Výstava dostala název Bejvávalo. A je to název naprosto výstižný. Zemenovy Vánoce z roku 1952, snímky dokumentující život a práci na statku, na poli v malé vesničce Sedlo u Strakonic, fotky z honů… Každý snímek vypovídá hodně o době, kdy vznikl. Na plakátu je například fotografie potulného dudáka. Kdekdo si řekne – starý pán v rozedraných botách… Jenže ten příběh! Jde totiž o Josefa Smitku z Čečelovic narozeného v roce 1888, dobrodruha, který procestoval svět včetně Ameriky. Mluvil několika jazyky, byl kameníkem, cirkusovým zápasníkem, topičem na lodi a zkoušel i cizineckou legii. Po první světové válce se vrátil domů. Koupil si v Domažlicích dudy a cestoval sem a tam po republice. Ke stáří žil v chaloupce z hlíny a kamení se svými psy nepochopitelným způsobem pračlověka. Podivín, jehož život skončil v roce 1956.

A takových příběhů je na výstavě mnoho. Stačí si jen pozorně prohlédnout snímky, které už svým černobílým pojetím zaručují autentičnost.

Nebývá často, aby součástí výstavy byly komentované prohlídky. U této mají návštěvníci příležitost dozvědět se o fotografiích spoustu zajímavostí přímo od autora. Komentované prohlídky se uskuteční každou středu od 15 hodin v Maltézském sále, a to už dnes 4. října, dále pak ve středu 11., 18., a 25. října.

Zároveň mohou hosté hlasovat pro snímek, který je nejvíce zaujal. Po skončení výstavy (trvá do 29. října) autor vylosuje tři z hlasujících, kteří obdrží jako dárek jeden z jeho originálních fotografických obrazů i s podpisem.

Už na vernisáži v úterý 3. října hosté hojně vhazovali vyplněné kupony do připravené krabice. Na zahájení výstavy Františka Zemena přišlo tolik lidí, že zaplnili celý Rytířský sál i s balkonem.