Jak jste viděl utkání se Švédy?
Zápas byl ze začátku docela nervózní, hrálo se hlavně ve středním pásmu a nebylo moc šancí. Pak nám dali dva góly během minuty, do toho ta díra v ledu a nějakých 50 minut se nehrálo. Po pauze jsme na ně vletěli a měli jsme dost dobrých šancí, ale bohužel se za chvilku dohrála druhá třetina a šli jsme zase do kabiny. Po nástupu do třetí třetiny jsme dali super gól na 1:2, ale rychle jsme dostali na 3:1 a pak už mi přišlo, že jsme neměli síly se do toho utkání vrátit. Zápas se spíš tak dohrával. Musíme se dobře připravit na další zápasy, hned po utkání odjíždíme do Prahy, kde se spí a v pátek ráno letíme přímo do Turku, kde už máme odpoledne trénink.

Jak zápas ovlivnilo zmíněné přerušení?
Paradoxně už se mi to letos stalo dvakrát ve švédské lize, že nám na hodinu přerušili zápas a čekali jsme v kabině. Snažili jsme se nějak udržet v zápasovém nastavení, že se může pokračovat. Nakonec to trvalo nějakých 40–50 minut. Červus (kapitán Roman Červenka) občas odešel z kabiny řešit tu situaci, vždycky přišel, kolik času na rozhodnutí ještě mají. Každopádně jsem rád, že se zápas mohl dokončit.

Co podle vás rozhodlo samotné utkání?
Byly tam dva momenty – určitě dvě branky během jediné minuty ve druhé třetině a pak ta jejich rychlá odpověď na kontaktní branku, jak jsme snížili na 1:2 a hned zase prohrávali o dva góly. Trošku nás to položilo, speciálně v těchto mezinárodních zápasech tolik šancí není, takže vedení o dvě branky je vždycky velké plus. Švédové ukázali, jak jsou silní na kotouči a dokáží kombinovat i na ledě, který nebyl úplně ideální. Určitě vyhráli zaslouženě.

Hattrick vám nasázel Andre Petersson, který hraje ve švédské lize stejně jako vy. Věděl jste o jeho kvalitách?
Popravdě o něm vůbec nic nevím, jenom Radan Lenc mi říkal, že hraje za HV 71, ale že by to byl nějaký hráč, o kterém se v lize mluví, nebo že bych si ho nějak všiml, když jsme proti nim hráli v lize, to vůbec ne. Dneska mu to ale vyšlo parádně a dal nám tři góly.

V Českých Budějovicích jste hokejově vyrostl, jaké pro vás bylo vrátit se v reprezentačním dresu?
Byl to jeden z mých snů, odehrál jsem tu svůj první profesionální zápas a hned za reprezentaci. Škoda toho výsledku, tak doufám, že ještě budu mít možnost si tu v kariéře zahrát. Tady je vždycky super atmosféra a chodí sem hodně lidí, jsem rád, že jsem si to mohl vyzkoušet a snad to nebylo naposledy.

Měl jste na tribunách hodně kamarádů nebo lidí z rodiny?
Určitě. Do poslední chvíle jsem čekal, kolik na mě zbyde lístků. Nakonec jsem tu měl kolem deseti lidí a jsem rád, že mě mohli vidět naživo. Jen mě mrzí, že to nebylo s vítěznou tečkou.

Občas to tak bývá, že si domácí hráči berou i nevyužité lístky od svých spoluhráčů z kabiny, bylo to tak i tentokrát?
Přesně tak, my jsme měli všichni z týmu čtyři lístky na osobu. Já jsem si jich napsal víc a čekal jsem, kolik jich bude. Nakonec někteří kluci čtyři lístky nevyužili, tak jsem jich měl kolem těch deseti.