Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva sledovalo početné obecenstvo. Mezi návštěvníky nechyběli ani dětští členové žákovského parlamentu Masarykovy základní školy, kteří tak mohli zblízka sledovat fungování komunální politiky. Všech patnáct zastupitelů složilo zákonem předepsaný slib a ujalo se svých mandátů.

Zastupitelé nejprve rozhodli, že stejně jako v předchozím volebním období budou uvolněnými funkcemi pouze starosta a místostarosta. Tento návrh získal jednomyslnou podporu. Samotná volba vedení města následně probíhala tajným hlasováním, což je v Blatné dlouhodobou zvyklostí.

Na funkci starosty navrhl Petr Linhart dosavadního prvního muže města Roberta Flanderu. Ten kandidaturu přijal a při následném hlasování získal jedenáct z patnácti hlasů. Ve funkci tak bude pokračovat i v dalším volebním období. „Děkuji za důvěru zastupitelů a občanů. Doufám, že ji nezklamu,“ uvedl po svém zvolení staronový starosta.

Stejný výsledek přinesla také volba místostarosty. Miroslav Vaněček navrhl dosavadního místostarostu Pavla Ounického, kterého rovněž podpořilo jedenáct zastupitelů. „Děkuji za důvěru a zvolení,“ reagoval Ounický. Zastupitelstvo následně dalo oběma mužům za úkol do další schůze představit své kompetence pro volební období.

Vítěz voleb zůstal mimo radu města

Výraznější politická debata se rozproudila při volbě dalších tří členů pětičlenné rady města. Zastupitelé měli na hlasovacím lístku uvedena jména všech patnácti členů zastupitelstva a každý mohl označit nejvýše tři kandidáty.

Výsledek potvrdil rozložení sil, které se vytvořilo při povolebních jednáních. Do rady města byli shodně jedenácti hlasy zvoleni Miroslav Vaněček (Pro Blatnou), Miloslav Vít (Nezávislí – Blatná) a Luboš Srb (Rovně). Zástupci vítězné Živé Blatné Martin Beneš a Filip Řezáč získali každý pouze čtyři hlasy a do rady se nedostali.

Právě otázka zastoupení vítěze komunálních voleb ve vedení města vyvolala diskusi. Filip Řezáč připomněl, že v minulosti bývalo zvykem při sestavování městské rady zohledňovat výsledky voleb. Podle jeho názoru by bylo spravedlivé, aby v radě zasedl také Martin Beneš, který získal třetí nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů.

K povolebnímu uspořádání se vyjádřil také samotný Martin Beneš. Připomněl, že součástí demokratického systému jsou nejen výsledky voleb, ale také následná politická vyjednávání, která nemusí vždy odpovídat pořadí jednotlivých kandidujících subjektů.

„Přál bych si, abychom se chovali více jako demokraté a méně jako politici,“ uvedl Beneš. Podle něj by měli zastupitelé více respektovat názor voličů, protože právě to činí demokratický systém silnějším.

Živá Blatná přitom říjnové komunální volby vyhrála se ziskem 21,79 procenta hlasů a čtyř mandátů. Jen těsně za ní skončilo uskupení Pro Blatnou, které získalo 21,03 procenta hlasů a rovněž čtyři zastupitele. Třetí Naše Česko obdrželo 19,63 procenta hlasů a tři mandáty. Další dvě křesla připadla uskupení Rovně a po jednom mandátu získali Hasiči a Nezávislí – Blatná.

Přestože vítězná Živá Blatná získala stejný počet zastupitelů jako druhé uskupení Pro Blatnou, v novém vedení města zastoupení nemá. Už po volbách přitom oznámila, že zamíří do opozice. Staronové vedení města se opírá o jedenáct zastupitelů, kteří podpořili zvolení starosty, místostarosty i všech tří dalších radních.

Kontrolní výbor povede Filip Řezáč

Zastupitelstvo se následně věnovalo také obsazení kontrolního a finančního výboru, jejichž zřízení ukládá zákon. Oba výbory budou mít sedm členů včetně předsedy.

Na předsedu kontrolního výboru navrhl Martin Beneš svého kolegu ze Živé Blatné Filipa Řezáče. Ten byl jediným navrženým kandidátem a získal podporu devíti zastupitelů. Vítězné uskupení tak bude mít zastoupení alespoň v čele jednoho z důležitých kontrolních orgánů města.

Předsedou finančního výboru byl zvolen Pavel Kozlovský z uskupení Pro Blatnou, kterého navrhl Miroslav Vaněček. Jeho kandidaturu podpořilo čtrnáct zastupitelů.

Na programu ustavujícího zasedání bylo také schválení oprávnění vybraných zastupitelů užívat závěsný znak města například při svatebních obřadech. Zastupitelé se zabývali rovněž odměnami a příplatky za výkon funkcí neuvolněných členů zastupitelstva. Předložený návrh počítal se zachováním odměn ve stejné výši jako dosud.

Cílem je sportovní hala

Staronový starosta Robert Flandera po skončení ustavujícího zasedání neskrýval spokojenost. V čele Blatné zahajuje své druhé volební období, zkušenosti s komunální politikou má ale podstatně delší. „Jsem rád, že se to povedlo a že jsem byl opět zvolen starostou, protože máme rozjetou spoustu akcí a před sebou řadu úkolů, které bych rád ještě dotáhl,“ uvedl.

Vyjádřil se také k povolebnímu vyjednávání a vzniku jedenáctičlenné koalice, která umožnila pokračování dosavadního vedení města. Podle Flandery sehrál důležitou roli především způsob, jakým jednotlivá uskupení vedla předvolební kampaň. „Většina se vytvořila ze stran, u kterých podle našeho názoru probíhala předvolební kampaň v mezích slušnosti a tak, jak si představujeme, že by měla probíhat. Především bylo zdůrazňováno, co chceme dělat, kam chceme směřovat, a ne pouze kritizovat. Myslím si, že právě to bylo základem, díky kterému jsme mohli postavit tuto jedenáctičlennou koalici,“ vysvětlil starosta.

Za jeden z nejdůležitějších úkolů nadcházejícího volebního období označil výstavbu nové sportovní haly. Projekt podle něj spojuje programové priority jednotlivých uskupení a přípravy už pokročily do další fáze. „Hlavní stěžejní linkou, která se prolíná všemi programy, je stavba sportovní haly. Tu už se nám podařilo zadat a v současné době probíhají první kroky projektování. Následovat bude projednávání s památkáři. Jakmile získáme jejich souhlas, rádi bychom první návrhy představili také veřejnosti. Potom bude projektování pokračovat,“ přiblížil Flandera.

Právě dokončení sportovní haly by podle starosty mělo být jedním z hlavních výsledků práce nového zastupitelstva. „Byl bych velice rád, kdyby se nám podařilo halu realizovat do konce volebního období,“ uzavřel Robert Flandera.