Od kdy kabelky sbíráte a kolik jich máte?

Kabelky sbírám přibližně od roku 2010. V současné době jich mám 377. Všechny jsou vyfotografované, to je můj archiv.

Jak vás napadlo začít sbírat kabelky a příběhy jejich majitelek?

Samozřejmě jsem měla vlastní kabelky. Když jsme se přestěhovali do nového bytu, vytvořili jsme si šatnu. Mimo oblečení a bot tam byly i kabelky. Bylo jich tam už i trochu víc. Jednou z té police spadly. Můj muž to komentoval slovy, že těch kabelek už mám tolik, že bych si mohla založit muzeum. Tak jsem ho poslechla. A s příběhy kabelek je to zvláštní, když jsem dostala od někoho kabelku, většinou už nějaký příběh měla.

Jakými cestami se k vám jednotlivé kousky dostávají?

Základem sbírky byly a jsou moje kabelky. Úplně první kabelky jsem dostala od kamarádek, které je měly po babičkách a maminkách. Pak jsem také dostala kabelky na komentovaných prohlídkách na předchozích výstavách. Některé zvláštní si i kupuji.

Jsou tyto módní doplňky z nějakého určitého období?

Moje kabelky jsou z různých dob. Od nejstarších z konce 19. století až po současnost 21. století. Datum výroby kabelky se nedá určit moc přesně, většinou jsou zahrnuty do určitého módního období. Některé kabelky jsou nošeny celý život.

Máte kabelky od známých žen nebo od žen z různého prostředí?

Mě samotnou překvapilo, že kabelky mají svůj vlastní životopis, že jsou nošeny v různých částech dne a k různým příležitostem. Kabelky jsou opravdu od různých žen.

Mohou se vám hlásit další ženy se svými kabelkami a příběhy?

Ano, mohou. Je potřeba vědět, z jaké doby přibližně kabelka pochází a kdo byla její majitelka.

Kolik kabelek a tedy i příběhů bude na výstavě k vidění?

Je to obtížná otázka, protože, jak kabelky, tak příběhy se dávají dohromady po jednotlivých částech a zatím není jasné, jestli se nám podaří oslovené majitelky skutečně všechny pro výstavu získat. V každém případě se jedná o nečekané příběhy.

Jaké výstavy máte za sebou?

Výstavy, které jsem vlastně připravovala, jako soukromá vystavovatelka, byly zatím tři. První nabídku jsem dostala na výstavu kabelek v Trmalově vile v Praze. Byla jsem nadšená. Myslela jsem si, že vystavím kabelky a bude to. Pak jsem pochopila, že to musím udělat jinak. Vymyslela jsem si, že se výstava bude jmenovat Kabelky a milostné dopisy z let 1918 až 1940. Trmalova vila k tomu přímo vybízela. Netušila jsem, co práce nám společně dá tyto dopisy nalézt. Nakonec jsme dopisy sehnali z Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. Moje profese architekta představuje zkoumat prostor všeobecně. Nikdy předtím jsem neprohlížela prostor, abych tam umístila svoje kabelky. Zjišťovala jsem například, jak velké písmo má být na štítcích ve vitrínkách, aby to přečetli lidé bez brýlí. Jaký by měl být způsob osvětlení a jak připravit komentované prohlídky. Bylo nutné rozmyslet, jak vystavit milostné dopisy, které jsme ve finále dali na samostatné stojany. Výstava byla opravdu netradiční. Třetí výstava se jmenovala Kabelky a motorky. Ta byla koncipována do zlatých šedesátých let a uskutečnila se v muzeu na sokolovském zámku. Zvolila jsem opravdu zvláštní název. Myslela jsem si, že to bude snadné. Kabelky mám, motorky od někoho seženu. Problém byl v tom, že vystavovatelé motorek nechápali, proč chci vystavovat kabelky a motorky společně? Poslední telefonní rozhovor byl s majitelem bečovského muzea historických motocyklů Zdeňkem Bálkem. Zavolala jsem, už předem připravená na odmítnutí. Vysvětlila jsem, proč chci vystavovat kabelky a motorky společně. Nastalo dlouhé ticho. Nakonec řekl: To by šlo! Jaké ale bylo pro mě veliké překvapení, když před instalací výstavy po příjezdu z Prahy uviděla překrásné vyleštěné motorky uprostřed expozice. Myslela jsem si, že ty maličké kabelky a drobné předměty úplně zaniknou. Začali jsme instalovat až v podvečer. Když byla instalace hotová vyslovil Zdeněk Bálek svou spokojenost. Od té doby vím, že motorky jsou velkou součástí československé výroby a v době 50. a 60. let byly na vrcholu technických dovedností v Evropě.

Chystáte něco nového?

Každá další výstava je výzvou. Chystám v roce 2022 ještě výstavu s názvem Kabelky a židle. Tato výstava má propojit dva odlišné prvky a současně přiblížit módu a design. Zatím pro ni nemám žádné zajímavé místo.

Co je vaším snem?

Najít starou průmyslovou budovu, kterou nikdo nechce a kde bych mohla mít Muzeum kabelek.