Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Klavírní koncert

    Úterý 28.1 17:30 - Písek, Městská knihovna

  • Kytice – Divadlo Kašpar

    Úterý 28.1 20:00 - Divadlo Pod čarou, Písek

    Divadelní představení.

Zobrazit všechny události
 

Hejtmanka Ivana Stráská: Na soud o správní žalobě k zonaci na Šumavě čekáme

Ivana Stráská , Autor: Foto archiv JčTeď

Ivana Stráská     Autor: Foto archiv JčTeď

JIŽNÍ ČECHY - Jihočeská města a obce se postupně loučí s příjmy, které jim v minulosti vynášely obecní lesy. Naopak vlastnictví lesa se do budoucna jeví jako ztrátové, protože holiny po vytěžení stromů, napadených kůrovcem, bude potřeba zalesňovat. Do katastrofálních rozměrů přerostl problém kůrovce i na Šumavě. Zde je ve střetu vedení Jihočeského kraje se Správou Národního parku Šumava (NPŠ). Kraj nesouhlasí s návrhem nových zón, v nichž se má příštích 15 let určitým způsobem v lesích Šumavy zasahovat nebo naopak mají zůstat bezzásahové.


Správa Národního parku Šumava návrh zveřejnila v lednu. „Návrh nové zonace představovala jen mapa, ze které bylo možné pouze vyčíst, do které zóny území spadá. Naprosto chybělo jakékoli zdůvodnění, proč tomu tak je, na základě kterých skutečností bylo území do dané zóny začleněno, chyběla analýza ekosystémů, vyhodnocení dosavadní péče a rizik a k nalezení nebyly ani jakékoli odborné poznatky ze současného stavu přírody jak na Šumavě, tak i na celém území České republiky. Vzhledem k současné kůrovcové apokalypse považujeme takový postup za ohrožující nejen chráněné území parku, ale i celé okolní území," uvedla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská v srpnu, kdy se radní kraje rozhodli podat správní žalobu na proces přípravy nové zonace národního parku.

Kraj trvá na tom, že napřed mají být schváleny zásady péče pro jednotlivé zóny. Od srpna proběhlo několik pokusů o debatu zastánců protichůdných názorů na příští postup na Šumavě. Ukázalo se ale jen to, že obě strany sporu - v meritu věci o to, zda je v současné situaci třeba řízená péče nebo si příroda poradí, nejsou schopny debatovat u jednoho stolu. Jaký je aktuální stav? Odpovídá hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).

V jakém stadiu se nachází správní žaloba podaná Jihočeským krajem? Dá se už odhadnout termín projednávání u soudu?

Zatím čekáme, pokud vím, soud shromažďuje vyjádření jednotlivých aktérů.

Jak reaguje ministerstvo životního prostředí? Vyčká s přijetím vyhlášky o zonaci na rozhodnutí správního soudu?

My jsme žádnou oficiální žádost o posečkání na ministerstvo neposílali. V současné době probíhá připomínkové řízení k vyhlášce. To jsme podali a na svých připomínkách budeme trvat.

Kraj ve svých připomínkách uvádí, že návrh zonace nebyl projednán v řadě zastupitelstev obcí, kterých se dotýká. Správa NPŠ naopak uvádí, že v řadě zastupitelstev projednán byl, dá se nějak kvantifikovat, v kolika obcích projednán byl a nebyl?

My se domníváme, že hlasování o tak zásadní věci, jako je zařazení obce a jejích pozemků do určité zóny, by mělo podléhat rozhodnutí zastupitelstva podobně, jako mu podlehá územní plán nebo jeho změny. Zonace ovlivňuje rozvoj obce ještě více, než územní plán. Analogicky jsme tedy odvodili takovou povinnost a našeho zástupce v radě parku, doktora Zahradníka, jsme vybavili mandátem krajského zastupitelstva. Některé obce s naší argumentací souhlasily, jiné nikoli a rozhodoval o hlasování starosta jakožto statutár obce.

Máte informace, proč tedy návrh zonace některé obce v zastupitelstvech neprojednaly? Považují jej za nehotový bez zásad péče, nebo považují zástupce v Radě NPŠ za dostatečně fundované?

Spíše někteří starostové rozhodovali podle toho, jaké podmínky si pro své území vyjednali s národním parkem a zda s nimi byli spokojeni. Je ovšem třeba konstatovat, že v rámci rozhodování o zonaci se rozhoduje také o tom, jaká péče bude uplatňována v jednotlivých územích. Člen rady parkuju tedy rozhoduje i o tomto a my tvrdíme, že bez zpracovaných zásad péče tak nelze fundovaně učinit.

Jak dlouho může podle vás trvat proces přijetí zásad péče, kde by se dokázaly názorové protistrany shodnout na nějakém kompromisu?

To bude samozřejmě záležet na tom, jak kvalitně bude udělána analýza jednotlivých území a poté zpracovány zásady péče. Ten první návrh, o němž se v současné době jedná, bude třeba určitě dopracovat.

Bylo by řešením, aby zásady péče pro jednotlivé zóny nebyly na 15 let neměnné, ale obsahovaly možnost reagovat podle nečekaných scénářů vývoje na Šumavě?

Národní park již sedm let zásady péče nemá. Po celou dobu se péče řídí opatřeními managementu . Vzhledem k tomu, že právě zásady péče dávají možnost veřejnosti je připomínkovat, nepovažuji současný způsob peče za optimální. Právě opatření managementu však dává možnost reagovat na změněné potřeby péče.

Jak byste reagovala na argumenty lidí blízkých Správě Národního parku Šumava, že nynější postoje kraje jdou na ruku developerským snahám o zástavbu Šumavy ze zájmových kruhů ODS? Možná i ve výhledu konstrukcí budoucích koaličních spojení na kraji po volbách příští rok?

To je otřepaný a naprosto laciný argument. Tohle tvrzení nebylo nikdy podloženo žádnými věcnými důkazy. Ale hodí se stále. Je zajímavé, že těmto lidem nevadí 26 000 hektarů lesa sežraného kůrovcem. Podotýkám, že toho nejcennějšího. V poslední době se objevily informace, že zbytky cenných pralesů byly nalezeny hospodářských lesích. Není to náhodou proto, že tam se o les pečuje? Jaké dopady bude mít rychlé odumírání lesů na vodu v krajině? Naši předkové říkali, že na suché pole neprší. Jejich zkušenost potvrzuji současné vědecké studie. Podobně vědci, zabývající se například v Kanadě studiem kůrovce, zjistili, že jeho schopnost létat se vzdušnými proudy je daleko větší, než se u nás celá léta tvrdilo. Jihočeský kraj je po Vysočině druhým nejpostiženějším krajem, co se kůrovce týká. To, co jsem viděla v Telči, v Dačicích, to je apokalypsa. Obávám se, že v boji s kůrovcem taháme za kratší konec provazu. Těch vlivů je samozřejmě víc, teplo, sucho, rozdrobené vlastnictví, technika, nedostatek lidi. Ale za našimi hranicemi situaci stále ještě zvládají. A pokud jde o to, co bude po volbách, to porcujeme medvěda, který ještě běhá po lese.

Diskuse k článku - 18 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
« Novější příspěvky 1 2  | Starší příspěvky »
  • Jak 

    Reagovat

     

    Á polofašistické ekologické bojůvky se opět ozývají. Bod č.1 nechat tam kůrovce i s dřevem. Bod č.2 stále platí bod č.1.

    Vloženo 8.12.2019 16:43:17

  • Honza z Blatné 

    Reagovat

     

    Velmi bych někdy ocenil rozhovor s lesáky z německé strany, kde problém s kůrovcem zvládají, co si o našich postupech myslí.

    Vloženo 8.12.2019 08:17:02

  • petr 

    Reagovat

     

    O tom, jak se má v lesích na Šumavě hospodařit mají rozhodovat zejména zkušení odborníci, lidé, kteří jsou spjati s přírodou a znají její zákonitosti. Vyjadřovat by se k tomu měli také lidé, kteří zde žijí a místní samosprávy. Nechápu, proč by měli rozhodovat úředníci z ministerstva nebo ekologičtí aktivisti, kteří toho o lesu moc nevědí.

    Vloženo 8.12.2019 07:03:32

    • Standa 

      Reagovat

       

      To musím stoprocentně podepsat. A dal bych spíš na lesáky z praxe než na vědce z laboratoře.

      Vloženo 8.12.2019 08:10:10

    • Čím více samospráv do toho zatáhnou 

      Reagovat

       

      Tím více bude bujet korupce, klientelismus a opětovné drátování Šumavy (tentokrát s výhružnými nápisy PRIVAT!!). Už se to tam stalo, precedens a pěkně hnusný již existuje. Pupkáči z Prahy, ať si dále privatiSSují své Krkonoše, Špindl, ale zde by bylo lepší ponechat běh věcí tak jak je, bez švindlů s pozemky.

      Vloženo 9.12.2019 07:43:11

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Situaci kolem kůrovce přeci řešil senátor za ANO Jaroslav Věrovský z Mladé Vožice!!! Proto nechápu, že kůrovec ještě žije!!!

    Vloženo 7.12.2019 22:19:16

    • Jenomže 

      Reagovat

       

      Větrák neřešil apriori kůrovce, nýbrž pozemky pro jednoho kšeftaře.

      Vloženo 8.12.2019 14:06:24

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Dokud bude mít co žrát, bude žít. (kůrovec)

      Vloženo 10.12.2019 17:39:41

  • mojmír 

    Reagovat

     

    Chytré a zasvěcené otázky opravdové žurnalistky L. Kolářové. Bláboly a naivita populární političky I. Stráské.
    Chybí zde ovšem logicky názor p. P. Hrocha, náměstka hejtmanky kompetentního právě pro venkov, životní prostředí, zemědělství, kulturu atd. Tak ani nevíme, kdo tu žalobu JK proti vlastnímu státu, a vlastnímu hodnotnému NP Šumava, vlastně vymyslel.

    Vloženo 7.12.2019 20:19:56

« Novější příspěvky 1 2  | Starší příspěvky »
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace