Premiérový ročník DOFS Cupu byl zároveň vaším rozloučením s kategorií U11 FC Viktoria Plzeň. Jaké pocity ve vás po skončení turnaje převládaly?

Byl jsem dojat. Byl to pro mě tobogán emocí, které jsem po turnaji zažil. To, co si pro mě rodiče společně s mými hráči připravili, bylo neuvěřitelné. Přeskakovalo to mezi dojetím a smutkem, jelikož jsem věděl, že toto je konec jedné velké a fantastické kapitoly. Tato kategorie pro mě byla, je a bude speciální a vždy bude mít zvláštní místo v mém srdci. Pouto, které jsem si vytvořil jak k rodičům, tak především ke svým hráčům, je velmi silné. O to víc padlo slz při společném loučení.

Rodiče i hráči vám připravili velmi emotivní rozlučku. Překvapilo vás, co si pro vás nachystali?

Byl jsem velmi překvapen. Něco málo jsem tušil, že by si pro mě mohli nachystat, ale rozhodně ne v takové míře, v jaké to nakonec udělali. Byla to pro mě skvělá zpětná vazba z jejich strany, že jsem se o jejich děti za ty roky staral tak dobře, jak jsem jen dokázal.

Od nové sezony budete působit jako metodik FC Viktoria Plzeň ve Strakonicích a zároveň povedete kategorii U13. Na co se v nové roli nejvíce těšíte?

Těším se především na nové výzvy, které mi přijdou do cesty. Čeká mě velmi odlišná role, než na jakou jsem byl zvyklý, ale jsem odhodlán do toho dát maximum, abych naplnil jak svá očekávání, tak i očekávání klubu.

Během rozlučky jste oznámil i jednu krásnou osobní novinku. Jak moc se těšíte na novou životní roli tatínka a změnilo to nějak vaše rozhodování o budoucím působení?

Je to neuvěřitelné. Těším se tak moc, že to ani nejde slovy popsat. Prožíváme se ženou velmi šťastné období plné změn. V mém rozhodování o budoucím působení to hrálo velkou roli. Se ženou jsme měli v úmyslu, že se jednou přestěhujeme do Strakonic, ale tato krásná novinka uvedla věci do pohybu a podpořila naše rozhodnutí.