Pro jedny monstrózní nevkus, pro jiné přitažlivá dětská zábava. Zámecký park v Chlumu u Třeboně je od června posetý stovkou jednoduchých modelů rozmanitých tvorů v nadživotní velikosti. Provozovatel atrakce, společnost Palazzo d’Este Invest, láká rodiny z celé republiky například i na to, že řada modelů se pohybuje nebo je možné svézt se na mechanickém dinosaurovi. Podle úřadů však chybí pro celý provoz v památkově chráněném areálu řada povolení a panují podezření, že majitel je na štíru s řadou předpisů.

„Česká inspekce životního prostředí se od poloviny léta zabývá několika podněty,“ uvedla inspekce na svém webu a dodala, že pravomocně uložila pokutu ve výši 450 tisíc korun za neposkytnutí součinnosti při kontrole. „Inspektoři prověřovali podezření související s nakládáním s odpady, odpadními vodami i možným porušováním předpisů na úseku ochrany přírody,“ upřesnila inspekce.

Kam provozovatel ukládá odpady?

Kontrolu úřad spustil 28. července na základě dvou podnětů. V první řadě šlo o podezření, že provozovatel soustavně ukládá v areálu parku odpady, údajně i pod zem do vykopaných jam. Dále, že se bez souhlasu napojil na místní kanalizaci, kácí v parku bez povolení vzrostlé stromy a podobně.

„Od začátku července jsme byli svědky vyvážení odpadů, pocházejících patrně od tisícovek návštěvníků areálu, do jiného místa parku, kde byly vyhloubeny jámy a odpad v nich skončil. Už více jak dva roky je dnes už v zarostlých navážkách odpad z přestavby zámku,“ říká starostka Chlumu u Třeboně Jitka Bednářová.

„Inspektoři během tří místních šetření postupně prověřovali pozemky provozovny. Rozsah kontroly však nebylo možné dokončit v plném rozsahu, protože kontrolovaná společnost nezajistila veškerou požadovanou součinnost a některé části areálu nebyly inspektorům při šetření zpřístupněny,“ uvedla inspekce ve své zprávě.

Společnost Palazzo d’Este Invest podle inspektorů ani přes opakované výzvy nepředložila požadované dokumenty a informace. Tím však příběh nekončí. „Kontrola na úseku odpadového hospodářství nadále pokračuje,“ zdůraznil ředitel inspekce Pavel Straka. „Pokud se podezření na porušení zákona potvrdí, využijeme všechny nástroje, které nám právní předpisy umožňují,“ uvedl ředitel. Jde o správní kroky typu řízení o přestupku nebo uložení nápravných opatření.

Další kontrola se týká ochrany přírody

Druhým tématem kontrol je podezření z nelegálního napojení areálu na veřejnou kanalizaci městyse Chlum u Třeboně. Šetření inspekce ukázalo, že odpadní vody vznikají v objektu zámku, který slouží návštěvníkům jako sociální zázemí. „Jsou odváděny přes septik do kanalizace pro veřejnou potřebu,“ potvrdila inspekce. Protože však tato problematika spadá do působnosti zákona o vodovodech a kanalizacích, inspekce předala podklady k dalšímu postupu a řešení Městskému úřadu v Třeboni. Starostka Chlumu Jitka Bednářová potvrdila JčTEĎ, že třeboňský úřad už se případem zabývá a spolupracuje s chlumskou radnicí. O detailech podle starostky nelze v průběhu řízení informovat.

Třetí podezření se týká ochrany přírody. V této souvislosti je třeba připomenout, že historický areál, jehož posledním vlastníkem byl arcivévoda František Ferdinand d´Este, leží na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. „V srpnu začalo nepovolené kácení stromů v areálu,“ konstatuje starostka Jitka Bednářová. „Dnes už to budou stovky čtverečních metrů. V záplavovém území kolem Koštěnického potoka, který parkem protéká, probíhá stavba cesty…“

Podnět upozorňující na možné porušování zákona o ochraně přírody a krajiny obdržela inspekce 3. srpna. Zjistila však, že problematikou se už zabývá Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, která v lokalitě zahájila vlastní kontrolní činnost. Webu JčTEĎ podezření upřesnil vedoucí oddělení Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Ladislav Rektoris. „Máme otevřenou kontrolu, která se týká kácení stromů, zavážení Koštěnického potoka a ukládání stavební suti. Kontrola zatím není ukončená,“ řekl Rektoris. Potvrdil, že Česká inspekce životního prostředí nabídla správě chráněné krajinné oblasti odbornou a kontrolní podporu. „Snažili jsme se inspekci dodat maximum podkladů a podnětů. Nyní konzultujeme další kroky, protože oni mají větší zkušenosti v otázce sankcionování právnických osob.“

Podezření se množí

Podobně jako starostka Chlumu u Třeboně Jitka Bednářová i Ladislav Rektoris aktivitu inspekce kvituje. „I touto formou ukázala, že počínání vlastníků areálu je vysoce nestandardní. Zakrývají skutečnost, neumožňují vstup a není možné stav zkontrolovat.“ V létě Rektoris uvedl, že situaci sleduje dlouhodobě a jakákoli snaha dostat se do zadní části parku naráží na obstrukci provozovatele.

Majitelé zámku a parku, za nimiž stojí rusko-kazašský podnikatel Daniel Bakaev, podobnou taktiku využívali i v minulosti. Čelili například podezření, že neodborně přestavují památkový objekt. Ale také kvůli údajnému týrání zvířat, která chovali v zámecké expozici.

Akutním problémem mohou být podle vedoucího oddělení Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Ladislava Rektorise letošní stavební aktivity. „Jde o zpevněné plochy, které jsou v parku vybudované načerno, plochy, na kterých jsou instalované modely a podobně. Budeme to řešit formou společné kontroly se stavebním úřadem v Třeboni,“ uvedl Rektoris. Podle něj k takovým stavbám nemá vlastník souhlas ani stavebního úřadu ani orgánů ochrany životního prostředí. Provozovatel zámeckého areálu se k vývoji situaci zatím nevyjádřil.

Park slibuje trojnásobné rozšíření

Mimořádnou potíž způsobuje podnikání v zámeckém parku městysu Chlum u Třeboně. „Nejde o samotné podnikání, ale o způsob, jakým je provozováno,“ říká starostka Jitka Bednářová. „Využití areálu zámeckého parku tak, jak je to v případě Světa obrů, absolutně odporuje podmínkám územního plánu městyse Chlum u Třeboně stanoveným pro toto území.“

Radnice se na malér pokoušela upozorňovat už dávno před otevřením Světa obrů. „Řadu podnětů jsme posílali už od března kompetentním orgánům od stavebního úřadu po inspekci životního prostředí. Zásahy, které na území vznikly, nejsou zanedbatelné a jsou nevratné. Především mohou způsobit značné problémy v budoucnu. Ať se to týká narušení kořenového systému stromů výkopy v části zábavního areálu, nebo ekologickou zátěží, která vznikla navezeným odpadem,“ upozorňuje starostka.

A připojuje další dopady projektu, který na sociálních sítích slibuje pro příští rok dokonce trojnásobné rozšíření. „To, jak je areál provozován, neúměrně zatěžuje dopravu a parkování. Takový areál by měl mít stanovenou denní kapacitu návštěvníků a k ní nejen hygienické zázemí, ale také parkovací kapacitu. Do Chlumu přijížděly stovky aut, které zde nemají kde zaparkovat. Jsme v chráněné krajinné oblasti a stát se jedním velkým parkovištěm není a nebude ani z hlediska pozemkového ani z principu dlouhodobé udržitelnosti území cílem.“

Pokud jde o budoucí postup úřadů, starostka upozorňuje: „To, jak k řešení situací kolem provozu Světa obrů a navazujícího dění v zámeckém parku úřady přistoupí, bude do značné míry precedentní záležitostí,“ míní Jitka Bednářová.