Co vás ke kulturistice a posilování vůbec přivedlo? Proč jste nechal fotbalu?

K posilování jsem se poprvé dostal už na střední škole, kde jsem začal cvičit z důvodu, abych se líbil holkám a nějak jsem u toho sportu zůstal. Fotbal mě v mladí bavil, ale posilování se stalo mým životním stylem.

Jak často jste v posilovně?

Cvičit chodím zhruba šestkrát týdně, kde mi nejvíc vyhovuje cvičit ve formátu 3+1. Tři dny cvičíte, jeden den má člověk odpočinek. Trénink vícekrát za den používám pouze v závěru soutěžní přípravy, kdy zařazuji ráno kardio plus břicho, odpoledne klasický trénink a večer trénuji pózing, který je při závodech rozhodující.

Vzhledem k tomu, že pracujete pro pivovar Heineken, hodně cestujete a pohybujete se po různých koutech České republiky. Jak v takovém případě řešíte to, abyste si stihnul zacvičit? A našel jste si v naší kotlině nějaká oblíbená fitka?

Bohužel, vzhledem k mé časově náročné práci je to občas složité, ale pokud člověk chce, vždy si ten čas dokáže najít. Mám výhodu, že nejraději chodím cvičit večer, a tak většinou jdu trénink až kolem sedmé hodiny večer. Oblíbené fitko není pouze jedno, ale ve zkratce si rád zacvičím všude, kde je kvalitní vybavení a dobrá atmosféra.

S tímto sportem, který je vlastně i životním stylem, jde ruku v ruce i strava a upravený jídelníček. Staráte se o něj sám, nebo máte výživového poradce?

Strava je v tomto sportu opravdu úplný základ. Mrzí mě, že dnešní doba se soustředí více na doplňky výživy, než na základní potraviny, které jsou mnohem důležitější. Jídelníček si nastavuji sám, za ty roky už člověk zjistí, co mu nejvíce vyhovuje a držím stejný základ celý rok. Jediné, co upravuji, je základní příjem bílkovin, sacharidů a tuků, v závislosti na období, ve kterém se zrovna nacházím – dieta, objem, závody…

Kdo je vaším trenérem? A závodíte pod hlavičkou nějakého klubu, nebo sám za sebe?

Od loňské sezony jsem přešel pod trenéra Davida Šebrleho, který dříve býval mým soupeřem. Závodím pod hlavičkou posilovny Fitness-4life, která se nachází v pražských Letňanech, kde pravidelně navštěvuji svého trenéra.

Kolik už máte za sebou účastní na mistrovstvích republiky? A podíval jste se už i za hranice?

Letos se jednalo teprve o druhé mistrovství České republiky, kterého jsem se zúčastnil, a tak mě úspěch opravdu potěšil. Zatím ne, zahraniční závody plánuji na příští sezonu.

Co považujete za svůj největší úspěch? Čeho si ceníte nejvíce?

Za svůj největší úspěch nepovažuji úspěch ve sportu, ale svou dceru, která je mou největší motivací. Musím přiznat, že je to poměrně složitá otázka. Letošní sezona pro mě dopadla nad očekávání, kde si vážím nejen titulu mistra České republiky, ale i získání profi karty v kategorii IFBB Elite Pro, kvůli které jsem začal závodit. Z toho důvodu si vážím obou úspěchů stejně.

Čeho byste ještě jednou rád dosáhl? Máte nějaký sen?

Mým snem je jednou si otevřít své vlastní fitness centrum a zúčastnit se MR. Olympia, která je neprestižnější soutěží v kulturistice.