Dramaturg táborského kina Svět Ivan Mužík konstatoval, že podobná situace jako v Německu v Táboře nenastane. On sám žádný rasismus ve filmech o Vinnetouovi nevidí a pokud je nasadí někdo z distributorů, rádi je v kině Svět promítnou. Desítky Mayovek v tištěné i elektronické podobě nabízí také Městská knihovna Tábor.

„V knihovně máme knihy Karla Maye v tištěné i elektronické podobě, jako mluvené slovo i zfilmované na DVD. Jejich obliba jde ale dolů. Problém není v tom, že by si někdo stěžoval na jejich obsah, spíš v tom, že se půjčují méně než dříve. Dnešní děti už mají jiné hrdiny,“ říká ředitelka knihovny Olga Černá. „Jsou to podle mne pohádky pro děti, které nemají s realitou příliš společného. Dospělí, pokud hledají, nacházejí také další souvislosti. A je dobré o tom přemýšlet i z jiného úhlu,“ dodala.

Česká televize podle všeho německé hysterii nepropadla. Letos v létě nasadila na druhém programu celou řadu filmů o Vinnetouovi, takže pokud se i vaše děti o prázdninách nudily, mohly se stát další generací obdivovatelů rozsáhlé indiánské filmografie. „Nejmilejší dětská knížka nás může ovlivnit na celý život. Tím spíš, když je to knížka o přátelství, bratrství, rasové snášenlivosti a boji proti bezpráví,“ říká herec Jiří Macháček, který čte na ČT.edu ze své oblíbené knížky Vinnetou od Karla Maye.

Dostane se do problémů i Trautenberk?

Hyperkoreknost je patrně jevem nadnárodním. V souvislosti s válkou na Ukrajině jsou i u nás tací, kteří odmítají až hystericky vše původní ruské. Světově uznávanou literaturu rozebírající hlubiny lidské duše, geniální malířství či divadlo a balet. Některé naše scény jdou dokonce tak daleko, že ruší desítky let po celém světě hraná představení ruských autorů. Takže – je to asi dobou a Němci v tom nejsou sami. Stačí ovšem selský rozum, aby si lidé udělali názor. Ruskou zmrzlinu už ale stihli přejmenovat.

Pejorativně se lidé i organizace přehánějící korektnost ad absurdum označují v české kotlině na internetových sítích jako „dobroserové.“ Inspirují-li se německým vzorem, je jen otázkou času, kdy začnou pátrat po diskriminaci v dílech domácích autorů. Třeba by mohl být jedním z prvních hamižný nelida Trautenberk. Přímo ukázkově šikanoval a vzhledem k nadřazenému postavení diskriminoval v Podkrkonoší své služebnictvo. Populární Večerníček by tedy mohl být, nedej ten nahoře, podle zahraničních vzorů zakázán.

Potomci indiánů Vinnetoua podporují

Ale zpět do země velkého souseda. I tam žijí potomci indiánů. Jak v tisku reagoval například Robert Packard, potomek kmene Siouxů: „Jsem na straně Vinnetoua! Naprosto podporuju jeho příběhy a docela mě naštvalo, že se ho snaží téměř vymazat. Necítím se vůbec diskriminován a nevidím nic diskriminujícího nebo rasistického na Vinnetouovi.“

Tyrone White, jeden z původních obyvatel Ameriky žijících na západě Spolkové republiky, Němcům ale vyčítá, že imaginace vytvořená Mayovými romány v jejich hlavách zcela zastínila realitu. Tvůrci filmu o mladém Vinnetouovi podle něj bagatelizují historii původních obyvatel Ameriky. „Nedomorodým lidem to umožňuje, aby nás stále považovali za fantazijní postavy,“ řekl v rozhovoru pro německé rádio.

Polemika se tím rozšířila i na samotné Mayovo dílo. Za Vinnetoua se v Německu postavily známé osobnosti včetně herců nebo politiků, vznikla petice, kterou podepsaly tisíce lidí. Většinou však střední a starší generace, které provázely tyto indiánky dětstvím i mládím a zamilovali si je. Současné mladé generaci jsou ale náčelník Apačů, jeho bílý bratr a šarvátky kolem tohoto tématu evidentně šumák. Pohnuly by s nimi možná jiné zákazy, které zmiňuje portál Novinky: „Kampaň proti Vinnetouovi je další v řadě pokusů o zákazy filmů, knížek a hudby v německy mluvících zemích, které se tam přenesly ze Spojených států amerických. Veřejnost v Německu a Švýcarsku nedávno šokovaly pokusy o zákaz reggae hudby hrané bílými evropskými hudebníky či zákaz nošení dredů.“