Zemědělci jsou ze zákona povinni sečení s předstihem hlásit místním myslivcům. Tato povinnost se bohužel ne vždy plní. Po nahlášení jsou myslivci povinni dané porosty včas prohledat. I myslivci tuto povinnost však občas neplní, a to z různých často nerelevantních důvodů. Procházení luk se psy, ani pachové a zvukové plašiče však nejsou zdaleka tak efektivní jako prohledání plochy přeletem dronu s termovizí. O tom se nově vzniklý nadějkovský spolek letos několikrát přesvědčil, když dronem nacházel srnčata v trávě přímo mezi aktivními plašiči.

V ideálním případě tak lokální spolky ve spolupráci s myslivci v daný den brzy ráno před sečením oblast prohledají s pomocí dronu s termovizí a nalezená srnčátka zabezpečí do perforovaných krabic či přepravek na dobu nutnou k jejich ochraně.

Šest týdnů v akci

Letos se na Táborsku létalo a zachraňovalo celkem šest týdnů, přibližně od půlky května do konce června. Nadějkovský spolek pomáhal zachraňovat nejen na území samotné obce Nadějkov, ale také na Jistebnicku, Chyšecku, Nechvalicku a vyjel také k Hrejkovicím, k Sedlčanům a jednou až k Humpolci. Zatímco na začátku sezony byla ještě srnčata malá a jejich umístění do bezpečí probíhalo v klidu, v červnu už srnčata běhala a dobrovolníci s myslivci je po nalezení dronem museli z jejich úkrytů vyhánět a po dobu sečení hlídat, aby se nevrátila. Instinktivní chování srnčat je totiž takové, že na nebezpečí v okolí reagují nejprve přitisknutím se ještě víc k zemi a pokud už musí utíkat, stejně za chvíli zalehnou nehnutě do trávy třeba jen o 15 metrů vedle. To je v případě blížící se sekačky bohužel nezachrání. Dobrovolníci si tedy notně zaběhali ve vysoké trávě.

„Létali jsme asi šest týdnů téměř každý den, brzo ráno – ideálně těsně po rozednění, kdy je možné termovizí srnčata nejsnáze nalézt díky jejich výrazně vyšší tělesné teplotě oproti přes noc vychladlému okolí. Snažili jsme se pomoct i v extrémních případech, kdy někdo ze zemědělců zavolal, že za chvíli vyjíždí sekat a bylo třeba už deset dopoledne. V tuto dobu už jsou však louky rozehřáté sluncem a pilot dronu musí podrobně kontrolovat každý tvarově podobný objekt. Na termovizi srnče snadno zaměníte i s kamenem nebo ploškou odkryté hlíny. I v těchto podmínkách se podařilo několik srnčat zachránit, ale určitě ne všechna, a to jen kvůli nedbalému nahlášení seče,“ zmiňuje zakladatelka spolku a hlavní pilotka dronu Simona Šitnerová.

Sto srnčat na ploše přes 700 hektarů

„V pilotování našeho dronu se sice na jaře zaškolilo přes deset lidí, především místních myslivců, nakonec ale aktivně pomáhalo zachraňovat srnčata jen pět pilotů. Potýkali jsme se bohužel i s nedostatkem lidí, kteří by v terénu srnčata zabezpečovali. Noví piloti již jsou v jednání a pokusíme se šířeji oslovit potenciální dobrovolníky přímo z Nadějkovska a blízkého okolí. Celkově jsme letos v katastrech výše zmíněných obcí díky nálezu dronem s termovizí zabezpečili po dobu sečení okolo sta srnčat. Ta byla s jistotou zachráněna před krutou smrtí. Další desítky srnčat jsme alespoň vyhnali z porostů, kde se mělo sekat, když už nebylo možné je chytit,“ shrnuje Simona Šitnerová.

Celková plocha porostů oblétaných spolkovým dronem činí za první sezónu přes 700 hektarů. Dron ve vzduchu strávil více než 72 hodin. Pozitivní je, že nasazení spolku inspirovalo i srdcaře v jiných částech republiky a ti nyní také vybírají na dron s termovizí.

„Moc ráda pomohu novým skupinám se zaškolením jejich pilotů v hledání srnčat a dobrovolníků v zabezpečení prcků během seče. Mým snem je síť dobrovolníků po celé České republice, kteří navzájem sdílí zkušenosti a vypomáhají si. Ani rozsáhlá síť zachránců však nebude moci naplno pomáhat, pokud svou odpovědnost za ochranu zvěře při sečích plně nepřijmou čeští myslivci a zemědělci. Prosím tedy zemědělce o včasná hlášení sečení a ideálně také sečení od kraje a nikoli po souvrati – obsekávání dokola. Myslivce prosím o důsledné prohledávání porostů, plašení a pokud mají možnost, tak i o spolupráci s někým, kdo disponuje dronem s termovizí. Často se objevuje argument přemnožení srnčí zvěře jako obhajoba masivního sekání srnčat každé jaro. Ve skutečnosti minimálně v našem regionu dle našich poznatků z první sezony srnčí zvěř přemnožená není. Celkový počet zachráněných srnčat je nasčítaný na plochách širokého regionu. Také si přiznejme, že i tam, kde je srnčí zvěře hodně, je regulace rozmydlením mláďat strojem na kusy pro příčetného člověka nepřípustná.“ Dron s termovizí má navíc možné využití i mimo sezonu senoseče, a to při hledání a záchranách jiných zvířat nebo dokonce lidí. „Kvůli pomoci s hledáním lidí nás zatím nikdo nekontaktoval, ale už jsem pomáhala hledat zatoulaného pštrosa a na příští sezonu plánuji spolupráci s ornitology při hledání a záchranách hnízd motáků na polích,“ uzavírá Simona Šitnerová.