Hejtman Kuba tímto dopisem ještě jednou a prý naposledy vyzývá k jednání o možném prodeji DK Metropol do majetku Jihočeského kraje. Uvádí, že formu otevřeného dopisu zvolil proto, že je přesvědčen, že v případě této budovy se nejedná jen o uzavřené jednání mezi zástupci odborů jako majiteli a Jihočeským krajem, jako zájemcem o koupi, ale že v tomto se jedná o nemovitost, která svým významem a umístěním vždy ovlivňovala a v budoucnu bezesporu bude dál ovlivňovat nejen vzhled města, ale i život jeho obyvatel.

Dále hejtman v dopise uvádí, že na konci loňské roku se podařilo dosáhnout dohody s firmou Viscofan, která přesune výrobu k letišti a tím se prý uvolní prostor jak pro bytovou tak občanskou výstavbu včetně realizace multifunkčního sálu a zázemí pro Jihočeské divadlo. V této souvislosti uvádí, že kdyby kraj a město rozhodlo jít touto cestou, uzavře se tím možnost vybudování takového zázemí v KD Metropol a z toho plynoucími negativními důsledky z hlediska jejího dalšího využití.

V závěru hejtman  deklaruje, že pokud nedojde k dohodě do konce května, začnou závazné práce na variantě Viskofan a k jednání už nebude možné se vrátit.

Prý ví, že při jednání představitelů odborů někteří argumentují tím, že „neprodáte majetky Vašich otců“. Ale on jako Jihočech a Budějovičák si myslí, že jsou zodpovědní nejen za „majetky svých otců“, ale také za to, v jakém městě budou žít jejich děti a vnoučata.

Každý, tedy i pan hejtman, kdo by se chtěl dozvědět alespoň základní informace o mnohaletém marném úsilí o postavení nové budovy Jihočeského divadla, je najde na stránkách Jihočeského divadla pod nadpisem Velké dobrodružství stavby historické budovy divadla. Je to čtení nedlouhé, zato smutné až tristní.

Zajímavé čtení nabízí i článek Kulturní budovy v Českých Budějovicích jsou vybydlené. O smyslu rekonstrukce Slavie trvají pochyby. Otevírá se 29. prosince, který vyšel 27. prosince loňského roku na webu JcTEĎ.cz.

Ano, není pochyb. Jedná se o České Budějovice, Evropské hlavní město kultury pro rok 2028.

Pokud si navíc připomeneme některé plánované či dokončované investice města a kraje (např. Dostavba a rekonstrukce kulturního domu Slavie, dříve „Armáďák“, která ale neřeší chybějící velký sál pro divadlo, za téměř jednu miliardu Kč, zbytečné bourání Zátkova nábřeží, nebo výstavbu budovy Alšovy jihočeské galerie na Senovážném náměstí, tedy v místech, kde byl 21. října roku 1945 slavnostně položen základní kámen pro postavení nové budovy Jihočeského národního divadla), možná  někteří dojdeme k poněkud jinému názoru, než odboráři.

Já vnímám jeho počínání nejen jako žádost či nátlak, ale spíš jako nehoráznost.

Zdeněk Lanz