hloupé.“

Zrodí se Kubešovy Borkovice

Ladislav Kubeš mladší prozradil i tuzemský plán. „Uspořádáme svou akci 13. července v Borkovicích, bude se to jmenovat Kubešovy Borkovice. Odpoledne zahrají Babouci, Krajanka, naše Veselka a pravděpodobně jedna rakouská kapela, která si dala na počest mého otce jméno Kubešovanka. Odehraje se to v Borkovicích na návsi, otec se totiž v Borkovicích narodil. Zahájí 13. července ve 13.30 Babouci. Budeme držet Kubešovo jméno dál, aby se šířilo ve světě. Já nechci se Soběslaví válčit. Fakt, že na akci nemají peníze, samozřejmě akceptuji. Ale aby se šířily informace, že Kubeš nesehnal peníze, to nechci, to není žádná pravda. Taky jsme plánovali, že by v roce 2025 přijely na 30. výročí Kubešovy Soběslavi zahraniční kapely. V plánu byla dokonce velká kapela z Brazílie z německy mluvící enklávy. Uzavřeli bychom to tím, protože starosta Bláha má končit v roce 2025 své starostování, aspoň to má v plánu. Začínal v roce 1995, kdy jsme zahajovali první ročník našeho festivalu. Spojit to dohromady by bylo hezké, ale nepovedlo se. Otci malou vzpomínku věnujeme tím, že zahrajeme v Borkovicích, v jeho rodišti.“

Pamětník vzpomíná

Veselský rodák Josef Čech přidal vzpomínku na Ladislava Kubeše staršího. Oba svého času pracovali ve veselkém podniku Lužan. Muzikant pracoval na úseku lepidel a skládal tam hudbu, když měl odpolední nebo noční.

Hudebníkův syn taky vzpomíná: „Docházelo k takovým srandovním situacím, že přijel rakouský nebo německý mercedes k vrátnici Lužanu, a vrátní je směrovali na ředitelství. Jenže oni chtěli pana Kubeše. A jak přišel ve špinavých montérkách, tak ti ze zahraničí koukali, co se to děje, že přišel někdo tak umouněný.“ Josef Čech navázal: „Taky si pamatuju, jak napouštěl lepidlo, do toho si skládal noty, nějakou svoji muziku. Najednou lepidlo přeteklo a noty v něm plavaly.“ „Tak to se táta nikdy nepochlubil,“ zasmál se vzpomínce Ladislav Kubeš mladší. 

Ve fotogalerii je pár vzpomínek na Kubešovu Soběslav, která se stává minulostí.