Střetává se tu práce politika, který v určité chvíli musí o problému rozhodnout, s realitou světa, který není černobílý a hledání řešení v mnoha případech vyžaduje značné úsilí a zejména použití mnoha specializovaných znalostí z různých oborů techniky, oblastí přírody a světa vůbec. Proto Piráti na posledním zasedání zastupitelstva kraje požadovali zřízení pracovní skupiny, která by politikům v rozhodování pomohla.

Abych alespoň částečně demonstroval složitost problému, pokusím se zde uvést některé, zřejmě ne úplně všem známé informace, a pokusím se přitom nezabíhat do technických detailů.

Víte například, že moderní elektrická lokomotiva využívá uvnitř stejnosměrné napájení? Vozí s sebou jaksi navíc transformátor a usměrňovač. Tento transformátor je v případě Bechyňky umístěn v trakční měnírně v Malšicích. Jeho hmotnost je několik tun a Elinka ho s sebou nevozí. Na rozdíl od původní Křižíkovy Elinky tedy s sebou musí střídavá elektrická lokomotiva vozit hmotnost navíc a bude tedy více zatěžovat všechny konstrukce na trati. Bylo by tomu tak i v případě ponechání stejnosměrné trakce, protože moderní sériově vyráběné lokomotivy jsou vícesystémové a trakční transformátor obsahují vždy.

Mohl bych pokračovat dále ve výčtu výhod stejnosměrného napájení jako je snazší rekuperace, jednodušší rozvodna, která nepotřebuje kompenzaci účiníku, není nutno provádět filtraci vyšších harmonických, prakticky neexistující skinefekt na vedení a podobně.

Existují samozřejmě důvody, proč se používá v elektrické trakci střídavý proud. Je to zejména kvůli většímu přenesenému výkonu (to ale v případě Elinky nepotřebujeme) a také kvůli takzvaným bludným proudům. A tím se dostáváme k jádru problému. Aby bylo možné na trať Tábor – Bechyně nasadit RegioPanter, musí se zrekonstruovat železniční svršek, musí se použít bezešvé koleje a Správa železnic chce použít ocelové pražce. Ocelové pražce ale zároveň Správa železnic odmítá použít na tratích se stejnosměrnou trakcí právě kvůli bludným proudům. Samotný výrobce sice dodává technické řešení v podobě izolačních podložek, ty ale Správa železnic neuznává.

Dalo by se dále pokračovat s argumenty pro a proti. Dokážete si však představit, že o uvedených problémech rozhoduje krajský zastupitel, který je původním povoláním lékař, učitel, daňový poradce, podnikatel..? Proto Piráti navrhovali zřízení pracovní skupiny.

Zastupitelstvo sice přijalo usnesení, že je pro modernizaci trati, ale zároveň neodpovědělo na základní otázku, před níž stojí Správa železnic a České dráhy – jakým způsobem se má modernizace provést. Jedná se tedy spíše o politickou deklaraci, která ovšem problém neřeší. Přitom politická intervence v případě Bechyňky je velice potřebná. Například by bylo možné na tuto trať nasadit tramvaje, které by i za stávajících parametrů trati provoz zrychlily, protože obecně mají větší zrychlení než vlakové elektrické soupravy a jsou konstruovány pro menší poloměry zatáček, takže by trať mohly projíždět vyšší rychlostí. Stávající legislativa ale současný provoz vlaků a tramvají neumožňuje.

Není to ale právě důvod pro legislativní iniciativu kraje? Zvláště, když víme, že například v Německu je takový souběžný provoz možný, a že se vyrábí moderní vlakotramvaje včetně tolik diskutovaného systému ETCS?

Martin Kákona, zastupitel Jihočeského kraje (Piráti)