Na vrch Posvátný i letos přišli místní hasiči v průvodu, v jehož čele kráčel starosta Pavel Souhrada a další hosté. V obci se postupně přidávají i občané. Velitel hasičů pak před památníkem na Posvátném zavelel nástup a z řad hasičů byla i čestná stráž u památníku, kam byl položen věnec. Lavičky zaplnilo několik desítek přihlížejících. Na úvod zazněla státní hymna. 

Starosta Pavel Souhrada zmínil, že minulé století přineslo lidstvu dvě velké světové války. Když skončila ta první, lidé si říkali, že horší už to být nemůže. V první světové válce zahynulo třicet bernartických mladých mužů. „Umírali jako vojáci, v uniformě,“ řekl starosta. Jenže přišla druhá světová válka a přinesla městečku ještě větší utrpení. Bernartice postihly za druhé světové války dvě velké tragédie. První v roce 1942 během heydrichiády, kdy obci dokonce hrozil osud zničených Lidic kvůli rodinám zdejších mladých mužů, kteří odešli bojovat proti Němcům do zahraničí. Bernartičtí rodáci Rudolf Hrubec a Rudolf Krzák byli výcvikoví instruktoři v Anglii a výsadkáře vyslané škodit okupantům odkazovali na pomoc svých příbuzných a známých na českém území. Po atentátu na Heydricha Němci popravili 23 bernartických občanů, další zahynuli v koncentračních táborech. Tam bylo během války deportováno také 16 židovských obyvatel obce, vrátila se jediná žena.

Druhá tragédie městečko postihla na samém konci války 8. května 1945, pouhých šest hodin před německou kapitulací, kdy fašisté na úprku před Rudou armádou postříleli v obci přes třicet lidí. Starosta zmínil i úplně první oběť fašismu ze září 1938 a také mladého ruského vojáka z Vladivostoku, který prošel celou frontu a našel smrt na konci války v Bernarticích. „Když se 12. května konal společný pohřeb obětí z posledních válečných dnů, učitel Antonín Kouba řekl, že tak jako život i svoboda se rodí v bolestech,“ připomněl starosta. Zdůraznil, že všichni tito lidé chtěli žít, netoužili stát se jmény na památníku před bernartickou školou. A dodal, že nyní jsme na Ukrajině svědky nesmyslného a nepochopitelného jednání země, která přinesla pro konec druhé světové války nejvíc obětí. 

Hostem letošního pietního aktu byla poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová. Připomněla výrok slavného fyzika Alberta Einsteina, který řekl, že neví, jak bude vypadat třetí světová válka, ale v té čtvrté se bude bojovat klacky a kameny. Varoval tak před hrozbou zničení civilizace a planety. Senátor Jaroslav Větrovský vyjádřil naději, že dvě sedmičky v letošním výročí od konce války snad budou znamenat štěstí a přinesou zklidnění. „Snad horké hlavy vychladnou, usednou k jednacímu stolu a přestanou decimovat civilní obyvatelstvo,“ vyslovil senátor přání. 

Poté převzali starosta Bernartic Pavel Souhrada a senátor Jaroslav Větrovský čestné plakety se znakem československé republiky od zástupců Jednoty Československé obce legionářské z Písku, kterou zastupovali Eva Veselá, Josef Lanc a Jaroslav Pospíšil. Na závěr stejně jako na úvod zazněla česká hymna a lidé se přemístili pod vrch Posvátný na setkání sousedů, hostů, ale i přespolních, kteří do Bernartic na tuto vzpomínkovou slavnost přijíždějí.