banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • On lâche les chiens (FR) + Accident Instantané (FR)

    neděle 21.7 20:00 - Tábor, Stánek (Žižkovo náměstí)

    Koncert.

  • S muzeem v přírodě

    neděle 21.7 8:00 - Písek, sraz Svatotrojický hřbitov

    Ornitologická procházka.

Zobrazit všechny události
 

Tři jihočeští zástupci v letošních nominacích na Českou cenu za architekturu

JIŽNÍ ČECHY - Česká komora architektů v lednu 2019 vyhlásila 4. ročník České ceny za architekturu. Architekti do ní přihlásili 186 realizací. Sedmičlenná mezinárodní odborná porota do užšího výběru nominovala 34 děl, ze kterých v listopadu vzejdou finalisté a držitel historicky čtvrté České ceny za architekturu. Jihočeský kraj v soutěži reprezentují Technologický dvůr od Boq Architekti, Rodinný dům v Litvínovicích od Atelier 111 Architekti a Usedlost Maneschowitz od A1 architects.

 

Stejně jako v předchozích ročnících byla většina nominovaných děl dokončena v loňském roce (26). Jejich typologie je různorodá. Silné zastoupení mají, jak bývá zvykem, projekty pro bydlení, ať už soukromé, určené pro rekreaci nebo hromadné. V letošním roce vzrostl počet přihlášených realizací veřejných prostranství, což se projevilo také u nominovaných děl.

Zda některá z realizací nacházejících se v Jihočeském kraji naváže na úspěšné reprezentanty z minulých ročníků - Javornickou palírnu a Komunitní centrum Máj, kteří se stali finalisty ročníku 2017, bude jasné 14. listopadu na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín v Praze. Na akci budou rovněž vyhlášeny výsledky ocenění za výjimečný počin a ceny partnerů. Předcházet bude pečlivý výběr poroty, která se s  realizacemi seznámí přímo v terénu.

Realizace v Jihočeském kraji

1. Technologický dvůr

Lokalita: České Budějovice
Autoři: Miroslav Stach, Jana Stachová

Jak skloubit skladový areál s prostorem, který bude přístupný veřejnosti? Jak se vypořádat s požadavkem umístit tři samostatné objekty na nepříliš velký pozemek a zachovat tak funkční dopravní a provozní vztahy? Skladové haly s showroomem pro předvedení výrobků a místo, kam dodavatelé technologií mohou vzít koncové zákazníky a pod jednou střechou probrat vše potřebné. Záměr byl od začátku vše udělat jinak. Největší důraz byl kladen na vytvoření veřejného prostoru. Semknutím všech tří hmot a mírným pootočením vzniklo malé nádvoří, trychtýřovitý prostor, který umožňuje návštěvníkům nerušený průchod do každé z hal. Rozsáhlý vodní prvek, stromořadí, lavičky, umělecké dílo, to vše jsou prvky, které by ve skladovém areálu málokdo čekal, a které areál zpřístupňují veřejnosti. Každá hala má administrativní a skladovou část. Administrativní části dominuje velkorysý světlík, prosklené příčky, prostor otevřený přes dvě podlaží. Skladová část je navržena účelně dle potřeb každé haly, zboží je zaváženo ze zadní části, kudy vede obslužná komunikace. Jedná se o železobetonový skelet s obvodovým pláštěm z PUR panelů a panelů z matného polykarbonátu. Polykarbonátová fasáda částečně odhaluje dění uvnitř skladových prostor a vytváří tak proměnlivou scenérii, která vynikne zejména v zimních měsících, kdy se brzy stmívá. Vše je doplněno ocelovými prvky a velkoformátovými hliníkovými okny v barvě antracitu.

2. Rodinný dům v Litvínovicích

Lokalita: Litvínovice
Autor: Jiří Weinzettl
Spoluautoři: Barbora Weinzettlová, Michal Hamada

Litvínovice se nacházejí asi pět kilometrů jižně od Českých Budějovic. Původní uliční strukturu přebíjí všemi směry se rozpínající sídelní kaše – zastavěné plochy vznikající developerskou formou zasíťování okolních dosud nezastavěných luk a polí. Kontext místa tedy představuje typický otisk současného masového přístupu k řešení otázky bydlení v rodinných domech v nově vznikajících příměstských čtvrtích. Devizu řešené rohové parcely autoři spatřují v její orientaci vůči světovým stranám: jedná se o mírně svažitý pozemek směrem k jihu, který lze zpřístupnit i z ulice ze strany severní. Morfologie okolí nenabízí významné dálkové průhledy. Kontrast mezi velikostí parcely (813 m2) a poměrně velkorysým stavebním programem vedl k logickému – v obdobných čtvrtích však ne zcela běžnému umístění domu: využití krajních možností legislativou stanovených minimálních odstupů. Objekt je totiž usazený pouhé dva metry od hranic veřejného prostoru. Využitím krajních možností usazení domu nabývá na dimenzi i soukromá zahrada. Zatímco interiér počítá s využitím řemeslných nábytkových prvků, přírodních materiálů i barev, vnějšímu výrazu domu přispívá určitá střízlivost – absence detailu (střešní plášť bez přesahu, omítka bez soklu, okno bez rámu). Jistá forma askeze – minimalismu je v tomto případě odpovědí na v okolí všudypřítomnou přesycenost.

3. Usedlost Maneschowitz

Lokalita: Manešovice
Autoři: David Maštálka, Lenka Křemenová, Tereza Schneiderová
Spoluautoři: Matěj Michal Žaloudek

Původní dvůr se dvěma staveními navrhlo architektonické studio doplnit o třetí – hostovský dům umístěný v podélné ose dvora, který slouží pro ubytování hostů a širší rodiny. Původní dvůr uzavřený dřevěnou stěnou se díky důmyslné dispozici částečně otevřel do zadní zahrady, ale zároveň si zachoval svou charakteristickou atmosféru, tak jak je možné jí vysledovat z historických map. Dříve usedlost tvořil větší soubor hospodářských staveb než je tomu dnes. Návrh umístění novostavby domu pro hosty na charakter původního osídlení volně navazuje, ovšem jazykem současné architektury. Podobná typologie uzavřených dvorů je patrná i u okolních statků Manešovic. Nový hostovský dům dvůr uzavírá, ale zároveň vytváří velkorysý průhled skrz jeho otevřený střed přízemí. Volně tak parafrázuje historické průjezdné mlaty stodol. Intimita uzavřeného dvora, tak získává novou dimenzi propojení se až za humna starého statku. Dřevěná novostavba domu pro hosty uzavírá pomyslně svou střechou celý dvůr, ale v přízemí se otevírá výhledům do záhumenní krajiny. Dům je rozdělen na tři části – dva krajní domy s vegetační sedlovou střechou, v nichž jsou apartmány a pokoje pro hosty širší rodiny. Třetí částí je zastřešený střed domu s velkorysou pobytovou prkennou palubou - pomyslné rozšíření zastřešeného dvora, vytvářející v létě příjemný stín, při dešti naopak střechu nad hlavou. V části paluby je provedeno nůžkově otevíratelné zasklení, které umožňuje závětří pro posezení v tzv. „ rodinné hospodě". Střed domu je otevřený až do krovu střechy a pouze nad „hospodou" je galerie zamýšlená jako budoucí herna.

Všech 34 nominovaných realizací může veřejnost zhlédnout také na výstavě ve Spolkovém domě ve Slavonicích. Výstava potrvá až do 9. září, otevřeno je každý den od 10 do 18 hodin. 

Diskuse k článku - 4 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • X 

    Reagovat

     

    Se divím, že tam není Lesovna :-)

    Vloženo 12.7.2019 14:44:30

  • Střídavě jasno oblačno, ale 

    Reagovat

     

    Chalupářská inteligence je nezničitelná

    Vloženo 12.7.2019 14:18:59

  •  

    Reagovat

     

    Jane, myslím, že je to jako s módními návrháři. Na přehlídkách jsou často modely, které nejsou vůbec nositelné, ale všichni jim tleskají. V praxi nepoužitelné, většinou.

    Vloženo 12.7.2019 08:12:27

  • jan 

    Reagovat

     

    Střecha bez přesahu, omítka bez soklu, okna bez rámu ? V menších sídelních jednotkách jsou právě tyto věci typické pro rodinné domy, navíc plní funkci nejenom estetickou. Přesah střechy je podle mého soudu důležitý, zabraňuje přehřívání interiéru (slunce po určitým úhlem nesvítí přímo do oken), ale taky částečně brání vlhnutí obvodových stěn vlivem deště. Podobně je tomu v případě soklu, který plní izolační funkci. Nevím, co se dnes mladí architekti na těch fakultách učí. Pak se lidé diví, že mají v domech plísně.

    Vloženo 12.7.2019 06:20:41

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace