Mně osobně by stačily Vánoce bílé, ale mnoho let mi Ježíšek žádný sníh neposlal. Místo sněhu ale někdy poslal návštěvu, protože k nejkrásnějším svátkům roku patří i setkávání se. Takové posezení a popovídání u kulatého stolu spojené s dobrým jídlem je věc příjemná. Otázkou zůstává návštěva odkud a kam. Pokud vezmeme do ruky balíčky a odcházíme sami tam, kam jsme pozváni, jedná se většinou o příjemnou záležitost. Přejedení a unavení se vracíme do svého vlastního domova, kde je vše nedotčeno, usedneme před televizi a v hlavě si promítáme právě prožité chvíle.
Pokud nastane situace opačná, přijede návštěva k nám. V předsíni zakopáváme o několik párů dalších bot a o cestovní zavazadla. Do koupelny přidělíme každému ručník jiné barvy, ale zdá se, že i děti v mateřské školce umí barvy rozlišovat lépe. Ráno na nás přijde řada v koupelně, až když je plná páry a mokrých osušek rozprostřených po zemi. Na návštěvu totiž přijely „děti,“ protože dětmi budou ještě v padesáti.

Štědrý den nastal, venku se stmívá. Maminka vaří, peče, smaží, a ještě se prý nestačila ani nasnídat. Další vývoj situace si každý rodič nebo prarodič dovede představit. Vnoučata se už nemohou dočkat nadílky, a proto zlobí. Odmítají se zdržovat s večeří. Na záchodě někdo buší do dveří, protože se mu zasekl klíč.
Vracíme se z půlnoční. Návštěva padne do čerstvě vypraného a navoněného povlečení a hostitelka se rozhodla, že ještě umyje nádobí.

Moje maminka si z těchto důvodů vždy několik dní předem ozdobila stromeček, na poličku postavila starý betlém a přehrála všechny oblíbené koledy na klavíru nebo z kazetek. „Víš,“ říkala mi, „jsou jenom dvě možnosti. Buď tu mám klid a uklizeno, ale jsem tu sama. Nebo tu mám rozruch a nepořádek, ale jste tu vy.“ Kterou verzi má raději, jsem se jí nikdy nezeptala.

Já letos takové dilema neřeším. Ti, se kterými bych se tak ráda setkala, už nepřijedou nikdy. Ale navštívit je půjdu a zapálím jim několik svíček. Všem ostatním přeji šťastné a veselé a lepší nadcházející nový rok.