Firma vyrábějící klubové weby každý rok nominuje své redaktory na nejrůznější sportovní akce po celém světě. Po tom, co jsem kvůli škole a pracovnímu vytížení dvě nominace na hokejové turnaje s poděkováním odmítl, ani jsem nedoufal, že by ještě mohla nějaká šance přijít. Štěstí se na mě ale usmálo v létě, kdy jsem dostal pozvánku právě na ruský Channel One Cup, který patří do seriálu Euro Hockey Tour. Drobnou zkušenost s mezinárodní akcí jsem ale přece jenom měl, protože jsme se společně s celou píseckou redakcí zapojili do zpravodajského týmu při mistrovství světa juniorů v hokejbalu, které se v Písku hrálo v roce 2012. A dá se říct, že nás teď čekala velmi podobná práce.

Sympatické Tampere

Ruský turnaj začínal 13. prosince jedním zápasem na cizí půdě. Ve finském městě Tampere se s domácí reprezentací utkal český národní tým. Odlétali jsme o den dříve z Prahy leteckým speciálem s hráči a fanoušky, večer a druhý den dopoledne jsme si stihli prohlédnout město a odpoledne začaly přípravy na večerní utkání. Zápas v nejstarší kryté hokejové hale ve Finsku, kterou stánek v Tampere je, probíhal ve slavnostní atmosféře. Na začátku byl totiž do síně slávy finského hokeje uveden kapitán mistrů světa z roku 1995 Timo Jutila. Finové připravili krásný ceremoniál, kde mezi gratulanty nechyběla legenda finského a světového hokeje Jari Kurri. České fanoušky musela potěšit část projevu Timo Jutily, která byla pronesena v lámané češtině. Dojatý Jutila mimo jiné prohlásil, že Česká republika je skvělý hokejový národ.

Měl jsem za úkol ze zápasu psát textový on-line přenos, který přebíraly také jiné sportovní portály a sázkové kanceláře. Češi v zápase prohrávali už 3:0, ale utkání fantasticky otočili a vyhráli 3:4 po nájezdech. Byl to pěkný zážitek s výbornou diváckou kulisou v takřka vyprodané hale. Průmyslové město Tampere má prý přezdívku Manchester severu. Má něco málo přes 230 tisíc obyvatel a je to údajně největší vnitrozemské město Skandinávie. Nejvíc mě tu překvapily herní automaty v každé hospodě i na veřejných místech, jako je třeba hala autobusového nádraží. Finové mají zřejmě k hazardním hrám jiný vztah. Český fanoušek ale neměl radost z cen v obchodech nebo restauracích vyspělého Finska. Nevynechali jsme ani pivo, které bylo trošku jiné než to naše. V jedné hospodě stálo v přepočtu 150 až 180 korun českých.

Moskva plná protikladů

Druhý den brzy ráno nás čekal přesun autobusem na letiště do Helsinek, odkud jsme se vydali na moskevské letiště Vnukovo do hlavního dějiště Channel One Cupu. Zdálo se nám, že během hodiny a půl dlouhého letu jsme se dostali do úplně jiného světa. Do leteckého speciálu s hráči bychom se tentokrát nevešli, protože z Tampere se s českým týmem vydali stejným letadlem i Finové. Možná jsme ale měli štěstí, protože hokejisté měli zpoždění při odletu a uvízli i v moskevské zácpě. Jejich ubytování v Moskvě se tak notně protáhlo a musel kvůli tomu být zrušen i večerní trénink. My jsme stihli večerní a noční prohlídku krásně nazdobené vánoční Moskvy a druhý den jsme opět vyrazili na hokej. Dopoledne místního času se hrálo severské derby mezi Finskem a Švédskem. Překvapila nás slušná návštěva na utkání, kde nehrál domácí tým. Tohle Rusové organizačně zvládli na jedničku, protože velmi pěkná návštěva dorazila i na nedělní duel Česka se Švédskem. Moskevská multifunkční hala VTB Ice Palace je nádherná. Hrálo se v ní také mistrovství světa v roce 2016. Aktuálně v ní hrají dva moskevské týmy ruskou KHL.

Po sobotním duelu našeho národního týmu s domácím Ruskem jsem dostal za úkol udělat rozhovor s někým z českého týmu pro klubový web českého extraligového klubu, který si o to požádal. Má volba padla na Michala Bulíře a web Bílých Tygrů z Liberce. Bulíř na začátku sezóny odešel z české extraligy s vizitkou nejlepšího střelce. Zamířil do ruského Magnitogorsku v KHL, takže bylo zajímavé s ním probírat rozdíly mezi českou a ruskou hokejovou školou. Michal Bulíř gólem nastartoval český obrat v Tampere, proti Rusku ale se svými spoluhráči vyhořeli a prohráli 2:7.

Večer po utkání a splnění pracovních povinností byl opět prostor pro prozkoumání krásného centra Moskvy. Je to obrovský kontrast proti okrajovým částem, rušným silnicím plným špinavých aut a nekonečnému lesu paneláků. Smířit jsme se museli i se všudypřítomnými kontrolami pasů, což je trochu otravné. Často jsou v ulicích vidět také policisté. I v Moskvě jsme nakupovali a ochutnali třeba i to pivo. Pro Čechy jsou tu ceny příznivější a v přepočtu občas i nižší. Samotná Moskva má přes 12 milionů obyvatel, což je víc než celá Česká republika.

V neděli hráli Češi se Švédskem. Vedli 2:0, ale zápas prohráli 2:3 smolnou brankou v závěru. Po tomto zápase ale hokejisté chvátali na letiště, takže nebyl pro rozhovory takový prostor. S kolegyní Zdenou Bobkovou z redakce hokejového týmu z Mladé Boleslavi jsme dali alespoň dohromady otázky pro bývalého litvínovského hráče Robina Hanzla, který pak Zdena vedla a zpracovávala pro web hokejového Litvínova. Následoval rychlý přesun na letiště Domodědovo a návrat domů – do Prahy.

Výsledkově Češi na Channel One Cupu pohořeli, i když vyloženě nepovedený byl snad jen zápas s ruskou reprezentací. Nám to ale dojem a zážitek nezkazilo.