Jak jste se vlastně k profesi hospodského dostal?

Začalo to už v mých 18 letech. Tehdy jsem pracoval jako číšník v restauraci Na Sadech ve Vodňanech. Pak jsem pracoval i v restauraci Pod Věží ve Vodňanech. Následně jsem začal pracovat v jiném oboru, ale pořád mě to táhlo k pohostinskému zařízení. Zde ve Stožicích jsem začal před deseti lety.

Co vás k tomu vedlo?

Bral jsem to jako přivýdělek při práci, protože dříve tu ta možnost přivýdělku byla. Tehdy to ještě bývalo na slušné úrovni. Chodilo více lidí a mělo to smysl. Dnes už je to jiné. Přesto jsem tu 3. června oslavil desetileté výročí mého působení ve zdejší hospodě.

Jaké tedy byly vaše začátky?

Už jsem naznačil, že byly dobré. Bylo tu hodně štamgastů a chodili sem i další lidi. Opravdu mohu říct, že tehdy byla hospoda zaplněná. Dřív jsem měl dokonce otevřeno celý týden. Dokázalo se tu prodat i 900 piv týdně. Pro srovnání dnes prodám zhruba 120 piv za týden.

Provozovatelé podobných vesnických zařízení mají problém s návštěvností. Proč tomu tak podle vás je?

Hodně se na tom podílelo covidové období.  Tehdy nám úplně zavřeli na víc jak rok provozovny. Hodně z těch, kteří dříve do hospody chodili, si koupili domů chlazení a vytvořili takovou vlastní domácí hospodu ve své garáži. Navíc pak zjistili, že pivo je pro ně o polovinu levnější. Nemají tak důvod, proč do hospody vlastně jít. Ještě se chci vyjádřit k samotnému protivínskému pivovaru Platan.

Povídejte…

Místo toho, aby nám vyšel vstříc, tak jedná tak, že to těm lidem přiveze až přímo domů. Navíc za ještě lepší cenu, než nám hospodským. Já mám jako hospodský výhodu alespoň v tom, že tu nehradím nájem, pouze energie. To mi dává šanci v tom dál pokračovat.

Co se dělo po ukončení covidových opatřeních?

Člověk by možná trochu očekával, že se lidé budou těšit na návrat do hospod po takovém opatření. Ono to ale dopadlo úplně jinak. Lidé téměř nechodili. Bohužel několik stálých štamgastů během covidového období zemřelo. Starší poctivá generace najednou nebyla. Dnešní mladší generace už má jiné zájmy. Ano, kdyby tu bylo pivo zadarmo, tak sem lidé přijdou, ale jinak ne. Vidím to na akcích, které se tu pořádají. Když je něco zadarmo, tak lidé přijdou ve velkém počtu. Jakmile se udělá akce za peníze, tak přijde 30 lidí. Samozřejmě chápu, že lidé hledí na peníze.

Jak nahlížíte právě na mladší generaci? Proč cestu do hospod nenachází?

Podle mého nemají potřebu se scházet. Pak nám mladší generace říká, že posloucháme, co si říkají. Tak to ale není. V hospodě jde přeci o komunikaci. Člověk si tam leccos domluví, sežene spousty věcí i případně pomoc na práci. V tom také hospody hráli dříve důležitou roli. Kdykoliv jste něco potřebovali, našli jste to v hospodě. Zároveň to vždy bylo i o tom popovídání. V hospodě se vždy všechno probralo.

Co cena piva?

Ta pořád roste. To já bohužel nemohu ovlivnit. Dnes už je navíc zájem pouze o to pivo. Tvrdší alkohol téměř neprodávám. Pořád se snažím mít tu nižší cenu piva, než v jiných okolních hospodách. Před covidem stálo pivo do 30 korun. Od té doby se cena zvedla o zhruba sedm až osm korun.

Myslíte si, že je budoucnost hospod špatná?

Ano, podle mě hospody na vesnicích dopadnou špatně. Až zemře ta starší generace, tak opravdu netuším, kdo do těch hospod bude chodit. Je to smutná vyhlídka do budoucnosti, ale taková je realita. Já sám mám tuto hospodu jako koníček a zároveň se tu setkávám s lidmi. Samotná hospoda by mě profesně nedokázala uživit.

Vaříte tu?

Tady se nevaří. Jen když jsou nějaké akce, tak se mezi sebou domluvíme a uděláme třeba guláš, něco upečeme nebo někdo něco dobrého přinese k snědku. Trvale tu nevaříme.

Je vůbec něco, co by tradiční hospodě mohlo pomoci?

Rozhodně by měl v tuto chvíli zapracovat pivovar Platan, o kterém jsem mluvil. V dřívějších dobách nám třeba nabízeli speciální akci, kdy jsme za nákup tří nebo čtyř sudů obdrželi jeden zdarma. To byla velká podpora hospod. Dnes nic takového neexistuje. Možná by si měli uvědomit, že do budoucna přijdou o plno hospod, protože za současných podmínek se hospoda nedá moc dobře provozovat. Dá se tedy očekávat, že v následujících deseti letech jich spousta zavře. Musím ještě dodat, že pivovar nám dodává vybavení, ale to je vše. Dříve ta spolupráce byla mnohem lepší. Dnes provozují e-shop, kde si lidé mohou objednat pivo a ještě jim půjčí i chlazení. Navíc ta cena piva na e-shopu je minimálně o korunu levnější, než za kterou jí já objednám u pivovaru. Ještě jim to dovezou až domů.

Co podle vás lidé ztratí, pokud nebudou hospody?

Problém je především u mladých lidí. Já si pamatuji minulý režim, kdy jsme chodili na různé zábavy. Všechny akce byly narvané. Lidé se při nich poznávali. Kromě přátelství tam vznikaly i vztahy. Kde se dnes mají možnost seznámit mladí? Především na internetu, ale tam člověk na seznamkách neví, do čeho jde. Dříve to bylo prostě jiné a ty hospody v tom hrály důležitou roli. Hospoda není jen o tom, abychom se tam šli opít. Jde o to v ní pohovořit. Občas mi připadá, že stát nechce, abychom se slučovali. Mám tu ale ještě problém, který nehraje hospodám do karet.

Jaký?

Dřív stálo stejně točené i lahvové pivo. Raději tak šel člověk na točené pivo, než aby si kupoval lahvové. Dnes se sežene dvanáctka za osm korun. Navíc dnes supermarkety tlačí ceny lahvového piva dolů. Vůbec nemá cenu v hospodě lahvové pivo prodávat, protože si ho člověk koupí v supermarketu o pět korun levnější, než bych mu ho prodal já. Budeme jako hospodští doufat, že se situace z tohoto pohledu alespoň částečně zlepší.