Štěpán Ondřich

Rozpočet města na letošek máte schodkový, s očekávanými příjmy téměř 216 milionů a výdaji přes 301 milionů korun. Z čeho plánujete schodek uhradit?

Máme rezervy z minulých let ve výši kolem 150 milionů. Takže z nich.

Jaké hlavní investice jsou do rozpočtu zařazeny?

Pokračujeme ve velkých akcích, k největším patří teplofikace sídliště Na Libuši, na kterou rozpočet počítá s 20 miliony. Do konce topné sezony bychom rádi měli vysoutěženého zhotovitele, aby práce probíhaly přes léto. Přes 21 milionů je vyčleněno na rekonstrukci hasičské zbrojnice. Naši hasiči patří k nejlepším v okrese, určitě si zaslouží zázemí s parametry 21. století. Patnáct milionů jsme připraveni dát do rekonstrukcí bytů a v součtu i s dešťovou kanalizací taky 14 milionů na vybudování stezky pro pěší a cyklisty mezi Bechyní a Senožaty. Sedmou etapou také plánujeme zakončit práce ve vnitroblocích na sídlišti Na Libuši. Chystáme se i na poslední fázi rekonstrukce tribuny na stadionu. Na revitalizaci sportovního areálu pracujeme průběžně. Připravujeme tartan na běžeckém oválu, úpravu sektorů pro skok do dálky a do výšky a v bývalém výměníku u bazénu chceme vybudovat wellness.

Na zastupitelstvu se opakovaně ozývala chvála, že fotbalový klub vsadil na mládež a na lepší budoucnosti bechyňského fotbalu pracuje zdola. Co konkrétně vznikne na tribuně?

Zázemí pro fotbalisty i rozhodčí. Chceme taky upravit předpolí před tribunou a vytvořit projekt na zavlažování hřiště. Chtěli bychom fotbalistům dopřát umělku. Jedna tu je, byla určená pro tenis, ale tenisté ji využívají minimálně. Povrch není vhodný pro fotbalisty, takže bychom chtěli povrch zrekonstruovat a na to budeme usilovat o dotaci. Našemu mužskému fotbalu bych jistě přál, aby se dostal výš, ale já mám radost hlavně z toho, že se sportuje a kdykoliv jedu okolo, je vidět, že sportovní areál žije. Jsou tam fotbalisti, skejťáci, tenisti, maminky s dětmi, protože je tam i malé dětské hřiště, senioři tam mají svůj prostor na pétanque. Chceme do tohoto areálu investovat. Vidíme v tom budoucnost a šanci na odlákání dětí od obrazovek.

Vraťme se ještě ke stezce do Senožat. Je víc přáním obyvatel Senožat nebo Bechyně?

O té stezce se mluví snad dvacet let a asi nedokážu říct, čí zájem tam je větší. Ze Senožat do Bechyně není jiná cesta než po silnici nebo velkou oklikou po polních cestách. Lidé se tedy pohybují hlavně po silnici. Slibujeme si od stezky bezpečnost v pohybu pěších a cyklistů nejen ze Senožat. I lidem z Bechyně se tu otevře možnost pro pěkné procházky. Zemní práce už začaly a chceme, aby stezka byla letos dokončená.

Bývalý vojenský charakter Bechyně pomalu upadá v zapomnění, posiluje duch lázní a keramiky. Co víte o plánech zdejších lázní?

Komunikace s lázněmi je velmi dobrá. Na zastupitelstvu jsme schvalovali změnu územního plánu pro výstavbu lávky, která by měla propojovat jednotlivé lázeňské domy. Půjde údolíčkem od lázeňského domu Olga a jídelny až ke Kotěrově vila Vlasta. Majitel Lázní Bechyně pan Sailer koupil i druhou společnost od svých sestřenic, teď jsou celé lázně jedna společnost. My jako město jdeme jeho plánům naproti změnou územního plánu. Kde dřív byla podle vymezena veřejná zeleň, teď bude možnost postavit lávku. Plány nám byly představeny, zastupitelům se líbí a chceme dosáhnout toho, aby se neříkalo, že Bechyně je město s lázněmi, ale že je lázeňské město.

Je v Bechyni zájem o byty?

Velký. Rekonstruujeme městský bytový fond, teď právě 18 bytových jednotek, a v domě číslo 4 na Masarykově náměstí, kde býval domov důchodců, jsme před dokončením projektové dokumentace na osm bytů. S realizací čekáme na otevření dotačního titulu ministerstva pro místní rozvoj.

Jak daleko jste se záměrem vybudování nové čtvrti rodinných domů v lokalitě U Studen?

Nechali jsme zpracovat územní studii Bechyně sever, pro místní je to lokalita U Studen. Tam by měly vzniknout parcely na rodinné domy. Původně jsme zamýšleli, že bychom tam postavili i dva nebo tři bytové domy a uprostřed nové čtvrti vybudovali náměstíčko s občanskou vybaveností. Ta vize vypadala krásně. Víme, že do budoucna se město může rozrůstat pouze tímto směrem, jinak je Bechyně na ostrohu a nemůžeme jinam. Proto jsme měli zájem, aby nová čtvrť měla i jakési centrum. Jenže na základě nových skutečností jsme museli od tohoto záměru upustit. Vodohospodáři určili ochranná pásma studen a my nemůžeme jít hlouběji než dva metry do hloubky. To umožňuje stavby pouze rodinných domů. Část území tu patří městu a část patří soukromým vlastníkům. Územní studie je zpracovaná i pro ně, dohromady by mělo vzniknout zhruba 130 rodinných domů. To by mohlo městu přinést takových 800 nových obyvatel.

Kolik parcel tu může mít město a kolik by patřilo soukromým vlastníkům ostatních pozemků?

Městských parcel je tam dle studie asi 30 a zbytek možných parcel leží na soukromých pozemcích.

Jaký tedy bude další postup?

V tomto roce budeme dělat projekt na inženýrské sítě a pak se budeme rozhodovat, jakou formou půjdeme do prodeje pozemků.

Soukromí vlastníci se budou na zasíťování podílet? Kolik jich tam vlastně je?

Je tam pět nebo šest vlastníků a budeme s nimi jednat, jestli by se chtěli s námi na zasíťování podílet a jakou formou. Když řeknou ano, budeme dělat sítě současně, aby se tu nekopalo dvakrát. Projekt jde za městem, ale náklady na sítě už musí hradit sami.

Bude si moci každý nabyvatel stavebního pozemku postavit dům podle vlastních představ?

Rádi bychom tam měli nějaký regulační plán. Navrhovat to budeme, uvidíme co zastupitelé. Město má v územní studii proto toto území navrženou i typologii dvou druhů domků, buď se sedlovou nebo rovnou střechou. Pozemky jsou o rozloze kolem 800 metrů čtverečních.

Studie pro lokalitu U Studen navrhuje i typy domků, jako by tam mohly vyrůst.

Když do společného budování sítí soukromí vlastníci nepůjdou, můžete připravovat sami svých 30 parcel?

Ano, my chceme začít co nejdřív, už takhle územní studii zbrzdila ta jednání s vodohospodáři. Letos chceme projektovat, protože hlad po stavebních pozemcích tu je. A my chceme přilákat nové obyvatele. Město je pro život moc hezké, klidné. Dnes se dá pracovat i z domova nebo dojíždět.

V Bechyni není dost práce?

Práce tu je, Jika Laufen, vojsko, lázně, domov pro seniory má asi 120 zaměstnanců, je tu střední uměleckoprůmyslová škola, Microepsilon, město Bechyně a jeho úřad a příspěvkové organizace i další zaměstnavatelé.

Kdy vzniknou parcely po zbouraném bytovém domě v Senožatech?

Zatím není vyjasněno, kolik území se pro parcely vyčlení. Je tam fotbalové hřiště a ještě nepadlo rozhodnutí, jestli ho zachovat nebo ne. Zatím se zvažují dvě parcely.

Místní chtějí hřiště?

Tak půl na půl.

Jak to vypadá s lékařskou péčí v Bechyni?

Máme tady pět praktických lékařů a ještě jedna lékařka má přijít. S praktickými lékaři jsme na tom dobře. Dětská lékařka je tu jedna, druhá odešla do Opařan. Naštěstí tam s sebou převzala i bechyňské pacienty. Máme ale připravenou zrekonstruovanou ordinaci a chtěli bychom sem druhého pediatra dostat. Jsme zaevidovaní i v dotačním programu na kraji.

Obchodní síť lidem dostačuje? Panství Bechyně opustilo záměr budovat tu Billu. Víte, jaké plány má teď se svým pozemkem za sídlištěm Písecká?

Panství projevilo zájem tam stavět bytové domy, chtěli na tento účel odkoupit i náš sousední pozemek, ale zastupitelstvo nesouhlasilo. Lidé si přejí zachovat za sídlištěm Písecká zeleň.

V Bechyni se před nedávnem otevírala nová nákupní zóna. Neubyli obchodníci v centru?

Každý vám odpoví, že ano, ale když si projdu hlavní třídu, tak obchodníci neubyli. Jediný, kdo skočil, byla vietnamská prodejna domácích potřeb v Rubínu. S obchodní zónou jsou lidé spokojení.

Vyčleňujete v rozpočtu také milion na vybudování expozice Keras v městském muzeu. O co jde?  

My bychom chtěli, aby byla Bechyně lázeňská a keramická. Máme vytvořenou projektovou dokumentaci na vytvoření stálé expozice Kerasu a Jihokery. Letos bychom ji chtěli realizovat, což by byl další střípek do mozaiky keramické historie. Kolegyně z muzea jsou fundované a šikovné, pracují na našem snu, že vznikne muzeum, kam bude každý rád chodit. Máme tu i mezinárodní keramické muzeum v bývalém domě služeb, které spravuje kraj. Chodí tam návštěvníci, ale stále je tu hlad po věcech, které máme ve sbírkách a nejsou vystaveny. S krajským muzeem chceme spolupracovat. Také mezinárodní keramické sympozium hledá směr, proto proběhlo jednání Alšovy jihočeské galerie, Panství Bechyně, našeho muzea a města. Domluvil se koncept, podle kterého by mezinárodní keramické sympozium pokračovalo. A pokud jde o naši expozici Keras, na tvorbu chceme žádat i o prostředky ministerstva kultury a také z projektu Evropského města kultury, který připravují v Českých Budějovicích. My jsme tam zapojeni projektem Dotek hlíny. Tím bychom se chtěli v roce 2028 prezentovat a jsme rádi, že České Budějovice zapojují do svého projektu i zajímavosti v dalších jihočeských městech.

Velká debata se loni rozpoutala o kvalitě stravování v základních školách. Část rodičů byla nespokojená, část stravu hájila, vedoucí školní jídelny dala výpověď. Jak to celé dopadlo?

Přišel nový vedoucí školní jídelny, ale ten už zase odešel a od ledna máme novou vedoucí. Přišla z praxe veřejného stravování, má zkušenosti. Postupně se snažíme realizovat kroky, po kterých rodiče volali. V jídelnách obou škol už jsou salátové bary, od tohoto měsíce se začínají vařit dvě jídla. Jídlo je téma pořád. A asi i bude. Nelze očekávat, že se všechno vyřeší ze dne na den.

Evergreenem byla také kauza kvality práce na rekonstrukci parkoviště v Čechově ulici. Zastupitelstvo dospělo k rozhodnutí, že posouzení zadá znalci a musí se udělat i sondy. Už znáte výsledek?

Čekáme, je to v běhu.

Budete kandidovat na radnici znovu?

Ano. Dlouho jsem se rozhodoval, ale musím říct, že čtyři roky jsou krátké na to, aby člověk zrealizoval, co si přál a co sliboval.

Jaký nesplněný sen máte na mysli?

Myslel jsem, že území pro parcely bude za čtyři roky zasíťované, že budeme dál s bytovým domem na náměstí. Takže dokončení této práce máme ještě stále před sebou. Rád bych u toho byl.