Platanová alej v Protivíně, která byla vysazena už v roce 1885 ve třech řadách, patří mezi nejstarší vítězky ankety Alej roku. V roce 1995 bylo 59 platanů javorolistých v této aleji vyhlášeno za památné stromy, do dnešních dní jich zůstalo 53. Alej tvoří výraznou dominantu městského prostoru – nejen díky počtu stromů, ale i jejich impozantní velikosti a tvaru. Táhne se podél cesty vedoucí k místnímu pivovaru, který ji poctil tím, že po ní pojmenoval své pivo Platan. Pivovar také alej do ankety nominoval. V soutěži Alej roku se objevila už v roce 2014, a dostala se mezi deset nejoblíbenějších. Triumfu dosáhla o deset let později – s 1024 hlasy zvítězila a druhou alej v pořadí za sebou nechala o 323 hlasů. O alej se dlouhodobě a pečlivě stará město Protivín.

„Alej považujeme za dědictví, o které stojí za to pečovat a dělali bychom to i bez ohledu na nějaká ocenění. Titul Alej roku nás ovšem velmi těší a bereme jej jako uznání úředníkům města a také arboristům, kteří o ni pečují, ” řekl starosta města Protivín Jaromír Hlaváč.

Na alejové slavnosti si návštěvníci prohlédli protivínský pivovar Lobkowicz, program pro děti, výstavu Aleje – kulturní a přírodní bohatství naší krajiny pořádající organizace Arnika a komentovanou prohlídku samotné platanové aleje.

„Tato alej je mimořádná už od svého vzniku, je vidět, že ten, kdo ji vysázel, věděl velmi dobře co dělá. Stromy v ní se navzájem podporují při větru i jiných vlivech prostředí. Platan javorolistý je navíc strom, který velmi dobře čelí klimatické změně, je schopný žít v městském prostředí, zvládá exhalace, ale dokonce, do určité míry, i solení. Proto je řazen do kategorie tzv. klimatických stromů,” řekl při ní dendrolog Petr Kunce.

Od středy mohou lidé nominovat aleje do dalšího ročníku ankety

Během slavnosti Arnika odstartovala patnáctý ročník ankety Alej roku. Od 4. června lze na webu alejroku.cz nominovat své oblíbené aleje. K přihlášení stačí jedna až tři fotografie, souřadnice místa a krátký text popisující alej, nebo osobní příběh spojený s nominovanou alejí.

V rámci ankety probíhá také fotosoutěž, ve které se hodnotí nejkrásnější fotografie alejí. Do fotosoutěže se zapojuje první fotografie, kterou zájemce nahraje. Patronky a patroni ankety pak vyberou tři nejlepší fotografie.

„Už patnáctý rok nám anketa Alej roku ukazuje, že aleje a stromy v krajině nejsou pro lidi jen kusy zeleně – často k nim mají silné osobní vazby, vzpomínky a příběhy. Právě díky těmto vztahům se daří objevovat nádherné aleje po celé republice a připomínat, proč stojí za to je chránit a pečovat o ně. Každý příběh, každá nominace je důkazem, že to má smysl,“ dodala Marcela Klemensová z Arniky.

Nominující mohou vyhrát hodnotné ceny pro sebe a jedna z nominovaných alejí získá ošetření kořenovou injektáží od společnosti Groown. Hlavní cena je let balónem od Habalon a poukázka na českou přírodní kosmetiku od Nobilis Tilia. Autoři nominací krajských vítězek získají pivní balíček od rodinného pivovaru Zichovec, vstupenky do Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově nebo do Botanické zahrady v Bečově nad Teplou.

Soutěž poukazuje na důležitost alejí v krajině

Cílem ankety Alej roku je povzbudit v lidech zájem o aleje, které patří ke zdravé a fungující krajině.  Anketa vyzdvihuje význam vzrostlých stromů, které jsou důležitou součástí naší krajiny. Ty nejstarší zachované aleje vznikaly nejčastěji v době baroka. Vedou k významným šlechtickým sídlům a církevním objektům. Jsou součástí komponované krajiny a cenným historickým a kulturním dědictvím.

Stromy u silnic pohlcují prach z automobilů, který se pak nedostává do blízkosti sídel. V létě stromořadí ochlazuje okolní prostředí a nedochází k rozpálení vozovky. Alej chrání cestovatele před slunečním žárem. Ocení to pěší, cyklisté i řidiči aut: stín brání oslnění sluncem a chrání povrch vozovky před přehřátím a následným vyjížděním kolejí do změklého povrchu nebo praskáním. Aleje přinášejí užitek jak lidem, tak také volně žijícím živočichům, kteří mohou sídlit a pohybovat se v zemědělské krajině. Linie stromů podél cest utvářejí harmonický charakter a typický ráz české, moravské a slezské krajiny.

Luboš Pavlovič