Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Pouťové posezení s harmonikou

    neděle 16.6 11:00 - Božetice, místní kaplička a koupaliště

    Mše od 11.00 a ve 13.30 hodin začíná neckyáda.

  • Sekáč Podlesí

    neděle 16.6 8:00 - Tažovice, Kolčava

    Třetí ročník závodu v sečení kosou.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Soutěže (1)

 

Kdo bude uklízet?

V pondělí dopoledne jsem – jako často cestou v autě - poslouchala můj oblíbený rozhlasový pořad Host Lucie Výborné. Výborná je hlavně moderátorka Lucie, o tom žádná, a tentokrát si povídala s kolegou z Českého rozhlasu Vojtěchem Bergerem, který obdržel Česko-německou novinářskou cenu za rozhlasový seriál. Mapoval celý rok 2016 osudy pěti syrských migrantů v Německu. Řeč přišla i na to, jestli se chtějí po skončení války vrátit domů nebo v Německu zůstat. A samozřejmě i na to, čím se tam chtějí živit. Žena v jedné z rodin, které do Německa přišly, prohlásila, že nechce přijmout první práci, která se namane a dělat třeba uklízečku.

 

To mě zarazilo. Chápu, že monitorovanými respondenty byli většinou vzdělaní lidé ze Sýrie, ale mimoděk jsem si představila, že v podobné situaci asi byli čeští emigranti, kteří před rokem 1989 utíkali za hranice. Pochybuji, že by tehdy mohli odmítnout nabízenou práci a vyčkávat, až se namane něco lepšího. Myslím, že spíš začínali od píky a postupně se propracovávali třeba i ke své původní profesi.

Cesta v autě ubíhala a myšlenky se nabalovaly. Počátkem 90. let jsem taky byla rozhlasovou redaktorkou a účastnicí stáže v rádiu v německém Regensburku. Tehdy nám tam prezentovali svůj systém zabezpečení v nezaměstnanosti. Mockrát jsem si vzpomněla na jeho princip – kdo bere dávky, musí za ně odevzdávat práci pro společnost. Třeba pomáhat v nemocnici nebo při úklidu města. Němcům to připadalo samozřejmé a logické. Tenkrát.

Když v naší republice před několika lety vznikla povinnost veřejné služby a lidé pobírající dávky se měli denně hlásit do práce, bylo to zakrátko označeno za novodobé otrokářství a veřejná služba se zrušila. Argumenty zněly: Jak může někdo nutit nezaměstnanou učitelku, aby plela záhony? Učitelka (sekretářka, archeolog, kulturní antropolog...), přece studovali a získali kvalifikaci, takže jim společnost musí nabídnout odpovídající práci. Nebo rekvalifikaci, která se jim bude líbit.

Jaksi se tady zapomíná, že studijní obory našich středních a vysokých škol se značně míjejí se skutečnými potřebami trhu práce. Když budou střední a vysoké školy dál chrlit nevyužitelné absolventy, co s tím?

České továrny zoufale volají po obsluze výrobních linek. Nemocnice po obyčejných ošetřovatelkách, které nemocné umyjí a vynesou bažanta. Obchody po prodavačkách. Uklízení asi taky nebude zrovna práce, do které by se vystudovaní absolventi hrnuli.

Momentálně naše vláda povolává pracovníky z Ukrajiny. Aby u nás nastoupili na místa, kam se českým lidem nechce. Co kdyby taky po syrském vzoru řekli, že uklízet nechtějí a počkají si na lepší nabídku?

Kdo nám uklidí?

Systém pro Ukrajince je samozřejmě jiný. Mohou přijít pouze na předem sjednané pracovní místo. Nedostanou žádnou lepší nabídku než tu, která vyhovuje potřebám českého průmyslu. Narozdíl od syrských běženců si nemohou vybírat, takže člověka maně napadne, proč my, kteří si říkáme civilizovaní Evropané, máme na různé národy různá měřítka. A jestli náš přístup k Ukrajincům - ve srovnání se Syřany – taky náhodou nenese určité známky novodobého otroctví.

 

Diskuse k článku - 11 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
« Novější příspěvky 1 2  | Starší příspěvky »
  • stařec 

    Reagovat

     

    Pamatuju doby, kdy se Češi o práci "prali". Věděli totiž, co je to být bez práce a třít bídu. Za Hitlera a komunistů byla práce povinností. Všichni většinou brali přibližně stejě, jedno, kolik úsilí člověk vynaložil. Když se moci ujali Husákovy svazáci a pionýři, pracovní povinnost zrušili a lajdákům a nemakačenkům poskytují různé dávky, žije si převážná většina Čechů jako prasata v žitě. proč by se tedy namáhal práci shánět, že. proto musejí makat Ukrajinci, Vietnamci a další, když Čechům se dělat nechce, vlastně, nejsou k práci nuceni. Ne povinností pracovat, ale tučnými dávkami od státu. Vládnoucí parta a voliči jsou spojité nádoby. V zájemné symbióze spolu dobře vegetují.

    Vloženo 19.2.2017 16:39:10

  • Luca 

    Reagovat

     

    K té poslední větě článku. Nemyslete si, že oni si toho nejsou vědomi a někteří, neříkám že všichni, ale někteří toho dost využívají. Jejich trestné činy se zametou pod koberec, protože fabrika je potřebuje. Normální by bylo ukončení pracovního poměru a vrácení na Ukrajinu. A pokud bude vyhověno firmám, které usilují o tisíce ukrajinských dělníků, tak se situace bude horšit a nebude tu bezpečno, protože se s nimi bude jednat jako v bavlnce. Vím, o čem mluvím, protože se v personalistice pohybuji.

    Vloženo 5.2.2017 11:46:52

  • jan 

    Reagovat

     

    Paní redaktorko, máte pravdu. A také odvahu tuto pravdu napsat. Cizince vidíme běžně ve svém životě, na stavbách ukrajince, v obchodech vietnamce, v nemocnici zdravotní sestry i lékaře z "východu". Nic z toho nám nevadí, ti lidé pracují a přizpůsobili se životu v naší zemi. Jsme mírumilovný národ. Jen chceme žít v bezpečné zemi, zajistit svým dětem život bez násilí, v duchu našich tradic a hodnot. Může nám to někdo mít za zlé ?

    Vloženo 4.2.2017 17:47:57

  • Takkar 

    Reagovat

     

    Pokud existuje na světě místo, kde se může každý v klidu a svobodně rozhodnout, čím chce být, jak chce žít a čeho chce dosáhnout, je to tady.
    Můžeme studovat, cestovat, podnikat, pracovat, chlastat pivo, dělat cokoli co chceme.
    To není špatné.



    Akorát možná neškodí si to sem tam připomenout.

    Líbí se mi tu.

    Zůstanu tu i příští rok.
    Ringo

    Vloženo 4.2.2017 16:17:56

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Přes všechny ty výše popsané kruté hrůzy, ve kterých tady musíme žít, dokážeme každodenně řešit kraviny, jako kdo je baníkovec a kdo sparťan, že v televizi dávají ptákoviny,
    a dokážeme se smrtelně vážně hádat a urážet kvůli tomu, že jeden chce DPH zvednout
    o procento a druhý o dvě snížit.

    I přesto si lajsnu prohlásit, že se tady máme jako prasata v žitě, v nejklidnějším koutě galaxie. Nic důležitého tu nemáme, takže nám to nikdo nechce vzít. Nic nám zas tak moc nechybí, takže sami na nikoho neútočíme.
    Nejsme bůhvíjak bohatí, aby se nám sem stěhovaly hladové hordy, a nejsme zdaleka tak chudí, abychom se ve stěhovavé hordy proměnili sami.
    Díky tomu všemu sice nedržíme jako národ moc pohromadě, ale zase nás nikdo jako jedince nijak neomezuje, a nemá tendence násilím sjednocovat.

    Vloženo 4.2.2017 16:17:17

« Novější příspěvky 1 2  | Starší příspěvky »
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace