Borůvkobraní: Vítěz soutěže jedlíků posnídal borůvkový jogurt a pak spořádal 23 knedlíků. Večer si dá svíčkovou










































Za prvním Josefem Voharčíkem z Žirovnice na Pelhřimovsku skončil loňský vítěz Luboš David z Veselí nad Lužnicí. S 21 knedlíky zaostal za Voharčíkem o pouhé dva kousky. Oproti loňsku si ale o jeden knedlík polepšil. Třetí post za 16 snědených knedlíků připadl Luboši Maurencovi z Velešína. O stupně vítězů se pak podělily všechny tři zúčastněné ženy. Nejlepší byla s devíti zkonzumovanými knedlíky Martina Suchanová z Lásenice na Jindřichohradecku. Druhý post brala za sedm snědených knedlíků Eva Roytová z Českých Budějovic a třetí za čtyři zbaštěné kousky Marie Zemanová z Borovan.
Den před soutěží snědl čtyři rajčata a dva banány. Zapil to vodou
Josef Voharčík, který usedl za stůl s číslem šest, ladil během soboty formu na nedělní soutěž speciálně upraveným jídelníčkem. „Snědl jsem jen čtyři rajčata, dva banány a trochu se k tomu napil vody. Ráno jsem posnídal borůvkový jogurt také s trochou vody a vyrazil na cestu,“ popsal svůj předsoutěžní režim. Dodal, že tato soutěž je hlavně o veliké vůli a že má rád výzvy. „Pokud vůli nemáte, tak toho tolik opravdu nesníte. Jediné, co mi nesedí, je, že se knedlíky nesmějí ničím zapíjet. Kdyby ano, tak bych jich zvládnul i 35. Jinak v Borovanech, kde jsem již počtvrté, se mi moc líbí. Zejména ta příjemná domácká atmosféra. Až večer dorazím do Žirovnice, tak si ale dám svíčkovou s deseti knedlíky, už se na ni těším,“ řekl muž s doslova kachním žaludkem.
To vítězka Martina Suchanová žádnou proceduru před kláním nepodstoupila. „Do soutěže jsem šla zkrátka z jedné vody načisto. Jsem tu navíc dnes poprvé a hned jsem vyhrála, takže mám velkou radost. Když to půjde, ráda sem přijedu zase za rok. Je to tu bezvadné,“ uvedla.
S přípravou devíti tisíc borůvkových knedlíků, včetně těch na nedělní klání, měla v kuchyni borovanské základní školy od sobotního rána práci i hlavní kuchařka Pavlína Hamrová z Rodvínova na Jindřichohradecku. „Letos jsem tu už posedmé. V sobotu jsem vstávala ve čtyři a v neděli v pět, abychom měli pro návštěvníky i soutěžící vše připraveno. Náš sedmičlenný tým přitom spotřebuje cirka 360 kilo mouky a 450 kilo borůvek,“ upřesnila Pavlína Hamrová, kuchařka ze Základní školy Jindřichův Hradec II.
Na rozdíl od soutěžících, si musel v sobotu vystát téměř nekonečnou frontu na své oblíbené borůvkáče Jaroslav Vrána z Benešova. „Rozhodně nelituji. Byly skvělý, jako vždy. Jsem tu totiž počtvrté. Nedaleko od Borovan mám kamaráda ze školy, který mě sem tehdy poprvé přivedl,“ sdělil s úsměvem rodák ze Středočeského kraje, který se porci tří knedlíků ještě rozhodl spláchnout borůvkovým pivem.
Jezdila za Stupkou na Živitelku, teď si popovídali v Borovanech
Vítanou novinkou byla premiérová návštěva Borůvkobraní naopak pro Janu Turnhoförovou ze Suchdola. Setkala se tu navíc se svým oblíbeným českobudějovickým kuchařem Petrem Stupkou. Ten tu připravoval lívanečky s borůvkovým žahourem a své zážitky z kulinářského řemesla dával všanc přes reproduktory. „Před mnoha lety jsem za ním a Přemkem Podlahou jezdila na Živitelku v Budějovicích. Jsem neskutečně ráda, že jsem se tu s ním mohla po takové době osobně setkat. Prohodili jsme pár milých slov na této akci, která je skvělá a těším se na další program,“ podotkla rovněž v sobotu návštěvnice Borůvkobraní z Českokrumlovska.
Již v sobotu dopoledne si na borovanském náměstí vystál frontu na borůvky u stánku Jiřího Vochozky také František Postl z Českých Budějovic. Z původně sem navezených 600 kilogramů lesních plodů si v chladicí tašce odnesl čtyři kila. Při ceně 320 korun za kilogram zaplatil i s balením přes 1 300 korun. „Jsem tu už podruhé a tato lidová slavnost se mi moc líbí. Z borůvek si doma uděláme koláč, knedlíky a zbytek zamrazíme,“ dodal.
Organizátoři naběhali 50 kilometrů. A starosta preferuje knedlíky
Starosta Borovan Vít Fialka dokreslil celou akci slovy. „Borůvkobraní je náš symbol. Návštěvnost našeho města s více než 4 000 obyvateli se mnohonásobně rozroste, při tom příjezdu tisíců návštěvníků, čehož si neskutečně ceníme. A zároveň je to i pochvala za to, že to děláme dobře. Poděkování patří všem, kteří, jak mi bylo sděleno, za poslední týden naběhali při finálních přípravách po městě přes 50 kilometrů pro to, aby se tu všichni příchozí z řad místních, lidí z blízkého okolí, ale i z daleka cítili dobře a skvěle si to užili,“ uvedl starosta Fialka s tím, že pokud by si měl z lesních plodů vybrat jeden pokrm, prim by pro něj na talíři hrály borůvkové knedlíky.
Akci tak velkého rozsahu kvitovali i borovanští restauratéři, kterým pravidelně přináší zvýšení tržeb. A svá denní menu u této příležitosti rozšířili o nabídku borůvkových specialit. „Určitě ten zisk během Borůvkobraní letí nahoru,“ shodla se například obsluha místního Hotelu Alf či naproti přes náměstí ležícího hostince a penzionu U Hofhanzlů.
V hledištích návštěvníci sledovali Doudleban i klauna Huga
Referentka kultury města Borovan Martina Lošková, která měla na starosti kulturní program Borůvkobraní, pak připomněla, že 19. ročník této akce nabídl návštěvníkům na čtyřhektarovém pozemku bývalého augustiniánského kláštera více než 130 stánků s občerstvením a řemeslnými výrobky. A na několika scénách se vystřídalo na 300 účinkujících. Velkému zájmu dospělých diváků se těšilo například sobotní vystoupení Národopisného souboru Doudleban, ti nejmenší se v týž den zase bavili třeba u pohádky Kterak měla zvířátka sjezd v podání klauna Huga.
„Z programu lze dále vypíchnout například kuchařské čarování Petra Stupky, borůvkové tvoření pro děti i dospělé, vystoupení kejklířů na chůdách doprovázené pěnovou show, tvořivé dílny či koncert pop-rockové kapely Black Tower. V Borůvkové zahradě se zase mohli zájemci seznámit s pěstováním zahradních borůvek, vazbou květin nebo si domů odnést sazenice borůvek,“ uzavřela Martina Lošková.
Diskuse k článku