Pojďme se na to podívat z trochu jiného úhlu pohledu. Platíme daně, jejichž výši si stanovujeme prostřednictvím námi zvolených zástupců. Nebude proto od věci nahlédnout, jak se s těmito prostředky hospodaří. A to navíc v době astronomického státního dluhu. Nepůjde však o nějaký podrobný rozbor či dokonce audit. Nic takového ani neumím. Pro ilustraci ale možná bude stačit uvést několik příkladů.

Vezměme to třeba „odspodu.“Například České Budějovice připravují na Zátkově nábřeží úpravu náplavky. Podle webu města zde „Cílem investiční akce je vytvoření pěšího korza s náplavkou u vody v úseku od Železného mostu v Biskupské ulici po most Krumlovský v Lidické (levý břeh Malše). Projekt řeší veřejné prostranství, komunikace a stavbu občanské vybavenosti a služeb. Posunem nábřežní zdi k severovýchodu vznikne prostor pro pěší náplavku u hladiny řeky, která bude bezbariérově přístupná z předpolí Kulturního domu Slávie…“ Předpokládané náklady 147 milionů korun bez DPH. Podle mě zcela zbytečná akce, v jejímž rámci dojde k zásadnímu zásahu do jedné z nejpříjemnějších lokalit centra města.

Jihočeský kraj zase plánuje novostavbu muzea Alšovy jihočeské galerie (AJG) na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích. Předpokládané investiční náklady na stavební realizaci a úpravu řešeného území jsou – dle webu AJG (zde) 800 milionů Kč bez DPH (vztaženo k cenové úrovni 3Q/2023). To, zda je takováto investice potřebná, navíc ve vzdálenosti několika desítek metrů od Jihočeského muzea, nechám na úvaze čtenářů. Já si myslím, že nikoliv.

Někdo možná namítne, že jsou na tom jihu nějací troškaři. A svým způsobem bude mít pravdu. To Pražáci, to je v investicích jiný level. Na webu Vltavská filharmonie (zde) se totiž dočteme, že „Budova Vltavské filharmonie z dílny dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group s koncertními sály špičkové kvality, kreativním hubem, hudební knihovnou, širokou nabídkou gastroslužeb a s veřejně přístupnými terasami s nádhernými výhledy na město se stane živým kulturním a společenským místem – národním hudebním centrem, novým symbolem Prahy a celé České republiky. Odhadované náklady na výstavbu budovy 11,65 miliardy Kč.“ Zde už je skoro zbytečné pátrat, zda je to s daní nebo bez. Pravděpodobně máme v té naší stověžaté matičce málo důstojných kulturních stánků.

K čemu všemu by nám to ovšem bylo, když nebudeme v bezpečí?  Co když se „hordy agresorů z východu“ nezastaví na hranici Slovenska a budou chtít přijet na tancích až na Václavské náměstí? Že je to nesmysl? No nevím? Zdá se mi totiž, že někteří naši, ale i evropští představitelé to vidí jinak. Jsme přece ve válce, jak svého času lživě prohlásil předseda naší vlády v demisi. Ale Napoleon a Hitler, ti by mohli vyprávět. Ti totiž ve válce opravdu byli.

USA pod vedením Donalda Trumpa nabraly ozdravný kurz a zdá se, že dávají od válečnické rétoriky evropských vůdců ruce pryč. A z posledních vyjádření amerického prezidenta se zdá, že v tom válčení (které ovšem samy za předchozího prezidenta pomohly vyprovokovat), nechají Evropu vymáchat. Ovšem za její nemalé peníze.

A tak v honbě za pěti procenty zbrojí i Česká republika. Někdy to skoro vypadá, že se preferuje vysoká cena zbraní před jejich reálnou potřebou. Sice jsme se na vojně učili, že nejlepší obranou je útok, ale ani tak mi nikdo nevysvětlí, na co náš státeček potřebuje stíhací bombardéry jako možné nosiče jaderných bomb za 150 miliard Kč.

Samozřejmě, každý kontrakt se dá za nějakých podmínek vypovědět, ale obávám se, že konkrétně při nákupu F-35 k tomu nedojde ani po změně vlády. Kdo by si to chtěl za současné situace rozházet s USA a jejich prezidentem? Koneckonců, zaplatí to daňoví poplatníci, tak o co jde.

Dobročinnost je jistě bohulibá činnost.  Konejme ji, pomáhejme potřebným, kde se dá a podle toho, na co máme. Zejména v této sváteční době. Ale vyžadujme to i od námi zvolených zástupců. Jinak ze sebe budeme dělat blbce.

Zdeněk Lanz