Cehnice drží svůj směr. Chtějí mít z fotbalu hlavně radost
CEHNICE – Minulou sezonu Dudák okresního přeboru zcela jasně ovládly Bělčice, které vyhrály všech dvaadvacet zápasů, takže se museli smířit s druhým místem. Po roční odmlce se však vrátili zpátky na první místo. Podzimním půlmistrem se stali fotbalisté Cehnic, kteří posbírali 33 bodů za jedenáct výher a dvě porážky. Pochlubit se mohou nejen nejlepší ofenzivou, ale i nejnižším počtem inkasovaných branek. Pokud by Cehničtí spanilou jízdu dotáhli k zisku titulu, postupu by se zřekli. „Už nejsme nejmladší a chceme si v klidu zahrát fotbal, mít z toho radost a hrát v klidu,“ prozrazuje plány trenér Jiří Prokeš mladší.
Máte za sebou výborný podzim – 33 bodů, 11 výher a dvě porážky. Jak hodnotíte první polovinu sezony?
První polovinu sezony určitě hodnotíme kladně. Každý rok chceme hrát v popředí tabulky. Ale hlavní je si zahrát fotbal a mít z toho radost. Samozřejmě každý chce zápas vyhrát a jiné to není ani u nás – když se herně nedaří, tak chceme zápas vyhrát.
Držíte si tříbodový náskok před béčkem Štěkně. Je pro vás překvapením, že právě nováček je vaším nejbližším pronásledovatelem?
Není to pro mě překvapení. Štěkeň má kvalitní tým, ať už áčko nebo béčko. Hodně posílili do obou řad a právem je béčko tam, kde je.
Máte nejlepší útok v soutěži (50 gólů) i nejlepší obranu (18 inkasovaných branek). Čím si to vysvětlujete?
Je to určitě týmová práce. Snažíme se pracovat jeden za druhého a pomáhat si. Ať už obránci pomáhají v útoku, tak útočníci pomáhají obráncům.
V nejlepší desítce střelců máte jediného hráče – Pavla Krejsu, který dal deset gólů. Je to podle vás důkaz silného týmového pojetí?
Určitě ano, snažíme se hrát týmově. Ale Krejzi, když je na hřišti, dokáže využít své zkušenosti – ať už ve vstřelení branky, nebo v přípravě brankové příležitosti pro spoluhráče.
Doma jste byli stoprocentní. Z toho máte také jistě radost, že?
Známe své hřiště a víme, jak tam hrát, a uzpůsobíme tomu taktiku. Každé hřiště je jiné, ale když hrajete doma, je třeba se snažit vyhrát co nejvíc zápasů.
Který zápas považujete za nejlepší výkon podzimu a který se naopak příliš nepovedl?
Těžko říct, každý zápas byl nějak výjimečný. V každém utkání, které jsme vyhráli, jsme podali dobré výkony – ať už to byla výhra jednoznačná, nebo vybojovaná. V zápasech, které jsme prohráli – ve Štěkni jsme se nesešli a v Drahonicích jsme vedli, ale nakonec prohráli.
Jak vypadá tréninková morálka lídra okresního přeboru? Kolikrát týdně trénujete?
Scházíme se jednou týdně ve čtvrtek na trénink.
Okresní přebor se mění a téměř z poloviny ho tvoří béčka. Jak tento trend vnímáte?
Je vidět, že áčkové týmy hrají vyšší soutěže a ti, co nehrají v áčku, chtějí hrát v béčku a nechtějí hrát jen poslední ligu, ale chtějí hrát alespoň okres. A je vidět, že i okres může mít kvalitní obsazení týmů.
Sledujete dění v béčkové skupině 7. ligy, odkud může spadnout až šest týmů?
Sleduji to, ale nesleduji, kdo by mohl sestoupit. To se uvidí až na konci sezony, těžko teď spekulovat. Ale opět se tím zvýší kvalita okresu.
Zůstávají ambice Cehnic stejné jako před sezonou? Chcete dále hrát okresní přebor, i kdyby se soutěž podařilo vyhrát?
Ano, stále stejné. Už nejsme nejmladší a chceme si v klidu zahrát fotbal, mít z toho radost a hrát v klidu.
Kromě Cehnic trénujete také přípravky ve Strakonicích. Jak náročné je skloubit obě role?
Je to hodně náročné. Na tréninky v Cehnicích nechodím, jelikož se mi to kryje s dětmi, a zápasy mi většinou vycházejí tak, že když hrajeme v neděli, nejsem tam, protože hraju s dětmi krajskou soutěž. Ale když mám volno, tak si jdu rád zahrát, jen je to víkend zabitý fotbalem.

Diskuse k článku