Jaroslav Vrtiška z Neustupova u Mladé Vožice, tedy z tradiční bramborářské oblasti, je dlouholetým pěstitelem brambor. Pravidelně do Tábora jezdí i se svou další produkcí, nejen s bramborami. I podle jeho slov nejsou brambory tak kvalitní jako v minulých letech. Jsou uvnitř černé, je hodně odpadu. Ne že by jich bylo málo, ale jsou menší a drobnější. „Jediné, co by mohlo produkci brambor zachránit, je déšť. Kdyby nebylo takové sucho, určitě by bylo brambor více, byly by větší a nestály by takové peníze,“ říká Vrtiška. „Příští rok to bude zřejmě katastrofa, lidé asi dají kvůli ceně přednost těstovinám a rýži,“ dodává pěstitel pesimistickou předpověď. Každoročně se opakující sucho a zvyšující se vstupy pěstování samozřejmě cenu ovlivňují. Jaroslav Vrtiška například loni prodával brambory po 19 korunách za kilo, letos je to o šest korun více. Co bude příští rok, si netroufá předpovídat.

Brambory sází, ale s větší výměrou nepočítá. Většinou prý pěstitelé na Vožicku plochy, určené pro tuto plodinu, naopak spíše ubírají. „Výnosy jsou rok od roku menší a menší a náklady jsou vyšší a vyšší. Myslím, že se tenhle trend bude ještě prohlubovat, “ vidí důvod neuvěřitelné ceny brambor Jaroslav Vrtiška.

Jak jsou na tom výrobci hranolků a chipsů

Asi největším táborským zpracovatelem brambor je mrazírenská společnost Friall, produkující zejména zmražené bamborové výrobky. Ročně spotřebuje k výrobě 23 000 tun brambor a její produkce míří z poloviny na domácí trh a druhá polovina do zahraničí. „Budeme-li se bavit o vzrůstající ceně brambor, pak ani ta není fixní. Jiná je po sklizni a jiná v průběhu roku, kdy vzrůstají náklady například na skladování,“ ozřejmil Josef Hlavinka ze společnosti Friall. „Každý rok se cena pohybuje, ale letos je smluvní cena brambor o 100 procent vyšší než cena standardní,“ dodal Hlavinka. Cena bramborových hranolků by se ovšem podle něj neměla na trhu příliš měnit u velkoodběratelů a řetězců, kde je dlouhodobě nasmlouvána. Pohyb cen směrem vzhůru lze však očekávat na volném trhu, kde ji ovlivní aktuální cena brambor.

K velkým zpracovatelům brambor patří také choustnický Chio Chips společnosti Inter Snack, který vyrábí již od 60. let oblíbené smažené bramborové chipsy. Jak sdělil ředitel choustnického závodu Miloš Cikrt, o surovinu k výrobě nemají obavy. Brambory mají dlouhodobě nasmlouvané a více než tři čtvrtiny z nich jsou z domácí produkce. „Jestli zvyšující se cena brambor bude mít vliv i na cenu produkce, to je mimo moji kompetenci, musíte se obrátit na pražské ředitelství,“ uvedl. Tam jsme odpověď nezískali, protože jde patrně o obchodní tajemství.

Laici to vidí a odborníci potvrzují. Vysoké ceny brambor souvisí s vývojem počasí a suchem v loňském roce. Nepřízeň nezasáhla jenom Českou republiku, ale podstatnou část evropské produkce. Čeští bramboráři v lednu a v únoru doprodali zásoby a nelze to sanovat dovozem z Německa či Francie jako v letech předchozích, takže cena jde rapidně nahoru. Suché a horké počasí bylo totiž celoevropským problémem. Ceny brambor jsou přitom v České republice vyšší než například v Rakousku. Souvisí to se skutečností, že nejsme v bramborách narozdíl od Rakouska soběstační, takže naše jižní sousedy neúroda neovlivňuje tak fatálně jako Českou republiku. Brambor je ale nedostatek v celé Evropě.

-vř-

Co na to zemědělci?

Předseda Zemědělského družstva v Bernarticích na Písecku Pavel Novotný vysvětluje, proč Česko soběstačnost v bramborách ztratilo. Na Písecku podle něj konzumní brambory nepěstuje již žádné družstvo, nebo jen v minimální míře. Pokud se někde brambory na poli vyskytnou, jde spíš o brambory pro průmyslové zpracování.

„Dokud po roce 1990 obchody měli v rukou čeští vlastníci, dbali o spolupráci s českými zemědělci. Dnes je to tak, že zahraniční řetězce brambory odebírají od zahraničních dodavatelů a od nás by je chtěli, až když se projeví nedostatek jako letos. My už jsme se ale trhu přizpůsobili a dávno nejsme na pěstování brambor zařízení,“ říká Pavel Novotný.

Podle předsedy bernartického družstva jde o to, že zemědělcům nikdo negarantuje cenu a v době sázení brambor by neměli tušení, za kolik budou výsledný produkt prodávat. „Když bude brambor na trhu dost, prodávali bychom je pod rentabilitou. Proto se výměry snížily a teď je brambor málo a cena roste. Riziko pohybu ceny, které může být i v desítkách procent, za nás nikdo nenese, takže se nedá divit, že se zemědělci zařizují tak, aby pěstovali plodiny, kde určitá perspektiva rentability je,“ říká předseda družstva.

Rakousko může být podle jeho odhadu v bramborách soběstačné proto, že tamní zemědělci mají od obchodních řetězců garantován odběr své produkce za solidní cenu. „Cenu u nás garantují zemědělcům jen odběratelé brambor pro průmyslové zpracování, s obchodními řetězci tato spolupráce není,“ nastínil Pavel Novotný.

Na otázku, zda současný nedostatek brambor na trhu a možná i další suchý rok nepřiměje zemědělce se na brambory znovu zaměřit, odpověděl záporně. „To v žádném případě, nejsme už na to ani vybaveni technikou,“ řekl.

V podstatě to znamená, že kdo má kousek půdy a nechce být rukojmím obchodníků či přejít na rýži, musí si brambory zasadit sám. Na podzim pak zdravým pohybem při dobývání brambor nejspíš ušetří i za fitcentrum.

-lk-