Vedoucí odboru Kanceláře architekta města Kateřina Čechová shrnula dosavadní postup a informovala, že Jana Moravcová z ateliéru Norma architekti dopracovala vítězný návrh do územní studie. Teď přichází na řadu společnost 4ct. Ta zpracovala ekonomický model, který řeší, kdo a za jakých podmínek by mohl čtvrť vybudovat.

Město počítá s tím, že by investovalo do domu s nájemními byty u parku, ale nevylučuje ani varianty podílu města v jiných bytových blocích na pozemcích bývalých kasáren, např. formou PPP projektů, družstevního bydlení (město může vložit pozemky výměnou za podíl v družstvu) či formou práva stavby na určenou dobu. 

Město Tábor odhaduje, že čtvrť až se 700 byty různých typů, občanskou vybaveností a veřejnými prostory včetně rozšíření stávajícího parku bude vznikat odhadem 10 až 15 let. Území je v plánu zastavět čtyřpodlažními viladomy, koncentrovanými městskými domy, takzvanými townhousy, vyššími bytovkami a nájemním deskovým domem, který by odděloval park od parkoviště u zimního stadionu. Vstup do nové čtvrti se předpokládá náměstím na křižovatce ulic Kyjevská a Kpt. Jaroše, kde má vzniknout také nový kruhový objezd. 

Areál má kromě bytů nabídnout park, služby, komerční prostory, mateřskou školu a komunitní dům s prostory pro spolky. Jak popsala krajinářská architektka Pavlína Malíková, v plánu je využít zatrubněný potok, který aktuálně není vidět, vyvést ho na povrch, začlenit do struktury parku a využít pro vznik vodní plochy uprostřed parku a chytré hospodaření s dešťovou vodou. 

Řeč byla o promenádě, která má vést celou čtvrtí s cílem umožnit průchod do volné krajiny. V úvahu připadá spíš jižní směr do Tismenického údolí, protože na severu vede za městem koridor silnice I/19. 

Přítomní občané měli ale nejvíc dotazů na parkování. Studie počítá se 770 parkovacími místy, námitky, že to nemůže pro 700 bytů stačit, předem odmítala Kateřina Čechová argumenty, že ve světě už jsou auta nadstandard a budoucnost má jedno auto v rodině, zejména, když Tábor má kvalitní veřejnou dopravu. To lidé nahlas nekomentovali, ale rozhlíželi se po sobě nevěřícně. Jeden dotaz se týkal zachování pietního místa popraviště. Starosta Štěpán Pavlík ujistil, že památník zůstane, odstraněna bude ale část zdi a tím se celá čtvrť propojí i s parkem u pietního místa popraviště. 

Ukázalo se, že drtivá většina lidí přišla kvůli avizovanému městskému domu s nájemními byty na rozhraní parku. Šťastná nebyla jeho první vizualizace, ani pracovní název pavlačový dům. Starosta Štěpán Pavlík o tom mluvil už před nedávnem – v lidech je zakořeněná představa prvorepulibkových pavlačí domů se sociálními byty. Z řad veřejnosti zaznívaly takové obavy. Například to, že lidé si na sousedním Pražském sídlišti postavili před lety družstevní byty a mají obavy, jaké sousedy by jim město nastěhovalo do sociálních bytů. Město ale návrh domu snížilo, vznikla nová představa s odstupňovanými balkony a v domě mají být byty od 1+kk až po 5+kk, některé mezonetové. Město také jedná s nemocnicí a uvažuje, že by část bytů mohla sloužit pro zdravotníky. Nemocnice by tuto nabídku uvítala pro přilákání a stabilizaci kvalitních zaměstnanců. 

Přesto zaznívaly odmítavé hlasy – například: „Ani nevíte, koho tu ubytujete, nějaké islamisty nebo teroristy, já to tu nechci.“ Další dotaz zněl, zda někdo z aktérů prezentace v této lokalitě vyrostl. Ozvala se místostarostka Lenka Horejsková. Řekla, že žije na Pražském sídlišti od čtyř let, ale z bytového domu na rozhraní parku taky není úplně nadšená. Ozvaly se i obavy, jestli dům nezmenší kapacitu parkoviště u zimního stadionu pro návštěvníky zápasů. Starosta ujistil, že na této ploše má naopak sto míst přibýt. Lidé se ptali i na to, jak chce město ošetřit, aby nový park uprostřed nové čtvrti také neobsadili havrani stejně jako Pražské sídliště. Dostali odpověď, že to nikdo nezaručí. Havran je chráněný, i na Pražském sídlišti město může jen v rámci zákona před dobou hnízdění sundávat ze stromů stará hnízda. 

Aby se mohl stavět bytový dům u parku, musí také napřed zastupitelstvo změnit územní plán. Nyní pozemek, kde se počítá s výstavbou, územní plán vymezuje jako dopravní plochu. 

Obavy vyjadřovali také lidé z domu 3140, který jako první vyrostl v bývalých kasárnách. Nelíbila se jim blízkost chystané zástavby, tu na jejich přání architekti o něco posunuli. Přesto se některým obyvatelům tohoto bytového domu nelíbí, že budou mít výhled na zamýšlený komunitní dům. A znepokojuje je i to, zda nepřijdou o parkování, kterého zatím mají kolem domu habaděj. Ptali se také, jak dlouho výstavba potrvá. Neradi by žili patnáct let na staveništi.  

Zástupci města nejbližší postup nastínili. Teď město vypíše výběrové řízení na pozici koordinátora dalšího postupu ve Dvorcích. „Mělo by jít o člověka se zkušenostmi s developmentem, který zahájí konzultace se soukromými developery, bytovými družstvy nebo bankami, jak o tom hovoří doporučovaná kombinace obchodních modelů,“ vysvětlila vedoucí Kanceláře architekta města Kateřina Čechová.

Investorům, kteří by měli zájem stavět ve Dvorcích, budou současný stav příprav a možnosti výstavby prezentovány ve středu 21. června od 14.30 v Galerii U Radnice (po předchozí rezervaci). Stavební aktivita ve Dvorcích by mohla začít nejdříve přibližně za dva roky.