Do týdenní ankety JčTEĎ, kde z každého zařízení lze hlasovat jen jedenkrát, se od minulého pondělka zapojilo 324 respondentů. Téma se týkalo zavedení všeobecného referenda, které stále chybí. Plných 50 procent hlasujících chce mít právo hlasovat v referendu i o vystoupení z EU nebo NATO, 48 procent hlasujících má za to, že toto nejsou témata k všelidovému hlasování. Čili by rozhodování přenechali politikům. Jedno procento hlasů patřilo variantě, aby se hlasovalo jen o vystoupení z Evropské unie, a rovněž jedno procento by chtělo mít možnost hlasovat o vystoupení z NATO.

Česká Ústava přitom existenci referenda předpokládá. Její odstavec 2 článku 2 zní: „Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. “ Zůstává tedy přímo na ústavním zákonu, zda zavede referendum obecně, nebo jen pro daný konkrétní případ, pro který bude vydán. Politici se do zavedení referenda nehrnou, o rozhodování se s lidem dělit nehodlají. Návrhy sice ve sněmovně leží, ale stále není vůle je vytáhnout do schvalovacího procesu.

Téma referenda přitom nabývá na aktuálnosti – Velká Británie podstoupila brexit, evropské špičky už vypustily do éteru možnost odejmutí práva veta některým státům – těm, co nejedou přesně vymezenou lajnu. V Maďarsku a na Slovensku by to zřejmě posílilo odstředivé tendence, které teď můžou získat vzor i v Polsku – rovněž rozděleném na dvě půlky. Těsný vítěz prezidentské volby Karol Nawrocki zpochybňuje účast Polska v EU a NATO. Viktor Orbán z Maďarska tleská nahlas.

I český národ (pozor, toto téměř „sprosté slovo“ se začíná znovu vyskytovat) je rozdělený. Mezi „revolucionáře“ Evropy se čeští představitelé nejspíš v duchu svých tradic ohnutých hřbetů od dob pobělohorské porážky drát nebudou. Ani kdyby si „lid“ myslel něco jiného. Takže lepší je se lidu neptat.

Koneckonců koalice Spolu referendum na toto téma zásadně odmítá a je třeba pozorně vnímat i hlas ANO, který ústy Karla Havlíčka několikrát zopakoval totéž: Referendum ano, ale nikoliv o účasti v EU a NATO. Tak o čem tedy? O míře vypečení ranního rohlíku?

Pokud připustíme, že vzorek 324 lidí zas není tak malý, nevyhovuje postoj Spolu a ANO polovině. A polovině vyhovuje. Národ, ještě v listopadu 1989 svorný na náměstích, dokázali novodobí politici rozvrátit na vzájemně nevraživé poloviny. Nechci-li rovnou použít slovo – nenávistné.

Co čekat po podzimních parlamentních volbách? Protesty nespokojené poloviny? Demonstrace? Atentát jako na Slovensku? Nebo pokusy zneplatnit výsledek voleb jako v Rumunsku?

Že toto nebezpečí není úplně mimo mísu si myslí exprezident Miloš Zeman. V Brně před pár dny řekl, že by mohl výsledky voleb anulovat Ústavní soud ve spolupráci s Bezpečnostní informační službou. S odkazem na vliv Ruska. Deník Právo této informaci o Zemanových obavách věnoval nepatrný jednosloupeček vysoký šest centimetrů. Důkaz, že úplnou cenzuru a autocenzuru novinářů naštěstí ještě nemáme.