Zdeněk Hobzek se zeptal, jestli autoři studie z architektonické kanceláře MS Plan Praha obdrželi ke své práci asi patnáct let starou předchozí studii. Dozvěděl se, že o ní nic nevědí. Zastupitelé také chtěli vědět, nakolik bude nová studie závazná. Vyšlo najevo, že studii zastupitelé ani neschvalují, dostávají ji pouze na vědomí. Jde přitom o dost důležitý dokument, který se stane součástí územně plánovacích podkladů na stavebním úřadu a ten pak zkoumá záměry jednotlivých stavebníků, zda s touto studií nejsou v kolizi.

Na autobusovém nádraží se navrhuje jednořadový terminál s jedenácti stáními podél Růžové ulice. Mnohé zastupitele překvapilo sdělení, že určitý terminál tu musí zůstat, protože už padla myšlenka na terminál u vlakového nádraží. Nepodařilo se tam získat potřebné pozemky, a tak u nádraží budou jen dvě zastávky.

Na zbytku plochy autobusového nádraží studie počítá se zástavbou bytových domů, které by podél nové ulice směrem od Havlíčkovy k náměstí měly mít v přízemí obchody a provozovny. Žádný investor takové výstavby ale není na obzoru, takže město uvažuje, že jakmile firma ČSAD Autobusy příští rok vybuduje nový terminál,
uvolněný zbytek autobusového nádraží by mohl sloužit pro parkování. U restaurace U Broučka se počítá výhledově s kruhovým objezdem.

Zdeněk Herout upozornil, že architekti si nakreslili park na zahradě rodiny Hadáčkových nad nynější prodejnou ovoce a zeleniny. Připomněl, že to je soukromý pozemek, který se těžko podaří vykoupit. „To se nepodařilo ani komunistům, aby Hadáčkovým tu zahradu sebrali,“ poznamenal Herout.

Přítomní autoři studie připustili, že změnit soukromou zahradu na městský park je dost složité. „Teď jsou to soukromé pozemky, ale to se může časem změnit,“ měli zřejmě na mysli pozdější dohodu a nikoliv vyvlastňování, které v parlamentu právě prošlo pro liniové stavby typu dálnic. Miroslav Doubek namítl, že ze studie není zřejmé, kudy by se provozovny v budoucích domech na místě dnešního autobusového nádraží obsluhovaly.

Překvapivé bylo sdělení architektů, že kaštany před kostelem se vykácí, aby vyniklo průčelí kostela, a stromy se naopak vysázejí na protější straně náměstí. Právě námět někdejší zastupitelky Miroslavy Pučelíkové, aby kaštany ustoupily a na kostel bylo lépe vidět, vyvolal tehdy vlnu odporu a kaštany přežily. Teď prý ale žádné negativní reakce nebyly.

Město studii představilo v srpnu na veřejném projednání, kam přišlo zhruba dvacet lidí. Informace o této akci prý vyšla v městském zpravodaji a byla na webu města. Na tomto setkání se návrh na řešení náměstí včetně vykácení stromů před kostelem údajně všem líbil. Architekti připustili, že o stromech se vedla velká debata s odborem životního prostředí a ten souhlasil pouze s vykácením neperspektivních
stromů, které nejsou v dobrém stavu.

Zastupitelé se uklidnili, když vyslechli, že podle studie se nic radikálního v nejbližších dvou letech dít nebude. Mají to být pouze mantinely pro budoucí projektanty, například pokud jde o výšku a hmotnost budov, procenta zástavby a zeleně. V kolizi s touto studií by se ale ocitl jakýkoliv plán na výstavbu velkého marketu na ploše autobusového nádraží.

Usnesení nakonec mělo doporučující charakter, aby se tato studie vložila do evidence územně plánovací dokumentace města. Pro to zvedlo ruku 13 zastupitelů, tedy jen mírně nad polovic.

Druhá předkládaná studie se týkala veřejných prostranství v Komenského ulici a o té už byla minimální debata. Tato studie byla před časem projednána s veřejností za velké účasti a připomínky občanů se architektonické studio Hysek z Plzně pokusilo zapracovat. Požadované záchody se plánují v některém z obchodů u Vzoru, údajně tam, kde to město s některým z obchodníků vyjedná.