Blog Libuše Kolářové: Proč právě teď?


Novinařina byla od dětství moje vysněné povolání, ke kterému jsem se nepropracovávala lehce. V poslední době ale přibývá chvil, kdy dostávám pomyslné osypky, že patřím do novinářské branže. Díky regionálnímu zaměření našich novin a portálu se naštěstí nemusím zabývat velkou politikou denně. Naším úkolem je referovat o událostech v kraji a současně dávat prostor široké názorové diskusi čtenářů. To ale neznamená, že by člověk velké politice unikl.
Nelze si nevšimnout, jak velká média před volbami na Slovensku jela linku proti Ficovi (a po volbách stejně), jak vysílala za moře důrazné rady, aby hlavně nevolili Trumpa! A oni si tam v zámoří voliči udělali, co chtěli – stejně jako při letošních volbách u nás. I masáž ve prospěch dosluhující koalice a proti Babišovi byla v některých médiích průhledná, až běda.
Voliči rozhodli, pravděpodobný příští premiér se snaží sestavit na jimi vytyčeném půdorysu (bez těch, kteří spolupráci předem odmítli) vládu a celkem ignoruje „jiné pokyny“ z Hradu. To může situaci ještě zkomplikovat i bez hloupých výkřiků Tomia Okamury. A ejhle! Najednou se objeví staré výroky Filipa Turka (za Motoristy), kterými se razantně vyfutruje prezidentův názor, že Turek ministerstvo zahraničí dostat prostě nemůže.
Nejsem fanklub Filipa Turka a ani jsem ho nevolila. Ráda bych ale upozornila, že Motoristy volili mladí. A že si média doposud libovala, jak šli mladí lidé ve výrazné míře k volbám. Mladí se pohybují na sociálních sítích. Jestli tam inkriminované Turkovy výroky skutečně byly, dává nám skoro sedm procent voličů (zejména mladých) najevo, že jim Turkovy postoje nevadí. Pirátské jízdy po silnicích možná považují za sympatickou revoltu.
Výroky, které teď strhly takovou melu, nevadily, když Filip Turek kandidoval a byl zvolen do europarlamentu, aby tam reprezentoval Českou republiku? Média tyto výroky nevypátrala před nedávnými volbami, kdy to vypadalo – kdoví, jestli se Motoristi vůbec do sněmovny dostanou, a pokud, budou tam hrát stejně nějakou zanedbatelnou roli…
Jenže volič rozdal karty jinak a kauza je najednou na světě. Sama jsem zvědavá, jestli se pravdivost výroků potvrdí nebo nikoliv. A jestli se to vůbec dozvíme. Pokud Babiš Turka z nominace na ministerstvo zahraničí stáhne, možná to Hrad ani novináře už nebude zajímat.
Mně vrtá hlavou jiná věc. Kde se zrodila novinářská motivace, tak najednou pátrat na sociálních sítích? Proč právě teď?