Je s podivem, že se starostové vůbec posloucháním monologu zdržují od práce – když předem se s nimi nikdo nebavil. Starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády se pokoušel zástupcům pošty vysvětlovat, že město má dvě sídliště na kopcích a zrušením tamních pošt pojedou všichni obyvatelé na poštu do centra. Zaznívaly i hlasy obyvatel, že krumlovská MHD není zas tak frekventovaná. Teď se z výpravy na poštu může stát půldenní výlet. Nebo musí lidé vzít auto, tedy ti, kteří ho mají a řídí. Zahuštění Krumlova auty ale taky není zrovna žádoucí.

Města v zoufalé snaze udržet pro své obyvatele službu dostupnou navrhují poště to, o co dřív nestála – že si poštovní pobočky převezmou jako Pošty Partner. „Na to je ale embargo a pošta má zákaz zřizovat další pobočky Pošty Partner,“ sdělil ve středu zastupitelům starosta Sezimova Ústí. A potvrdil to na Radiožurnálu i mluvčí České pošty Matyáš Vitík, když řekl, že přeměna na Pošty Partner by narušila ekonomický koncept úspor. Pochopitelně. Protože na Pošty Partner Česká pošta alespoň částečně přispívala, i když příspěvek byl tak nuzný, že se obce dosud do přebírání pošt nehrnuly. Teď – přitlačené ke zdi – by na podmínky přistoupily, ale pošta už dělá dlouhý nos.

„Doufám v politický tlak Svazu měst a obcí,“ řekl ve středu sezimovoústecký starosta. Ale na koho má svaz tlačit, když vláda dává od celé věci ruce pryč. 

Pošta také v prvním avizu tvrdila, že propouštět bude hlavně manažery v Praze. Vzápětí se argumentace změnila na přepážkové pracovníky a doručovatele po republice. Současně se signálem, že dopis napříště může jít klidně tři dny. Od někdejší ambice Dnes podáte, zítra dodáme se zkrátka vzdalujeme. Jen to přemalování aut s tímto heslem co muselo stát peněz!

Starosta Sezimova Ústí řekl, že šanci na udržení pošty v Sezimově Ústí I nevidí. Proto město navrhlo, že zřídí Poštu Partner na vlastní radnici, která je nedaleko. „Česká pošta je ale ochotna jen vyměnit pobočku navrženou ke zrušení za jinou,“ dodal. Pro Sezimovo Ústí to není řešení, protože má pošty dvě a ta druhá sídlí v nové části města, kterou odděluje frekventovaný průtah silnici I/3. Pro většinu obyvatel starého Sezimova Ústí je blíž táborské sídliště Nad Lužnicí.

„Pro část lidí by bylo řešením, kdyby aspoň na sídlišti Nad Lužnicí pošta zůstala,“ konstatoval sezimovoústecký starosta. Jenže i pošta na táborském „Sojčáku“ je určena ke zrušení. „Takhle spíš hrozí, že lidé ze Sojčáku budou jezdit na naši poštu v Sezimově Ústí II, protože to mnozí mají blíž než do Tábora a i dopravně jednodušší,“ obává se starosta, že na zbylé sezimovoústecké poště budou fronty a venku parkovací dramata.

Jestli Tábor bude navrhovat výměnu ohrožené pobočky na sídlišti Nad Lužnicí za zrušení jiné, se zatím neví. Fakt je, že město Tábor proti zrušení pošty na největší táborském sídlišti protestuje. Česká pošta ale až do včerejška tvrdila, že seznam je neměnný. Zřejmě ale nějaké cestičky fungují. V Plzni a Pardubicích už si navrácení pošt ze seznamu seškrtaných poboček vybojovali. 

Za to, že poště kdysi kdosi odpreparoval výdělečné činnosti, nechal jí ty ztrátové a teď se diví (podobně jako u Českých drah), nikdo odpovědnost neponese. Teď se jen hledají řešení vytržená z kontextu – úspora na straně jedné může znamenat nárůst problémů a nákladů na straně druhé. Třeba právě posilování MHD nebo další zahušťování dopravy v centrech. Stát hraje s obcemi svoji hru a jen někteří ve vládě ještě mají rozum. Ti, kteří ministru Rakušanovi zatrhli nápad, že by za této situace přidal peníze politikům, kteří sedí souběžně ve více funkcích.
To už by asi i Češi mohli přijít na chuť permanentním demonstracím, které mají v krvi Francouzi.

Když na situaci zareagovala českobudějovická městská policie a začala do svých nedostatečných řad lákat poštovní doručovatele – protože způsobem své dosavadní práce mají mnohé předpoklady, jeden už neví, jestli se baví, protože jsme zkrátka národ Švejků, nebo má spíš hořce zaplakat. I strážníků, policistů a hasičů by možná bylo dost, kdyby vláda plnila svůj slib a snižovala razantně počty úředníků a přebujelých státních organizací. A kdyby ji kraje a obce následovaly. Ale do radikálního řezu se pustil jen jihočeský hejtman a celkem nikdo ho nehodlá následovat.

Tak si říkám, jestli knížky a noviny skutečně nejvíc ohrožuje navrhované zvýšení DPH, protože pak by tento segment zákonitě podražil. Možná nás, média, ohrožuje nejvíc to, že jsme už hlavně posly špatných zpráv. A kdo by to chtěl pořád číst…