Čemu přisuzujete dnešní porážku se Slavií?
Dneska jsme vůbec neměli pohyb. Nehráli jsme dobře a asi musíme být rádi, že máme ten bod, protože Slavia měla spoustu šancí. Určitě víc než my. Proto si myslím, že jsme dneska prohráli zaslouženě. Kromě pár pasáží ve třetí třetině jsme zkrátka byli horší, podle toho to dopadlo.

Prohráli jste i čtvrtý zápas, který šel do prodloužení. Dá se v tom hledat nějaká souvislost, nebo je to jen shoda okolností?
Těžko říct. Je pravda, že máme čtyři prodloužení a čtyři porážky, ale spíš to tak prostě vyšlo. Dneska jsme tam dali tyčku, mohlo to dopadnout obráceně. Občas hru tři na tři trénujeme, tak snad se to zvedne.

Po utkání jste převzal cenu pro hráče měsíce, berete to jako odměnu za bodový rekord mezi prvoligovými obránci?
Asi to tak bude. Dá se říct, že zatím mám asi životní sezonu. Že tady překonám takový rekord už 11. ledna, to tu nejspíš nečekal nikdo. Ani já ne. Zatím je to super, tak jen doufám, že i z týmového hlediska dopadne na konci celá sezona tak, jak si tu přejeme.

Jste jedním z těch hráčů, kteří sledují, kolik mají na kontě zrovna bodů?
To bych zrovna neřekl, i když každý tak nějak ví, jak je na tom. My máme v šatně aktuální statistiky vždycky vyvěšené, takže jsem dopředu věděl, že se k té metě blížím. Přehled o tom máme.

Dlouho jste v rakouské akademii v Salzburgu strávil mládežnické roky v útoku. Pomáhá vám nyní, že máte v útočném pásmu lepší orientaci než ortodoxní obránci?
Určitě to tak může být, protože dokážu situace vidět i ze druhé strany a číst hru. Hlavně v přečíslení mi to pomáhá, když třeba doplním útočníky ze druhé vlny a dostanu se do šance, tak to možná dokážu vyřešit lépe.

Momentálně máte v týmu obojživelníka Jakuba Babku, který zase jako útočník zaskakuje v případě potřeby v obraně. Ptal se vás na nějaké rady, když máte opačnou zkušenost?
Že by se mě vyloženě ptal, to ne. Ale my vedle sebe sedíme v šatně, takže si o tom občas popovídáme. Ale myslím, že Kuba to zvládá dobře. On hodně dobře bruslí, takže v tom má mezi beky výhodu.

V souvislosti s překonáním zmíněného rekordu jste se stal tak trochu středem zájmu novinářů. Vyžíváte se v tom, nebo si naopak říkáte, že už je toho moc?
Nějak nad tím nepřemýšlím, i když je pravda, že poslední dobou toho bylo víc. Prostě si říkám, že k tomu rekordu to patří. Když se vám něco povede, musíte s nějakým zájmem počítat.

Trenér Václav Prospal o bodovém přínosu Pavla Pýchy

„Jeho čísla jsou vynikající, to hovoří za všechno. Má herní a hokejové myšlení, takže ofenzivní potenciál měl vždycky obrovský. Asi nikdo nečekal, že bude mít tolik bodů, ale proč ne. Je to odměna za práci, kterou hokeji dává a co mu obětuje. Je to mladý a poctivý hráč, který má obrovský potenciál. Už jen to, že nosí kapitánské céčko v takhle raném věku, jasně ukazuje, jak na něho my trenéři i manšaft nahlížíme. Nejen jako na hráče, ale i jako na člověka, to je strašně důležité. Záleží mu na tom, jak hraje jeho tým i on sám.“