Po celý den se v areálu konal veletrh malých nakladatelů Bookfest, kteří milovníkům literatury přivezli kvalitní českou i zahraniční knižní produkci. Byla to skvělá příležitost pořídit si i tituly, které velcí distributoři nenabízejí, a popovídat si s vydavateli či autory. Celou svou kolekci publikací, které jsou založené na rozhovorech s pamětníky významných událostí, válečnými veterány, výtvarníky a dalšími osobnostmi, tam měl jihočeský publicista Radek Gális – a to včetně novinky, kterou pokřtil v polovině dubna. Jmenuje se „Věda je život, život není věda“ a Gális ji napsal spolu s novinářkou Evou Bobůrkovou. Vytvořili rozhovory s osmi význačnými vědci Jihočeské univerzity, kteří se kromě svého úspěšného bádání stali i morálním příkladem pro současnou mladou generaci. Mezi zpovídanými osobnostmi byl také profesor Miloš Velemínský z Třeboně, oblíbený neonatolog, pediatr, pedagog a vědec. Na tuto knihu se velmi těšil, bohužel však zemřel krátce před jejím vydáním.

Kromě stánků s knihami si lidé v krásném počasí užívali i venkovního doprovodného programu. Kulturní dění obohatily dvě scény: literární a hudební, a také divadelní představení a tvůrčí dílny pro děti. Sál Žižkárny naplnila série autorských čtení v podání básníků, spisovatelů a publicistů, pro něž se českobudějovická akce stala už silným magnetem – během 12. ročníku tohoto multižánrového festivalu, který se konal celý tento týden, vystoupila přibližně stovka básníků, spisovatelů, hudebníků, herců nebo nakladatelů z celé republiky i ze zahraničí.

Novinka Labuť a lovec se odehrává na Lipensku

Mezi spisovateli byl Jiří Březina, jemuž právě vyšla nová kniha s názvem Labuť a lovec. Tohoto autora proslavily detektivky a loni vydal i knihu pro děti, ale tuto novinka je nejvýraznějším vybočením ze žánru, kterému se věnuje. Splnil si tím sen od dětství, kdy ho kniha Lovci mamutů od Eduarda Štorcha nadchla tak moc, že v osmi letech začal psát příběh odehrávající se v pravěku. Baví ho i různé staré příběhy a zajímá se o život přírodních národů. To všem byl klíč k nalezení formy pro příběh z dob mezolitu, který je prostoupený mytologií. „Zasadil jsem ho na Šumavu a Lipensko, protože tam mohlo být před sedmi až šesti tisíci lety útočiště lovců a sběračů. Jeden z posledních ostrůvků původního lidského způsobu života ale musel dříve nebo později čelit nově příchozí civilizaci zemědělců a pastevců,“ vysvětlil. Ke knize si udělal řadu rešerší a radil se i s odborníky, například s archeologem Ondřejem Chvojkou, který se v Jihočeském muzeu specializuje na období staršího pravěku. Kromě Lipna se děj knihy, kterou lze označit za lyrickou prózu, dotkne i hory Kleť, Čertovy stěny či rybníka Dehtář.

Na pozadí mýtu o labutí panně, který patří k nejstarším lidským vyprávěním, se rozvíjí první, ale rozhodně ne poslední opakování příběhu Evropy: s jeho migrací lidí a kultur, válkami, odchodem starého a příchodem nového, krví, násilím i záblesky naděje. Jiří Březina prý téma nosil v hlavě dlouho, protože ho potřeboval vyprávět jinak, než když píše detektivky. Mile ho pak překvapilo, že aniž se spolu předem domluvili, stejný úhel pohledu na jeho příběh zvolila rovněž autorka ilustrací Sabina Chalupová.

Knihu v sobotu pokřtil oceňovaný českobudějovický spisovatel Jiří Hájíček, který ji symbolicky polil Šumavským bylinným vínem. „Bylo by málo říci o tomto textu jen to, že je lyrický, byť je to napsané básnickým jazykem. Ale vystupuje z toho i určitá syrovost té doby. To mě neslo textem od začátku až do konce,“ řekl Hájíček. Březinova novinka ho velmi překvapila námětem i formou. Zaujala ho hlavně autorova fantazie a empatie, s níž dokázal proniknout do dávných časů – a proto mu popřál především empatické čtenáře.