Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Příběh projektu - kasárna

    Úterý 22.10 17:30 - Písek, Knihovna

    Beseda s architektem.

  • České tajemno

    Úterý 22.10 19:00 - Strakonice, Rytířský sál

    Nejtajemnější domácí záhady.

Zobrazit všechny události
 

Zdeněk Bezecný: Strážníci mají být městská stráž. Nemají suplovat policii

ČESKÉ BUDĚJOVICE – V nové Poslanecké sněmovně se jihočeský poslanec Zdeněk Bezecný ocitl v nové roli – opoziční. Historik, vysokoškolský učitel a původně lidovecký komunální politik v Českých Budějovicích se stal později členem TOP 09. Za tu byl v roce 2010 zvolen poslancem, když na kandidátce přeskočil Vlastu Parkanovou. Po pádu Nečasovy vlády se znovu ucházel o mandát v předčasných volbách a tentokrát na krajské kandidátce uspěl jako druhý v pořadí. Jako lídra kandidátky ho pro změnu přeskočil další vysokoškolský pedagog z Budějovic František Vácha. Opoziční roli teď tedy testují spolu.

 

Jak se cítíte v opoziční roli?

Je to pro mě nové. Opoziční zkušenost má vlastně v našem klubu TOP 09 málokdo. Mám ji ale už z krajského zastupitelstva. Z opoziční práce jen zdánlivě neplyne odpovědnost. Naší povinností je dobře znát všechny kroky současné koalice. Vůči Rusnokově vládě byli v opozici vlastně skoro všichni.

Co se vám ve vládním programu nelíbí a vůči čemu se budete vymezovat?

Vůči množství slibů. Nevím, kde by se na jejich uskutečnění vzaly prostředky. My budeme pečlivě hlídat, aby se udržel trend rozpočtové odpovědnosti. Obáváme se porušování tohoto trendu ve snaze mnohým se zalíbit.

Třeba učitelům, kterým ministr školství slibuje zvýšení platů?

Každý ministr školství chtěl přidat učitelům a zavést kariérní řád, aby odměňování stálo na jejich schopnostech. Já se ve školství pohybuji od první třídy základní školy, takže ty sliby samozřejmě znám. Ano, ta práce je určitě nedoceněná, ale pokud se slibuje zvýšení platů, je nutné říct, kde jinde se ušetří anebo jestli se tato vláda chystá zvýšit deficit státního rozpočtu.

Nemyslíte, že by ruku v ruce mělo jít také testování kvality výstupů učitelské práce? Tedy znalostí žáků?

Ten trend je v pořádku, ale není to samospasitelné. Je třeba to doplnit odpovědnou manažerskou prací vedení škol na vytváření systémů celoživotního vzdělávání. Je nutné se zamyslet k čemu děti vzdělávat. Jestli dnešní škola připravuje na život ve společnosti 21. století, v němž se budou lidé muset vzdělávat celý život. Důležitější je umět si informace vyhledávat a interpretovat je než mít penzum znalostí v hlavě. A otázkou také je, zda jsou učitelé dostatečně motivováni.

Co ještě pravici vadí na plánech nastupující koalice?

Obecnost programu a nevyváženost některých oblastí – to se týká kultury, školství a bezpečnosti, které se věnuji. V oblasti kultury nejsou dostatečně popsány mechanismy, jak dosáhnout cílů – obecné řeči o podpoře živé kultury postrádají výraznější představu. V oblasti bezpečnosti je patrné soustředění spíše na otázku počtu policistů, ale není řešena úloha lepšího fungování, dokončení struktury a nezaznívá odpověď na to, co dál s policií městskou a obecní.

Co si vy myslíte o roli městské policie?

Já myslím, že by měla být městskou stráží. Její úlohou by měla být kontrola dodržování městských vyhlášek a pořádku. Kdežto ze strany koalice zaznívají úvahy o přibližování k Policii ČR včetně úvah o tom, že by na strážníky měl být vztahován služební zákon. Někde obecní policie supluje nebo doplňuje funkce Policie ČR. Klasickým příkladem je oblast dopravy. V minulém volebním období byla na stole velká novela zákona o obecní policii ve snaze posílit její pravomoci. Neprošlo to ani výborem. Předpokládám, že se tato otázka znovu vrátí, už proto, že expertem pro bezpečnost za hnutí ANO je Bronislav Švarc, který byl šéfem městské policie v Mostě. Já ale zastávám názor, že strážníci mají plnit roli městské stráže, a slovo policie v názvu v tomto případě zbytečně mate.

Existuje něco, na čem se s vládními stranami shodnete?

Zdá se, že na zákonu o pobytu cizinců bude shoda. Ten zjednodušuje zaměstnávání cizinců, aby nemuseli zvlášť žádat o dlouhodobý pobyt a o povolení pracovat. Je to jen implementování evropské normy. My budeme vždy vázáni postupem Evropské unie na rozdíl třeba od Švýcarska, kde měli nedávno o vztahu k cizincům referendum.

Nemohla by se Česká republika inspirovat a o důležitých věcech také vyhlašovat referenda?

Já nevím, jestli se můžeme srovnávat se Švýcarskem, kde je více než 160 letá tradice politické kontinuity, kdežto u nás tento typ přímé demokracie nebyl zakotven nikdy ani v prvorepublikové tradici. A jsme také nesrovnatelně mladší demokracie.

Někdy se přece začít musí, nebo ne?

Ano, ale měli bychom si to vyzkoušet na tom, co už umožněno je. Obecní a krajská referenda možná jsou. Před pár dny se třeba konalo referendum o umístění sběrného dvora ve Zlivi. Politici výsledky referend respektují. Měli bychom se ale v první řadě naučit chodit k volbám. Jestli k volbám do sněmovny přijde 50 nebo 60 procent voličů – a to nemluvím o ještě daleko nižší účasti u krajských nebo druhých kol senátních voleb, tak kolik by jich chodilo k referendu? I zkušenost ze Slovenska říká, že účast je nízká.

Přímá volba prezidenta ale přece fungovala...

Ano, protože do druhého kola se dostaly dvě nejvyhraněnější osobnosti. Ukázalo se, že to je naprosté rozdělení tradic a pohledů. Pro mě jako historika to bylo neobyčejně zajímavé.

Myslíte, že prezident Zeman tu rozdělenou společnost teď sjednocuje?

Ne. Zůstala rozdělená 52 ku 48 procentům. On sám sebe definuje jako levicového prezidenta, takže bude oslovovat část levicového spektra.

Bude TOP 09 teď při krizi ODS usilovat o vedoucí roli pravice?

To bude záležet na naší práci v opozici. Za čtyři roky existence TOP 09 se nám povedlo dokázat, že nejsme strana na jedno použití, jak to tady s novými stranami bývalo. I v předčasných parlamentních volbách se ukázalo, že tu je naše voličské jádro. Dvanáct procent je slušný výsledek a vnitřní soudržnost je, myslím, v pořádku. Šance být nejsilnější pravicovou stranou tady je. Otázka přitom zní, co to je pravice a jak silná bude. Vymezování na pravici a levici je totiž spíš produktem 19. století, kde se to označení vžilo podle toho, kde kdo seděl v parlamentu a uprostřed bylo takzvané bahno. To zní dnes pejorativně, ale znamenalo to široké vymezení bez hlubšího ideového základu na rozdíl od tradičních proudů jako je konzervativní, liberální nebo socialistický směr. Teď zrovna vládne zmatek, protože do vlády nastupuje hnutí rozkročené pravolevě, mění pozice směrem k voličům a ve vládě naopak staví pravicové postuláty. Evropa se celkově ubírá levicovým směrem. V Německu sice vyhrála volby CDU-CSU, ale jejím programem je potvrzování sociálních jistot. Svou roli může sehrát i pocit ohrožení. A ten zdaleka nemusí znamenat nebezpečí zvenčí. Evropa si zažila období blahobytu a teď přicházejí obavy, že sociální stát nebude ufinancovatelný.

Co říkáte na to, že si bývalý ministr spravednosti z ODS Jiří Pospíšil přesedl ve sněmovně k TOP 09?

Pan Pospíšil zůstal jako nezařazený poslanec, takže má logicky ve sněmovně nárok na místo s číslem 200. Že se to místo nachází zrovna vedle TOP 09, je náhoda. A musí to být ještě potvrzeno hlasováním o zasedacím pořádku v parlamentu. Na druhé straně pan Pospíšil nikdy nebyl svými názory a hlasováním vzdálen od postojů TOP 09. Blízká je nám jeho snaha o nestrannost státních zastupitelství a jeho práce na Občanském zákoníku.

Přijímáte do strany přeběhlíky?

V souvislosti s Jiřím Pospíšilem je tahle otázka zbytečná. Nepodal k nám přihlášku a budeme spolupracovat na úrovni poslaneckého klubu.

A obecně připadá v úvahu přijetí bývalého člena jiné strany do TOP 09?

Já bych neviděl dramaticky, jestliže někdo během politické kariéry změní stranu, pokud nezmění své hodnoty a názory. Opakuji, že u Jiřího Pospíšila není členství v TOP 09 aktuální. Je ale možná spolupráce při hledání společného kandidáta do Senátu. Že by se chystaly zásadní přestupy z ODS k nám, o tom nevím. Zásadní odchody z ODS byly už před čtyřmi roky. Možnosti spolupráce se budou dohadovat před senátními volbami.

Nedávno se na kraji sešli jihočeští poslanci a shodli se na prioritách, o které je třeba pro jižní Čechy usilovat. Co je pro vás priorita priorit?

Nekonečný příběh dálnice D3 a dobudování dálniční sítě. Jižní Čechy byly vždycky trochu odstrčené. Moravskoslezský kraj má postaveno dvakrát tolik. Je třeba udržet dálniční tah na jih mezi prioritami státu a nezapomenout na silnici R4 a dobudování důležitých obchvatů jako je Lišov nebo Česnovice – Dasný.

Obchvaty slíbila budovat také Jaderná elektrárna Temelín v souvislosti se svou dostavbou. Ale tu zřejmě nová vláda dává k ledu?

V případě Temelína asi nejvíc platí, že poslanec není regionální lobbista. Ačkoli by dostavba Temelína přinesla zvýšení zaměstnanosti a vybudování dopravní infrastruktury, nemůže to přece zatížit celou společnost vysokými náklady, kdyby se měl stát zavázat vykupovat vyrobenou elektřinu za garantované ceny – jak si představuje ČEZ. To nelze akceptovat. Myslím, že s dostavbou není třeba spěchat. I firma ČEZ říká, že další elektřina z Jaderné elektrárny Temelín bude potřeba po roce 2030. Nejsem tedy apriori proti dostavbě, ale nemůže to být ekonomický nesmysl za každou cenu.

Libuše Kolářová

 

 

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace