Američan s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu byl v kontaktu s 26 lidmi. Jsou v karanténě

TÁBOR/ PRAHA – Poté, co v pátek 16. května transportovali zdravotníci z táborské nemocnice do Prahy pacienta s podezřením na nebezpečné vysoce infekční onemocnění zahájili hygienici trasování lidí, s nimiž nemocný Američan přišel do styku. Trasování je u konce, v karanténě je 26 osob. O dalším postupu rozhodnou výsledky testů nemocného muže, které ukáží, jakou nemocí trpí.
Hygienici zahájili v pátek odpoledne trasování v návaznosti na informaci, kterou dostali od táborské nemocnice. „V současné době máme v trasovacím ranku 26 osob. Jedná se o lidi v nejbližším rodinném kruhu dotyčného a následně o zdravotníky, kteří pacienta ošetřovali,“ potvrdil ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.
Všechny lidi, u nichž je zvýšené riziko nákazy, kontaktovala Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje. „Ostatní, ať už se jedná o obyvatele Tábora, nebo všechny osoby na jakémkoliv místě České republiky, jsou mimo riziko. Šestadvacet osob ví, že jsou ve zvýšeném riziku, jsou v karanténním opatření. V návaznosti na výsledky vyšetření potřebujeme zjistit, o jaké pravděpodobné onemocnění hemoragickou horečkou jde a podle toho se následně případně bude dělat izolace či další karanténní opatření,“ popsal Matyáš Fošum.
Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že v průběhu sobotního odpoledne se vyvrátí, nebo potvrdí nejvážnějších onemocnění, jako jsou hemoragické horečky, ať už se jedná o ebolu, marburg, horečku lassu nebo žlutou zimnici.
Pokud by se tato onemocnění neprokázala, přijde na řadu další dotypizování. „Pacient určité klinické příznaky má, může se ale jednat i o jakékoliv infekční onemocnění, třeba salmonelu. Pak předpokládáme, že se nám okruh osob v karanténním opatření zúží,“ podotkl Matyáš Fošum.
Nemocný Američan má v cestovatelské anamnéze Demokratickou republiku Kongo a zpět cestoval přes Rwandu. Ředitel táborské nemocnice Ivo Houška pro JčTEĎ řekl, že muž s podezřením na nákazu nepřišel v nemocnici do kontaktu s žádnými jinými pacienty. Taková událost se v táborské nemocnici odehrála poprvé.
U krvácivé horečky je cesta přenosu z člověka na člověka specifická. „V případě eboly se jedná o biologický materiál, tedy například krev, sperma, sliny. Pokud bychom se bavili třeba o žluté zimnici, subjektem přenosu je komár. Tím pádem člověk nemůže nakazit zdravotnický personál, respektive v České republice nemáme komáry, kteří by dokázali z jednoho nemocného nakazit někoho dalšího. A co se biologického materiálu týče, pacient byl hospitalizován na infekčním oddělení. Personál zdravotnického zařízení standardně používá takzvaný bariérový přístup, tím pádem používají zdravotníci ochranné pomůcky tak, aby nedošlo k přenosu biologického materiálu. Veškerá opatření jsou preventivní a v karanténním opatření jsou zdravotníci, kteří ošetřovali pacienta i ti, kteří pracovali s biologickým materiálem,“ sdělil Matyáš Fošum.
V České republice byl systém vysoce nebezpečné nákazy v preventivní rovině spuštěn naposledy před několika lety, případ tehdy nebyl potvrzen. „Pacient s ebolou v České republice v posledních letech nebyl, občas se tu vyskytují pacienti s importovaným onemocněním- žlutou zimnicí, horečkou dengue, ale jedná se o jednotky případů, kde právě specifikum je, že onemocnění přenáší komár. Tím pádem tu riziko pro českou populaci není,“ dodal Matyáš Fošum.
Jakým onemocněním trpí cizinec, který je v tuto chvíli hospitalizován na Klinice infekčních onemocnění Fakultní nemocnice Bulovka, by mělo být jasné v odpoledních hodinách. Nemocnice vzorky odeslala k analýze do Kochova institutu v Berlíně.
O opatřeních, která souvisela s transportem pacienta z táborské nemocnice do Prahy si můžete přečíst zde: https://www.jcted.cz/hasici-informuji-o-transportu-pacienta-s-podezrenim-na-ebolu-v-taborske-nemocnici-dezinfikovali-personal-i-prostory/
Diskuse k článku