Rozhodnutí komentuje sdružení Calla v dnešní tiskové zprávě. Právě nezisková organizace Calla byla žalobcem a žalovaným je Městský úřad ve Vyšším Brodě, který vydal pro stavbu v katastru Lipna nad Vltavou územní rozhodnutí. Anonymizovaný rozsudek zmiňuje ještě fyzické a právnické osoby účastné řízení – Povodí Vltavy, obec Lipno nad Vltavou, společnost Luční jez (jediný akcionář Michal Šnobr ze Strakonic), fyzická osoba ing. M. K. a společnost Nemomax (vlastníkem je investiční společnost Avant z Prahy).

Projekt VIVA Lipno v katastru obce Lipno nad Vltavou původně investor předložil jako rekreační areál, poté ho ovšem formálně změnil a označil za bytovou výstavbu, aby se vyhnul nutnosti posouzení jeho vlivů na životní prostředí v tzv. zjišťovacím řízení (EIA) a získal územní rozhodnutí. Nejvyšší správní soud (NSS) nyní rozhodl, že se územní rozhodnutí ruší a projekt musí být ve zjišťovacím řízení EIA posouzen, neboť může ve skutečnosti být jen rekreačním areálem.

Projekt o celkové rozloze 4,5 hektaru chce developer postavit přímo na zalesněném břehu jezera. Skládá se z 10 bytových domů, 15 rodinných domů, dvou venkovních bazénů, klubu s restaurací a wellness. Investor projekt nejprve předložil jako rekreační resort, avšak po sdělení Krajského úřadu, že v této podobě bude muset být posouzen ve zjišťovacím řízení z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA), investor projekt formálně upravil a předložil ho jako „komplex určený k trvalému bydlení.“ Na základě této zjevně účelové změny krajský úřad rozhodl, že projekt podle EIA posouzen být nemusí, a investor následně od stavebního úřadu ve Vyšším Brodě získal územní rozhodnutí.

Ekologické spolky proti tomuto nezákonnému postupu uplatnily podnět, kterému krajský úřad nevyhověl. Spolek Calla následně podal žalobu na zrušení územního rozhodnutí. Tu sice krajský soud zamítl, ale po podání kasační stížnosti Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. ledna 2025 č. j. 1 As 111/2024-70 územní rozhodnutí zrušil a potvrdil, že kontroverzní projekt musí nejprve projít řádným procesem posouzení vlivů na životní prostředí ve zjišťovacím řízení (rozsudek je dostupný zde): https://www.nssoud.cz/modalni-obsah/rozhodovaci-cinnost/rozhodnuti-397048-anonymizovana-verze?cHash=3914f3bf06ff06ca2aa7aceec567bdac.

Nejvyšší správní soud uvedl, že „… existují-li pochybnosti o tom, zda záměr podléhá zjišťovacímu řízení EIA, je namístě jej s ohledem na princip předběžné opatrnosti a prevence provést.“ Dále v rozsudku stojí: „Jsou to právě možné vyšší dopady stavby a zejména provozování rekreačního areálu na životní prostředí, které jsou důležité při hodnocení, zda záměr pod tento pojem spadá či nikoliv. Při tomto pohledu není relevantní, k jakému druhu rekreace (vlastníků či turistů v bytech, apartmánech či hotelech) bude záměr sloužit – rozhodné je jeho umístění do přírody a předpokládané následné emise vzniklé užíváním.“

„Jedná se o ukázkový příklad praktik některých developerů,“ říká předsedkyně spolku Lipensko pro život Pavla Setníčková. „Nejprve propagovali luxusní rekreační resort s wellness centrem a přístavištěm pro jachty, ale když zjistili, že by museli projít posouzením vlivů na životní prostředí, rychle projekt překřtili na bytovou výstavbu.“
„Pokud by investorovi jeho formalistický přístup prošel, získali by další developeři návod, jak se v podobných projektech EIA vyhnout. Soud prostě konstatoval, že když se bytová výstavba projektuje v rekreační oblasti, daleko od obce v lese a na břehu jezera, pak to může být rekreační resort a musí splnit odpovídající zákonné povinnosti,“ komentuje rozhodnutí soudu Jiří Řehounek z Cally.

Rozhodnutí soudu je podle Cally precedentní – podobné „převlečené“ projekty musí procházet řádným posouzením dopadů na životní prostředí bez ohledu na to, jak je investor formálně označí. Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu není žádný další opravný prostředek možný, projektem se budou muset znovu zabývat Městský úřad ve Vyšším Brodě a Krajský úřad v Českých Budějovicích.