Předvolební kampaň vítězů ze Spolu, kteří ke spoluvládnutí logicky přizvali Piráty a STAN, se nesla v duchu nesmlouvavé kritiky utrácení a zadlužování. Na avizované šetření ve státní správě a samosprávách jsme se těšili snad všichni – tedy my, kteří tam nepracujeme. 

Když ale ruku v ruce s krachem energetických distributorů a zpráv o šílených zálohách na dodávky energie, které náhradní distributoři adresují zoufalým lidem, Senát rozhodl, že platy politiků se zmrazovat nebudou – protože to byl populistický nápad a předvolební vějička Babišovců, nestačili mnozí nad tímto senátním dupotem slonů v porcelánu zírat. 

Vzkaz ze Senátu tedy zní – šetřit se bude, ale ne na nás!

Ruku v ruce s tím prosakují z povolebních vyjednávání zprávy, že bude tu o jednoho, tu dokonce o dva ministry navíc! Dokonce bez portfeje – jen tak, aby se všichni hladoví po funkcích nasytili a ze sněmovní stoosmičky se, probůh, nestala stočtyřka (kterou by pak mohli konkurenti snáz zákulisně demontovat, tak jak to už ostatně dávno známe – z vyhrožujících neznámých agresorů na záchodě, z kauzy, kdy se ve sněmovně dodá potřebný hlas a zamíří rovnou do basy, a tak podobně)… 

Vzkaz z povolebních vyjednání – šetřit se bude, ale ne na nás!

Kdo čekal, že čtvrtá vlna covidu přiměje znesvářené politiky vzít rozum do hrsti a začít spolupracovat – po vzoru jiných evropských zemí, kde to kupodivu jde, byl taky zklamaný. Vypadá to chvílemi, že nové vládě se zatím nechce vládnout, protože by se rázem mohlo ukázat, že revoltující hostinští, odpírači očkování, testování a ti další, mají nové vlády stejně plné zuby jako té staré. 

Takže se radši honemhonem schválila dlouho odkládaná možnost korespondenční volby ze zahraničí. Co kdyby nejistá situace vyústila v předčasné volby? Pár tisíc hlasů z ciziny pak může v rozpolcené republice klidně rozhodnout výsledek. „Hlasy zdola“ ale namítají – proč má o směřování naší země rozhodovat někdo, kdo tu s námi nežije? 

Nechutné tahanice kolem prezidentovy nemoci mnoho lidí úplně dorazily. Můžeme být ve sporu o to, jestli za to můžou prezidentovi podivní parťáci, kteří místo informací publikují žalmy, nebo šlo o regulérní pokus o puč a odstavení přímou volbou zvoleného prezidenta. Protože ten by zjevně v nové politické konstelaci jako poslední volal po vyvážené spolupráci se Západem i Východem. Prezident – ať se to někomu líbí nebo ne, ale i z ARO vyslal signály, že mu podle všeho nefungují játra, ale hlava slouží. Několika zřejmě cíleně prosáklými informacemi o zlepšení stavu a přeložení na normální pokoj, ze kterého možná bude moci úřadovat, otupil překotné snahy o kýženou šestašedesátku Ústavy. Její aktéři rázem pozměnili slovník, protože jinak by jim definitivně spadla maska. A co se nestalo! Evropě došel plyn a zatímco my budeme dál pokračovat v politice, kdy si mravenec vydupává na mamuta, ostatní na západ od nás se s Putinem domluví… Nám pak může zbýt ta nálepka zamindrákovaných korouhviček. 

Tak co ještě zbývá? Daně. Ty, které se za žádnou cenu neměly podle současných vítězů zvyšovat. Inu, necháme se překvapit…