Když pomineme, že došlo ke kontumaci, a budeme brát výsledek z bazénu, nepředstavoval jste si svoji obnovenou premiéru u mužstva jinak?

Nepředstavoval. Za prvé se jedná o začátek sezony, a za druhé jsme měli za sebou jen čtyři společné tréninky. Chleba se bude lámat až na jaře, takže máme dostatek času dostat se do formy a být Kometě důstojným soupeřem.

Co jste vnímal jako největší problém?

Proměňování šancí, také se nám nedařilo využívat přesilové hry. Pozitivem bylo, že jsme měli o šest početních výhod více než soupeř, jenom je musíme nacvičit. Byli jsme bezradní – špatné zakončování a také nerozhodnost při střelbě. Jinak si myslím, že obrana byla dobrá, ale útok zaostával.

Není to pro trenéra složité absolvovat s týmem jen čtyři tréninky a rovnou vyrazit do boje?

Není. Kluci mě znají a spousta jich pode mnou už hrála, i v dorostu a v žácích. Bráchové Jirka a Aleš Volákovi dokonce se mnou ještě hráli, když jsem byl aktivní hráč, takže se všichni známe. Jsme jedna velká rodina a víme o sobě. Mezi námi nejsou žádné problémy, třeba v komunikaci.

Jak vůbec došlo k vašemu návratu?

Oslovil mě předseda klubu Marek Fügner. V roce 1989 jsem zůstal u strakonického vodního póla sám, takže jsem ho podržel. Asi deset let jsem na to byl sám a podařilo se mi založit ještě ženskou složku. Nakonec se mi podařilo přemluvit Jardu Bartůňka, Pavla Duška, Jitku Votavovou a další, díky nimž se oddíl odrazil. Zaplaťpánbůh, že se našli moji následovníci a oddíl funguje, jak funguje. Je výborně rozeběhnutý a tradice pokračuje, takže z mé strany jenom spokojenost.

Váhal jste nad nabídkou dlouho?

Během září už za mnou byli hráči jednotlivě, takže jsem neváhal. Jsem patriot a vodní pólo je celý můj život…

Rozhodně máte na co navazovat, celá řada úspěchů mluví za vše…

To už je historie, teď je potřeba, aby se to podařilo zopakovat v novodobé části. Býval bych trénoval pořád, ale ze zdravotních důvodů jsem si musel dát přestávku. Nějak jsem se z toho oklepal a cítím se dobře, takže jsem bez váhání nabídku přijal a domluvili jsme se hned při první schůzce. Vím, co Marek ode mě chce, a on zase ví, co chci já od něj a kluků. Je jen dobře, že jsme se takto s Karlem Faměrou vystřídali, protože v jednom člověku se to nedá táhnout dlouho a každý potřebuje odpočinek. Co si budeme povídat, nějaké vyhoření po dvou až třech sezonách přichází na každého.

V minulé sezoně vyfoukla Strakonicím titul právě brněnská Kometa. Máte na to, abyste ji z trůnu sesadili?

O titul nebude usilovat jen brněnská Kometa. Posílil Přerov, který v prvním kole porazil Slavii o šest branek, což pro mě bylo překvapením. Kvalitnější tým má také Stepp Praha, takže letošní ročník bude podle mě velmi vyrovnaný a budou rozhodovat maličkosti. Naší prvořadou povinností je postup do nejlepší čtyřky vzhledem k historii oddílu a potom se uvidí. Na prvních trénincích jsem měl osmnáct kluků, což bylo skvělé. Makali, a poděkoval jsem jim za to. Když to takhle půjde dál, myslím, že budou mít soupeři s námi co dělat.

Za tu dobu, co jste u vodního póla nepůsobil, vyrostla nad venkovním bazénem krásná nafukovací hala. Co na ni říkáte?

Je to bomba. Chtěl jsem ji už v roce 2001, kdy jsem jednal na městě. To jsem se vrátil z mistrovství Evropy kadetek se stříbrnou medailí, ve finále jsme podlehli o jediný gól Řekyním. Tehdejší ředitel STARZu Pavel Dušek se pro ten nápad nadchl, nechal si udělat i nějaký stavební plán na šatny, tribunu, ubytovnu, restauraci, posilovnu a wellness. Ale spláchlo se to. Je to škoda, kdyby se to vybudovalo, v dnešní době by vodní pólo mohlo být úplně někde jinde. Nejen Strakonice, ale i celý český svaz by měl lepší podmínky. Mohli jsme tu mít národní centrum vodního póla.

Navíc se už do Strakonic začínají sjíždět na soustředění týmy z jiných zemí…

Je to pro nás jen dobře. Teď tu byli na soustředění pólisté a pólistky z Anglie, což je super. Můžeme vidět jejich tréninky, něco okoukat, zahrát si proti sobě, a nic nás to nestojí. V Čechách je vodní pólo tak malé, že pořád proti sobě hrají stejné kluby, takže je dobře, že se k nám zahraniční mančafty tlačí a také to, že naše holky hrají evropské soutěže. Národní týmy podle mého pokračují také dobře. Jsme v Čechách Popelka, ale je to pěkný a zdravý sport. Snad se nám podaří nějaké velké úspěchy jako v minulosti.