Program koncertu slibuje skvělou atmosféru a nezapomenutelné melodie, které zahrají oblíbené kapely Babouci, Krajanka, Kubešovanka a Veselka. Tyto kapely si připravily výběr z nejkrásnějších skladeb Ladislava Kubeše, které vás zaručeně pohladí na duši a přenesou vás do časů, kdy jeho hudba rozeznívala srdce posluchačů.
Celým odpolednem vás provede moderátor Miloň Čepelka, jehož poutavé vyprávění dodá akci jedinečný ráz. Koncert se koná pod širým nebem, v krásném prostředí Borkovic.

Vstupné na koncert je zdarma a to je příležitost pro rodinný výlet či setkání s přáteli při poslechu kvalitní hudby. Přijďte si připomenout dílo a odkaz Ladislava Kubeše, jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů, a společně oslavit tento významný jubilejní den.

Ladislav Kubeš: „Povím vám, proč mám rád dechovou hudbu a proč jsem jí oddaně sloužil: Protože jejím základem je dech. Bez dechu není života, dech je tvořivá síla. Naši dědové a otcové to věděli, a kdo to chce dnes popírat, je sám proti sobě. Česká dechovka nezahyne, její krásná živá tradice to nedovolí.“

Miloň Čepelka: „Proč Ladislav Kubeš ve svých písničkách, orchestrálkách i v úpravách národních písní stále žije? Protože byl přirozeně muzikální, obyčejný i vynalézavý, pilný a vytrvalý, vzdor popularitě skromný, avšak hrdý, a protože měl svou práci a lidi rád. To je nejlepší směs vlastností nejen pro muzikanta.“

Ladislav Kubeš • 23. února 1924 – 26. srpna 1998
Klasik, jehož jméno září u nás doma i v zahraničí. Všude se stále hrají jak jeho písničky a úpravy jihočeských lidových písní, tak skladby orchestrální.
Výčet titulů je dlouhý. Připomeňme alespoň instrumentální Jihočeskou polku, které se v německy mluvících zemích prodalo na milion kusů, nádhernou písničku Nad Lužnicí svítá v témže rytmu nebo Borkovickou polku věnovanou právě jeho rodišti.
Narodil se v jihočeských Borkovicích. Jeho skladby a písničky znějí každou chvíli u nás i v zahraničí.
Jeho otec Matěj vedl své čtyři syny k hudbě. Ladislav se pod tatínkovou péčí už jako mladík naučil na baskřídlovku, pozoun a tubu. V jeho kapele hrál po boku bratrů i strýce a švagra v širém okolí svého domova i daleko ve světě, například na cestách s italským cirkusem Belli.
Po druhé světové válce hrál v divadelním orchestru v Českých Budějovicích a v lázeňském v Mariánských Lázních. Brzy začal také s prvními autorskými pokusy. V Jindřichově Hradci hrál pod vedením skladatele a dirigenta Ferdinanda Škrobáka, tehdy díky rozhlasovým nahrávkám dobře známý po celé republice. Právě tam vznikla Kubešova Jihočeská polka, skladba snad nejznámější, paradoxně však víc v zahraničí než doma.
Oficiální nakladatelství umělce odmítala, a tak vlastními silami rozepsané skladby posílal amatérským kapelám po celé republice. Tak ho před padesáti lety poznal i Miloň Čepelka. Na jeho autorském koncertu, kam Kubeše pozvala místní kapela Opočenka a tam započala jejich spolupráce.
V roce 1975 pozval Ladislava Kubeše s jeho tehdejší Blaťáckou kapelou sám rakouský prezident Kirchschläger do svého sídla ve Vídni.
Přestože měl v roce 1987 Ladislav Kubeš dávno za sebou uznání ze světové výstavy v Montrealu, jeho Jihočeské polky v podání slavného německého Orchestru Ernsta Mosche se prodalo na gramofonových deskách přes milion kusů, v Praze mu stále odmítali přístup do nahrávacích studií a tisknout jeho skladby. Dnes je to minulost a talent zvítězil nad závistivou lidskou nepřízní. Například v sousedním Rakousku dokonce dosáhli toho, že se tradice Jihočeské dechové hudby v Brand-Nagelbergu dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace OSN UNESCO. (V rakouském městě Brand-Nagelbergu mají dokonce krojovanou kapelu pojmenovanou Kubešovanka díky Jürgenu Uitzovi z Trachtenkapelle Band.