Kaplička stojí na vyvýšeném místě, odkud je nádherný výhled do krajiny a prý i nejkrásnější západ slunce na světě, jak prohlásil kněz Jan Quirín Barník. Kaple spolu se schodištěm má tvar pecky a je zasvěcená svaté Heleně. Slavnostní událost si nenechaly ujít bezmála dvě stovky návštěvníků.

Rodina Peckových má pořádání obdobných akcí v malíčku. Pravidelně organizuje například setkání sousedů nebo dožínky při ukončení sklizně úrody. I tentokrát vše klaplo, jak mělo. Na posečené louce pod svým domem zřídili Peckovi parkoviště pro auta, které se rychle zaplňovalo. Dva informátoři vítali návštěvníky, předali jim letáček s informacemi o budování kapličky a navedli je správným směrem. Od kapličky zhruba sto metrů nad domem Peckových je za příznivého počasí nádherný výhled až na panorama Šumavy. Ve stínu stromů tu byly připravené lavice k sezení i voda k pití. Slavnostní obřad celebroval kněz Jan Quirín Barník a sekundovali mu kněží Vít Uher a Matěj Jirsa. K vidění byla i výstavka fotografií z budování kapličky.

I když je Jan Quirín Barník zkušený duchovní, přiznal, že měl trochu trému. Nejprve posvětil vodu, kterou požehnal kapličku i přítomné poutníky. Později dřevěnou sochu svaté Heleny uvnitř kapličky, obětní stůl a zvon, který Peckovi pojmenovali Zvon všech svatých. Obřad hudbou a zpěvem doprovázela skupina kamarádů – sourozenci Anna a Vojtěch Votrubovi, Láďa Knotek a Daniela Vozábalová, zpívaly Jitka a Bětka Peckovy. Po obřadu bylo pro všechny připraveno v chládku stodoly u Pecků bohaté pohoštění. Stoly se pod tíhou jídla a pití doslova prohýbaly. Setkali se i sousedé, přátelé a známí, kteří se léta neviděli.

Svatá Helena patronkou

Na počátku všeho byla myšlenka, jejíž obrysy se s léty zpřesňovaly. Březový háj, krásný výhled, mladí manželé Jan a Jitka Peckovi a touha vybudovat něco hezkého a inspirujícího – místo pro modlitbu a tiché rozjímání. Pak 18. srpna v roce 1997 na svátek svaté Heleny začal Jan Pecka kopat základy svého budoucího domu. Pomáhal mu přitom přítel, kněz Jan Quirín Barník. A tehdy si řekli, když tento den připadl na svátek svaté Heleny, že by budoucí kaple mohla být zasvěcená právě jí. Myšlenka sílila a rostla, i když byla na čas přehlušena jinými událostmi. Vyrašila ale nakonec i v myslích a srdcích další generace.

Příběh stavby kaple se začal psát v září roku 2017, kdy Peckovi vykopali její základy. Rodina tehdy předpokládala, že za rok či dva bude hotovo. Jenže fáze základů vydržela kapličce čtyři roky. Kaplička jakoby sama věděla, že chce počkat na ten správný čas a lidi, kteří jí dají finální podobu. A to nastalo letos. Kaplička v plné parádě a požehnaná knězem je přístupná všem, kdo si ji chtějí prohlédnout. „Rádi bychom se s vámi o toto místo setkávání s druhými, se sebou samým a s bohem podělili,“ říkají Peckovi. A děkují všem, kteří při jejím budování přiložili ruku k dílu. Jindřichu Synkovi za návrh kaple, Česťovi Krejčovi za odborné zednické práce, fasády zrealizovali Alojz Franek, Tomáš Tělich a Matúš Veselovský. Zvonařství Šeda dodalo zvon Všech svatých, Petr Peřina sochu svaté Heleny, Jarda Hůla kříž na věži a obětní stůl a Luboš Kočí panty a kliky. Velké poděkování patří všem, kteří přiložili ruku k dílu, když bylo potřeba,“ dodává Jan Pecka.

„Kaple svaté Heleny je pro nás výrazem vděčnosti za život, poděkováním za všechny prokázané milosti, dotvořením krásy zdejšího kraje a v neposlední řadě také uměleckým ztvárněním,“ pokračoval. „Je vyjádřením odvahy a lásky, připomínkou příběhu a odkazu mého dědy a naší rodiny, která nezištně pomohla v nouzi a ohrožení života neznámému člověku na úkor svého pohodlí a osobní svobody.“

Tím Jan Pecka připomněl příběh Václava Jakeše, kterého jeho rodina 15 let ukrývala na svém statku před komunistickou Státní bezpečností a který díky tomu unikl jisté smrti. Silně věřící rodina tím na sebe dobrovolně přijala pomyslný životní kříž. Svatá Helena podle tradice objevila v Jeruzalémě Kristův kříž a přinesla ho do Evropy. Oba tyto příběhy si dal symbolicky Jan Pecka do souvislosti a ujistil se v tom, že svatá Helena bude pro kapličku tou pravou patronkou.