Průvodu se zúčastnili dobrovolní hasiči z okrsku, tedy z Bernartic, Zběšiček, Borovan, Bojenic, Svatkovic – Rákova, Jestřebic a Srlína. V čele průvodu kráčeli starosta městyse Pavel Souhrada a senátor Marek Slabý. Nechyběli ani zástupci Jednoty Československé obce legionářské z Písku Eva Veselá a Jaroslav Pospíšil. Připojilo se i několik občanů. 

Na vrchu Posvátný starosta Souhrada připomněl, že se všichni sešli, aby společně uctili památku obětí tragického 8. května roku 1945 v obci. Vrch Posvátný dostal po 8. květnu 1945 nový význam. Místo se stalo symbolem bolesti a utrpení.

„Tehdy se celý svět radoval z konce války, z konce utrpení. Bylo úterý a podle kronikáře byl krásný jarní den. Bernartice v tento den zaplatily další krutou daň v hrozné a nesmyslné válce. Čas neúprosně běží a není již mnoho očitých svědků oněch tragických událostí, které právě Bernartice tak hluboce poznamenaly. Není již mnoho těch, kteří by nám mohli sdělit, jaký strach obyvatelé našeho městečka prožívali ve válečných letech a jakou bolest Bernartičtí prožívali ztrátou svých blízkých,“ řekl Pavel Souhrada.

V první světové válce padlo na třicet bernartických mladých mužů na různých frontách. Převážně na samém počátku války v Srbsku. „Druhá světová válka přinesla našemu městečku dvě velké tragédie. V září roku 1942 a v závěru druhé světové války, pouhých šest hodin před německou kapitulací. Kdo z obyvatel tohoto městečka mohl v roce 1938 tušit, že o čtyři roky později bude hrozit likvidace obce podle lidického vzoru, že bude popraveno 23 občanů, že dalších šest bude posláno do koncentračních táborů, z nichž čtyři už se nikdy nevrátí. Kdo mohl tušit, že dalších 16 lidí židovského vyznání bude posláno do vyhlazovacích táborů, odkud se vrátí jediná žena, ta nejstarší. A když už se zdálo, že přichází doba, kdy se obyvatelé zbaví tohoto obrovského strachu, přinesl konec druhé světové války druhou velkou tragédii. Ta znamenala konec životů dalších dvanácti lidí z Bernartic, tří lidí z nejbližšího okolí a smrt šestnácti mužů z revolučního oddílu. Válka si vybírala své oběti mezi všemi obyvateli,“ zmínil starosta Souhrada.

Mluvil o dlouholetém a uznávaném starostovi městečka, také o Italovi – manželovi lékařky Vlasty Kálaové – Di Lottiové, který se v Bernarticích usadil a získal úctu místního obyvatelstva. O bernartickém občanu, který zahynul v italských horách při plnění bojového úkolu, o legionáři z první světové války, který prošel celé Rusko, aby ho pak zavraždili ve studni, kde byl ukrytý před běsnícími vojsky, o mladém ruském vojákovi z Vladivostoku, který prošel celou frontu, aby v Bernarticích nalezl smrt a byl tam i pohřben.

Bernartický starosta vzpomenul také na rodiny důstojníků bojujících za osvobození vlasti v zahraničí nebo učitele vlastence a další. „Dnes jsme denně informováni o nesmyslném a nepochopitelném jednání země, která poznala krutost války snad ze všech nejvíce. Tisíce zbytečně vyhaslých životů a bolest pozůstalých nelze ničím omluvit. Proto s úctou a pokorou vzpomeňme dnes všech těch nejen bernartických občanů, kteří netoužili mít své jméno vyryté na pomnících padlých,“ uzavřel Pavel Souhrada.

Promluvil také senátor Marek Slabý. „Já jsem se narodil v šedesátých letech minulého století, tudíž pocházím z generace, která nikdy nezažila na vlastní kůži válku. Naši generaci naštěstí minul i přímý dopad komunistického převratu, devastace venkova, znárodňování, politické popravy a celá padesátá léta. Naše děti už se narodily do středoevropské idyly bez válek, násilí a vyvražďování civilního obyvatelstva, i žen a dětí. My Středoevropané máme to štěstí, že žijeme už osmasedmdesát let v míru a válku a lidské utrpení známe jen z obrazovky, filmů, knih a doslechu. Bohužel v posledních dvou letech se kvůli ruské agresi na Ukrajině opět stává válka reálnou hrozbou a není již jen jakousi virtuální realitou odehrávající se někde daleko a zprostředkovanou médii. O to více je nutné stále více a důsledně připomínat, že válka není jen konflikt mezi armádami a politikami, ale především nekončící a nesmyslné ohrožení bezbranných a nevinných civilních obyvatel,“ řekl na pietní akci Marek Slabý.

Po skončení pietního aktu se lidé přesunuli od památníku směrem k hasičské zbrojnici, kde se i letos konala výstava historické vojenské techniky z Chýnova.