Původní plán setkání počítal s tím, že po úvodním slově proběhne prohlídka domu, aby sousedé viděli jeho dispozice a seznámili se s plány. Zároveň mohli klást otázky. Odpůrci projektu si však hned na začátku vynutili změnu programu. Prohlídka je nezajímala a okamžitě začali vyjadřovat svůj nesouhlas.
Vadilo jim především to, že s nimi nikdo nekonzultoval nákup domu, který byl dříve v soukromém vlastnictví. Ačkoli tvrdí, že vůči dětem z dětského domova nemají předsudky, zároveň poukazují na možné snížení cen nemovitostí a na obavy ze zhoršení sousedských vztahů. Ptali se, jak mohou projekt zastavit. Jiní sousedé zase upozornili, že v domě dříve bydleli například zahraniční dělníci.
Zástupkyně Nadace J&T, Kristina Jůzová Kotalová, představila detaily projektu: „V devíti krajích České republiky probíhá transformace dětských domovů. Po mnoha letech se na to konečně našly finanční prostředky. Například Pardubický kraj má už nyní více než polovinu zařízení v běžné zástavbě, a podobný vývoj probíhá i v dalších krajích. Většina dětských domovů u nás má velkou kapacitu, ale všichni odborníci se shodují, že je potřeba vytvořit prostředí co nejvíce podobné rodině, což ve velkých zařízeních není možné,“ vysvětlila Kotalová.
Podle ní jsou už dnes děti v dětských domovech vychovávány v menších skupinách, kde mají své tety a strejdy. Většina dětí chodí do škol ve městě, navštěvuje zájmové kroužky, divadlo, bazén či park. „Někde se dětské domovy nacházejí i přímo v centrech měst. Když však taková skupina funguje v ještě menším počtu v samostatném bytě nebo domě, děti mají možnost zapojit se do běžného života. Žijí více jako rodina, podílejí se na chodu domácnosti, mají své povinnosti a odpovědnosti,“ dodala Kotalová.

Co na to sousedé

Za místní obyvatele vystoupil například Robert Turinský. „Vadí mi, že s námi nikdo nekonzultoval tento záměr dopředu,“ uvedl. Obává se narušení sousedského soužití a požaduje jasnou odpověď, zda bydlení nebude odporovat územnímu plánu. Architekt Martin Zborník však potvrdil, že projekt v souladu s územním plánem je. „Měl jsem to štěstí, že jsem před lety byl i u vzniku obdobného projektu ve Skalách. Tehdy šlo o unikátní pilotní projekt v celé republice a ani legislativa si s tím moc nevěděla rady. Integrace dětí do bytů byla tehdy vzácná, v Písku se to zkoušelo v paneláku na Hradišti nebo v Portyči,“ řekl Zborník.

Dodal, že před dvaceti lety nebyla u domu ve Skalách nutná rekolaudace, protože objekt byl původně určený pro školku. „Dnes už je situace jiná a podobné projekty nejsou považovány za školská zařízení. Jedná se o bytové jednotky, které plně odpovídají platnému územnímu plánu. Projekt byl rovněž projednán na krajském úřadě v oddělení územního plánování,“ doplnil Zborník.
Kristina Jůzová Kotalová také upřesnila, jak bude probíhat výběr dětí, které v domě budou bydlet: „Je důležité si uvědomit, že se jedná o děti, u nichž je malá pravděpodobnost návratu domů v blízké době. Předpokládáme, že v domě zůstanou minimálně do plnoletosti. I v zájmu samotných dětí je zajištění stability,“ uvedla.

Dotaz mířil i na místostarostu Písku Michala Přibáně, který ale zopakoval znovu svůj postoj. „Nečekejte mou podporu. Nebudu bojovat proti dětem, které si svůj osud nevybraly. Místo toho jsou nálepkovány označovány za grázly,“ řekl Přibáň nespokojeným občanům.

Ve Skalách je klid
Mezi přítomnými byl také místostarosta obce Skály Pavel Hanus, který uvedl, že v obci detašované pracoviště dětského domova funguje téměř 20 let a nikdy s ním nebyly žádné problémy. „Dům měl původně sloužit jako školka, ale kvůli nedostatku dětí jsme prostory poskytli dětskému domovu za symbolický nájem. Obec Skály se snaží do domu investovat a dětský domov se stará o drobné opravy a údržbu. Mohu říct, že o tamních dětech skoro nevíme. Mají nepřetržitý dohled a za 20 let jsme neřešili žádné stížnosti na hluk nebo jiné problémy. Kdyby se něco takového objevilo, okamžitě bychom to řešili s provozovatelem,“ dodal Hanus.
Václava Tůmová za dětský domov v Písku vysvětlila, jak probíhal výběr nemovitosti: „Prohlédli jsme si několik domů a oslovili jsme mnoho realitních kanceláří i z jiných měst. Podmínky projektu byly velmi přísné a ne každá nemovitost je splňovala. Hledali jsme nejvhodnější dům, který umožní dětem snadno vplout do společnosti. Samozřejmě jsme si dům před koupí pečlivě prohlédli,“ uvedla Tůmová. V domě by po rekonstrukci mělo bydlet šest dětí různého věku spolu s pečovateli. Děti budou navštěvovat školy a kroužky ve městě.