Jedenácté místo po podzimu. Jak z tohoto pohledu hodnotíte uplynulou sezonu Cehnic?
Jedenácté místo je zklamání. Věřili jsme si někam k šesté nebo sedmé příčce, ale zbytečné domácí ztráty nás stály lepší umístění. Dobře se nám hraje s týmy, které chtějí hrát fotbal, ale jakmile k nám někdo přijede s urputnou defenzivou, neumíme si s tím často poradit. Takže celkově zklamání jedenácté místo určitě je, ale už jsme nedostali příležitost dokázat, že máme na víc. Uvidíme v nové sezoně.

Jak jste první polovinu ročníku prožíval vy osobně, když jste ho začal jako hráč (kapitán) a v jeho polovině jste se stal i trenérem?
Začal jsem jako kapitán a skončil jsem také jako kapitán. Trénování byla spíš spolupráce zkušenějších hráčů v mužstvu. S klukama jsme si rozdělili úlohy – někdo se stará o fyzičku, jiný připravuje herní nácviky a já jsem si přivlastnil motivaci a přípravu na zápas. Sestavu jsme dávali dohromady vždy na místě, protože nám občas pár hráčů z různých důvodů vypadlo těsně před utkáním.

Start do sezony jste neměli špatný, ze čtyř úvodních zápasů jste získali pět bodů. Pak ale začalo velké trápení. Čím to bylo dáno?
Nevím, asi jsme to brali jako samozřejmost. Mysleli jsme, že se všichni porazí sami a k zápasům jsme přistupovali lehkovážně. Na druhou stranu, je to jenom fotbal a neměli bychom si s tím lámat hlavu.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Týdeníku Strakonicko, v prodeji od středy 27. května.